Filosofování pod starým mohutným dubem
Teď čtu detektivku od Frýbové, ještě jsem od ní nic nečetla, Neděle jako stvořená pro vraždu, má to 600 stran a už jsem skoro v půlce a vražda nikde, tak nevím, ale čte se to docela rychle, mám to do výzvy.
Ja by som to teda detektívkou nenazvala. Na obálke mojej knihy sa píše, že ide o psychologický román. Je to také psychologicko-humoristické a čítavé, ale detektívka to nie je. Vyšetruje sa tam síce, ale nie je to hlavná náplň knihy, len malá časť.
Frýbová v knihe Falešní hráči detektívky kritizuje ako psychologicky nepresvedčivé. Tam sa tiež stane vražda, ale vraha pozná čitateľ od začiatku, ide o to, ako to pôsobí na neho, na jeho rodinu, na tých, ktorí v tom boli zapletení, na ich rodinu, aké to má pre všetkých následky, ako sa k tomu stavajú, či berú na seba časť viny, s tým, že bez nich by k tomu nedošlo, alebo ju odmietajú, či myslia na druhých alebo predovšetkým na seba... Ale aj to je len časť knihy, k vražde dôjde, až keď autorka postavy dôkladne predstaví čitateľovi, aby ich dôverne poznal a vedel odhadnúť, čo sa od koho dá čakať.
Falešní hráči. To vypadá zajímavě. :-)
Text příspěvku byl upraven 23.05.20 v 10:31
Dudu: No jo Klostermann a Šumava, nebo také Gabreta. Jedno z nejhezčích a nejtajemnějších míst naší republiky. :-)
Pustím si to k žehlení. :-D
Je to jedna z Frýbovej najlepších kníh. Radila by som Frýbovú čítať od konca, tak sa prepracujete od najhoršieho k najlepšiemu. Jej ponovembrové knihy sú ako cez kopirák, tie isté charaktery, tie isté názory, kopa politiky – ako od papagája, kladným postavám dala do vienku svoj vlastný vkus, či už ide o hudbu, čistotnosť, politiku... Pri čítaní jej kníh aj doslovov z nej mám pocit, že iný názor netoleruje. Ale mne veľmi sadol jej ironický humor, a ona má veľký zmysel pre humor, takže to dokážem čítať aj tak. V prednovembrových knihách samozrejme politiku neriešila, a nie sú ani také šablónovité. Ja mám najradšej Den jako stvořený pro vážnou zmánost a Falešní hráči. A tiež Z neznámých důvodů, v tomto poradí.
U Frýbové je dobré číst od nejnovějších ke starším jak psala Naias. Čtenář jde k lepším kouskům. Nejvíc se mi líbily její 2 profesní romány. Jen tu její poslední (oprava: předposlední) knihu bych doporučila vynechat úplně - autorka opakuje děj a vtipné situace v drobných odchylkách stále dokola až je text otravný a nevtipný. (Doplňuji název - Dvě dámy v tísni.)
MarikaVanova: Moje nejoblíbenější knihy od Z. Frýbové
1. Z neznámých důvodů (starší vydání, nové je imbecilně osekané a změněné)
a Připravte operační sál
2. Noc jako stvořená pro nevěru
3.Den jako stvořený pro vážnou známost
S přivřením oka Malinkarý kretén.
Naias: Ze Z. Frybové mám stejný dojem - neuznávala jiné názory. Používala stejné šablony pro hlavní postavy, krásná a chytrá, málo hezká a nic moc intelekt... :) Ale její humor, pokud nezabředla do politiky, mě bavil a baví. Některé její postavy jsou nezapomenutelně úžasné. Dvojka Forejt a Zámiš, páreček Drahulinečka a Mojmoušek...
Falešné hráče jsem četla, ale už si je nepamatuji.
Text příspěvku byl upraven 23.05.20 v 12:58
Dudu, Eicherik: Asi si audio pustím taky k žehlení. U vaření se nesoustředím... :)
Ešte upozornenie pre Slovákov – nečítajte slovenské preklady Frýbovej! Preklad dosť mení vyznenie – prodejná nie je to isté ako falošná, namiesto konštatovania je otázka, namiesto jeho ich, nepriama reč jednej postavy zmenená na priamu reč inej postavy, no potěš pánbůh je preložené ako chvalabohu (to má predsa presne opačný význam!) atď atď. A navyše chýbajú aj niektoré časti textu.
Text příspěvku byl upraven 23.05.20 v 12:04
Četla jsem od Frýbové Falešné hráče a Z neznámých důvodů. Mám jí ráda, zatím :-)
R.E.M. nemyslíš tou poslednou Dvě dámy v tísni? Tam sa to opakuje stále dokola. Ale poslednou knihou je Milostí prezidenta.
Ja som sa pri Dámach v tísni bavila dobre. Tie slovné prestrelky a strelená imaginácia je moja šálka čaju. Absencia deja a neustále opakovanie mi nijak nevadili.
Jó, Mojmík nemá chybu! Noc jako stvořená pro nevěru vrelo odporúčam. Nájdete tam aj rýchle a bezpracné recepty. :D
Od Frýbové jsem četl jen Robina. Zkusil bych i jiné knihy, ale asi na ně nezbude čas. :-)
Naias: Máš pravdu. Na Milosti prezidenta jsem zapomněla, po Dvou dámách v tísni jsem tu další knihu ignorovala. (Opravím příspěvek.)
Ad recepty v Noci jako stvořené...
... přesně takové - bezpracné a jako stvořené k uctění neoblíbeného exšéfa. :)
Text příspěvku byl upraven 23.05.20 v 12:58
A recepty sú aj v Dvoch dámach v tísni. Napríklad paradajková polievka - kupovaný kečup rozriedite teplou vodou z vodovodu a zvyšok radšej nechcite vedieť. Alebo môžete skúsiť krupicovú kašu à la karamel-noky. Proste ju necháte zraziť sa a pripáliť. Ak niekto potrebuje zhodiť, má šancu. Z týchto jedál nezjete viac ako jedno sústo! Účinok zaručený!!
Ještě jeden pozitivní efekt - při tomto způsobu "vaření" se ušetří spousta času na čtení a další příjemné aktivity. Ani na konzumaci čtenář nevyplýtvá moc drahocenného času.
Text příspěvku byl upraven 23.05.20 v 19:08
Ani na umývanie riadu. Hlavne preto, lebo kastról je skoro vždy beznádejne pripálený, takže než ho drhnúť, je lepšie ho vyhodiť.
Eicheriku, zas moc nemudruj - jak tě znám, tak sem brzy určitě něco politického frkneš - hihi
Nedávno jsem četla knihu Labutě na Issyk Kulem, která se odehrává v Kyrgyzstánu a napsal jí kyrgyzský autor Čingiz Ajtmatov. Některé části mi přišly trošku moc budovatelské, ale to bylo jen někdy. Celkově mi to přišlo zajímavé, neobvyklé.
Taky rádi čtete knihy z míst, na které moc často v knihách nenarazíte?
Vložit příspěvek