Filosofování pod starým mohutným dubem
a z těch dalších mně napadá Pád Bastily, ten moment kdy Columbus a spol poprvé dorazili do Ameriky, Aristoteles a jeho kruhy, Sputnik, Přistání na Měsíci...a tak dále, a tak dále
Jen jednu událost vybrat nedokážu. Určitě bych (nepozorována) chtěla vidět některé soukromé události, vědět, co a jak se přesně stalo.
Z těch světových mě napadla událost - Dvojčata, 11. 9., přesněji, vidět několik hodin před pádem Dvojčat.
Text příspěvku byl upraven 09.03.17 v 21:16
Já se vůbec nemůžu rozhodnout. Asi bych se vrátila jen cca o 25 let a důkladně si sama se sebou promluvila :-) Ovšem nevím, jestli bych se poslechla ...
Jinak nevím - to přistání na Měsíci mě taky láká, pokud bych mohla být přímo tam.
Nebo bych se chtěla podívat na van Gogha, jak maluje obraz v poli. Nerozuměla bych mu a on by si stejně nechtěl povídat. Vlastně myslím, že by vůbec nebyl příjemný. Takže bych si jen sedla a dívala se.
Nebo vidět na vlastní oči dinosaury ...
A nebo naopak do hodně vzdálené budoucnosti - vidět něco, co zatím ještě nikdy nikdo neviděl.
asi by som spravila 9 hodinový výsluch svojho starého otca a nechala by som ho ešte k tomu aj spievať - mohlo by to byť tesne niekedy po roku 1945 a pred rokom 1951 - keď ho zavreli.. Bodlo by mi to pri písaní. Z tých svetových - rozhovor s Werichom, Voskovcom a s Krylom, Čapkovcami /Čapkami ?/ tam by možno stačil kratší čas.
Já taky ještě nevím. Ti dinosauři by mě taky lákali, ale to by člověk asi nepřežil.
Text příspěvku byl upraven 09.03.17 v 21:42
bamba: Čapky :-) A vůbec to není špatný nápad ...
Eicherik: Tak jenom ty býložravé - a z pořádného úkrytu :-)
Vím ještě o jedné záhadné události - Mrtvá hora a konec Djatlovovy expedice. Ale já tam nejdu, i když by mě zajímalo, co se tam stalo.
Přenechám to čtenářům hororů.
... Najde se dobrovolník?
i na ty dinosaury by platila trocha olova mezi oči - co všude ukazují ty dinosaury opeřené, dřívější obdiv je pryč, slípky mně neberou
Čapkové by byli super, ale tam je ten problém, že bych neoslovil, jen okouněl
bamba: setkání se svým dědou by byla dobrá varianta. Nechal bych se pozvat na pivo a musel by mi vyprávět vše o naší rodině. :-)
R.E.M.: myslím, že nenajde. :-D
Marbo: žádné zbraně, jen dobové oblečení.
Pro cesty do minulosti před "příchodem člověka" by bylo dobové oblečení - nahota. Cestovatel by se musel doobléci na místě z místních surovin.
škoda, safari mně vždy lákalo...
ještě k těm literárním setkáním, ono třeba pár piv s triem Bondy, Hrabal, Boudník by taky mohlo být fajn
Částečně literární setkání bych mohl uskutečnit s mým druhým dědou, protože ten chodil na pivo s Karlem Ptáčníkem. Odehrálo by se to samozřejmě v hospodě.
k mirektrubak - takých bolo a je aj v súčasnosti dosť.
S tými Čapkami - to je ale podľa českého skloňovacieho poriadku, by bol život jednoduchší, keby písal, alebo kreslil iba jeden z nich a druhy by sa venoval povedzme inému remeslu.
Je určitě spousta událostí a osobností, které bych chtěla vidět, ale asi bych se radši podívala do budoucnosti. Hrozně by mě zajímalo, jak bude svět vypadat, a štve mě, že se toho nedožiju!
bamba: promiň, bez přemýšlení jsem to napsala česky a nad slovenštinou se vůbec nezamyslela :-)
k denib - to je o.k. ale určite by som nechcela ocitnúť v čase schvaľovanie zmien pravopisu na pôde slovenskej akadémie vied. Mimochodom zmeny pravopisu často nastávali po povodniach.
Nejde vybrat jedna chvíle.
Mě hned napadlo, ráda bych se přenesla do přítomnosti Jane Austenové a trochu více ji poznala, nebo do času první republiky na nějaké sídlo k honoraci, která řeší, jestli si vyjede autem nebo na koni.
Pak bych mohla do léta 1984, kdy jsem byla v deseti letech s tátou na návštěvě v USA u příbuzných a byla jsem jak Alenka v říši dílů.
mirektrubak: toho Pána s vodou a vínem bych taky ráda, sedět a poslouchat ho, vidět zázraky ...
Text příspěvku byl upraven 10.03.17 v 15:15
R.E.M. - konec Djatlovovy expedice jsem si našla na youTube, je to tam v ruštině a dokonce už přišli na to, co se stalo. Odkaz neumím dát, ale zkus si to najít.
Než načnu nové téma dokončím za sebe hru se "strojem času".
Navštívil bych své rodné město a těch devět hodin bych strávil se svým dědou. Navštívili bychom některá pro mne "kultovní" místa a nakonec bychom poseděli v hospodě, která se myslím jmenovala "U černé růže" a hlavně hodně pokecali o předcích a o životní filosofii.
Nové téma. Myslíte si, že jste už narazili na svoji nejoblíbenější knihu a nebo doufáte, že vás to ještě čeká? Já jsem na svoji nejoblíbenější knihu nejspíše už narazil, je jí Jméno růže a nedávno jsem si udělal radost koupí nádherného vydání z roku 2014. I přesto, že už mě žádná lepší kniha nejspíš nečeká, :-D se rád vrhám po nových titulech.
Jak jste na tom vy? :-)
Text příspěvku byl upraven 11.03.17 v 21:33
Už nad tím přemýšlím půl hodiny a usoudila jsem, že pro mě jedna nejoblíbenější kniha neexistuje a existovat nebude. Existuje jedna nejoblíbenější kniha, když mám přemítavou a trochu smutnou náladu - Žízeň po životě (I. Stone). Existuje jedna nejoblíbenější kniha, když se chci bát a zapomenout tak na všechno kolem - To (S. King). Existuje jedna nejoblíbenější kniha, když mám sarkastickou náladu a chci se ujistit, že některé věci kolem opravdu jsou blbost - Pyramidy (T. Pratchett). A tak dále a tak dále. Ale i nejoblíbenější knihy v těch "náladách" se občas změní. Ne podle toho, co jsem zrovna přečetla, ale podle toho, na jakou knihu prostě často myslím a ani nevím proč. Třeba mojí nejoblíbenější knihu pro náladu, kdy se chci chvíli bezstarostně dětsky bavit, Děti z Bullerbynu vystřídala nedávno knížka Profesor Kurama vynálezcem.
Nevím, jestli ještě narazím na nějakou novou nejoblíbenější knihu. Možné to je, proč ne. Je toho strašně moc, co jsem ještě nečetla. Ale rozhodně to nepoznám hned. To až po čase, právě když zjistím, že na ní často myslím :-)
Vložit příspěvek