Filosofování pod starým mohutným dubem
Uveďte citát, ktorý platí vždy a všade, za každých okolností...
Ja taký nepoznám, každý je viac či menej generalizáciou. Každý je esenciou ľudskej skúsenosti, pozorovaní, postrehov a to celé znásobené subjektom autora. Ľudia (uživatelia) si ich vyberajú podľa okolností, svojho osobnostného založenia, príbuznosti autorovej optiky, životných skúseností, naturelu...
Nehovoríme o fyzikálnych zákonoch, hovoríme o subjektoch, ktoré sa vyjadrujú k danému, viac či menej trefne.
Karel Čapek je mŕtvy, ale celým svojím životom svedčil hľadaniu pravdy, nemusel ju vždy mať a nemohol ju ani vlastniť (to si dnes osobujú nositelia novej totality), písal v časoch keď: Slová slúžili primárne k vyjadrovaniu myšlienok.
Text příspěvku byl upraven 13.08.18 v 15:17
Myslím, že každý z nás napísal to dôležité a je celkom fajn, že sa ony dôležitosti niekde "stretli".
to newtoryho "Uveďte citát, ktorý platí vždy a všade, za každých okolností... "
Mohu sloužit!
"42."
Douglas Adams
Víte, on ten Čapek měl pravdu. Aby někdo opravdu nenáviděl, musí tu vlastnost mít už v sobě a jen hledá objekt. Můžeš si o někom myslet, že má být mrtvý, protože je to lepší pro ostatní, nebo pro tebe, nebo pro tvé blízké, ale ještě ho nemusíš nenávidět.
Myslím, že je to jako se žárlivostí - když to v sobě nemáš, žárlit nebudeš.
Při pročítání výše uvedených příspěvků mě napadl další citát, či myšlenka:
"Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří."
- Niccolò Machiavelli
Machiavelli byl tedy docela skeptik, respektive předpokládal, že lidé jsou obecně špatní a pouze vnější síla (vládce, zákony, společenské normy apod.) je donutí být dobrými.
Krasny Machiaveliho citat, Muslim vas dnes pochvalit. PRAVDIVY, JAK OD CAPKA.
Hanka - ty mluvíš o něčem jiném. Zajisté je chvályhodné ovládat své prvotní popudy, ale když tu vlastnost nemáš, nemáš ani ten popud. A ani možnost? příležitost? tomu podlehnout. A třeba jsi ochuzená o ten pocit, já nedokážu žárlit - vůbec, takže ani nevím jaký je to pocit.
Hanko, já myslím, že Machiavelli viděl tu vnější stránku věci. Posuzoval lidi podle jejich cílů a podle činů, kterými ty cíle dosahovali. Viděl, že lidé jsou často Homo homini lupus - člověk člověku vlkem. Viděl to zlo a zobecnil to na všechny lidi. A pak viděl, jak vládci svými zákony to zlo v lidech krotí a nutí je být "dobrými".
Myslím, že se moc nezamýšlel nad vnitřní svobodou lidí, nad skutečnou povahou lidí, která se navenek nemusí projevovat a která, jak píšeš, se může rozdělovat na dobrou či špatnou.
Otázka ovšem je, kdo posoudí, co je dobré a co špatné. To podle mě vždy vychází z historického kontextu, z prostředí, vyspělosti společnosti apod. Co bylo dobré dřív, může být dnes špatné. Co je dobré v jedné společnosti, může být špatné v jiné. Co je obvyklé a správné v Grónsku, nemusí platit za správné v rovníkové Africe.
Nevím, zda existuje nějaká obecná definice "dobrého člověka". Je něco takového definováno v křesťanství?
braunerova: Ten citát. Všichni dobří rodáci je můj nejvíc nejlepší oblíbenej film. :-)
všichni: Tohle už vypadá jako Filosofování pod starým mohutným dubem. :-D
Mimochodem jak jsem teď dohledal, citát vyšel 4.12.1938 v LN a jeho autor zemřel 25. 12.1938. To myslím vysvětluje mnohé.
Text příspěvku byl upraven 13.08.18 v 19:22
Mám tu jedno nové téma. Teda alespoň si myslím, že nové je. Pokud se opakuji, tak se omlouvám. :-)
O čem by byla kniha, která neexistuje a která by se vám líbila? :-)
to eicherik:
O tom, jak se sdělovaly zážitky před vznikem mluvy, slov a lidského jazyka vůbec.
Nenapadá mně jiné řešení, než že hapticky, tedy doteky, ale jak napsat knihu o tom, jak se jeden druhého dotýká a jak se jednotlivé druhy a lokace od sebe odlišují významem!
Ha, kreativci, to je výzva!
:-)
To já mám tedy mnohem skromnější požadavek. Já bych uvítal nějakou vraždu v Orient-expresu ze současnosti. (Ty moje vlaky. :-D) Veškerý děj by se odehrával ve vlaku a nebyl by to Orient-expres. Děj by se odehrával cestou ze Slovenska do Německa, trval by pár dní a cestou by se udály různé příhody, včetně vraždy. :-)
Teď my napsala ségra, jestli nechci knihu Vlčí proces. Prý jestli ji nechci, tak skončí "na ulici". Tak jsem se rozhodl, že se jí ujmu. V popisu je "podobnost" se Jménem růže, takže jsem neváhal a navíc je z letošního roku, tak se mi hodí do výzvy. :-)
Hanko, díky za odpověď. Nebudu to sám dál rozvádět, necítím se na to příliš povolán - mám však o čem přemýšlet.
Každopádně otázky morálky z hlediska historie lidstva mě vždy velmi zajímaly. Náboženství v tom vždy hrálo zásadní roli - nakolik pozitivní (či negativní) je na hodně dlouhé zkoumání i přemýšlení.
Co třeba nějaký společenský román o lidech, co budují v Antarktidě novou polární stanici? Celý děj by se odehrával jen v Antarktidě. Ale možná nějaký existuje ... I když to není můj největší zájem, ráda bych si to přečetla.
denib: To by se mi taky líbilo. Mám rád knihy, kde je nějaké společenství lidí odříznuté od světa. :-)
AD: Eicherik
Vražda v tom vlaku by sa stala ešte na slovenskej strane hraníc, alebo už na nemeckej ?
Vložit příspěvek