Filosofování pod starým mohutným dubem
keri.H: U nás bohužel od něj nemají skoro nic, takže se k dalším jeho knížkám asi nedostanu...
Keri.H: 3/5 nic moc :(
Chyběla tomu další půl hodina. Navíc mě po filmu dost šokovala informace, že krácení šlo za režisérem, ne za studiem, a on sám by nejraději krátit ještě víc. Protože přestože jsem viděla Wanda/Vision, chybělo tam na začátku dost souvislostí. Když chceš přenýst emoce, musíš to ukázat, ne říct. Možná mi potom závěrečná scéna přišla totálně trapná. (Vyděšený děti pod schodama a co následovalo.) Prostě jsem nevěřila hlavní zápletce, proč se z Wandy stal Terminátor. Ne, ta scéna jak prochází dveřma, na mě vůbec nezpůsobila. Začal pak klasickej Marvel popkorn, kterej vykrádá sám sebe, až mi bylo do breku, jak to bylo smutný. Což mě štvalo víc než fakt, že tam vlastně nebyl žádný multivesmír a už vůbec žádný šílenství. Na to, jak jsem se těšila, tak silný průměr.
Thor musí Marvelu letos napravit reputaci. A to mám před sebou Moon Knighta. Ať se nepokazí alespoň tohle. Byť mám obavy, že to bude další klasika, která se natočila jenom kvůli představení nový postavy. A to ne ty, po který je seriál pojmenovaný...a ta slibovaná jinakost se nezvrne v posledních dvou dílech do popkornu...
Poměrně dost mi dost mě zajímá tohle:
https://m.youtube.com/watch?v=wxN1T1uxQ2g
Text příspěvku byl upraven 28.05.22 v 06:47
Ohledně té knihovny. Mám nové pravidlo. Čtyři knihy a dost. Ta čtyřka je součet knih, které mám půjčené plus ještě nesplněné rezervace. :-)
Hezké pravidlo, Eicheriku. Já pravidla tohohle typu ráda porušuju, ale ty dvě rezervace rozšířovat nebudu :)
V knihovně jsem byla v pondělí. Číslo bylo dvanáct. Čtyři kousky mám za sebou, povídka a komiksy. A jenom jedna, na kterou někdo čeká. Ráj na zemi :D
Eicherik: To je zajímavé pravidlo. Já taková pravidla nemám a občas se stane, že si toho odnesu víc, ale někdy si nepůjčím v knihovně nic i pár měsíců. Teď chci dočíst ty čtyři knihy a pak se pustit do svých knih. :)
Text příspěvku byl upraven 28.05.22 v 07:02
To jste dobrý, potřebovala bych vaší disciplínu. Mám z knihovny půjčeno 28 knih a 3 rezervace čekají. Není to vše beletrie, něco mám pro mamku a pro ségru. Ach jo...
Ještě marodím u ségry, takže teď do knihovny nechodím, ale chybí mi to. Naštěstí má ségra spoustu detektivek :-) Taky se nedokážu moc mírnit v tom, kolik knih si z knihovny půjčím.
Text příspěvku byl upraven 28.05.22 v 07:37
Další nedělní okénko zamyšlení :)
(Tentokrát v čas.)
Tentokrát potřebuji rozlousknout hodně tvrdý oříšek...přestože do něj tentokrát hodně zakomponuji svůj názor.
Kdy je správný čas skončit přestat číst knihu, která mě nebaví?
Já se snažím knihy většinou dočíst. Je to způsobeno tím, že komentáře čtu během čtení a potom je mi líto to smazat, protože já se snažila vlastně 2x. Kdybych nedočetla, bylo to všechno zbytečný. Netvrdím, že moje komentáře jsou nějak pozvedávající ducha, ale něco jsem do toho dala.
Ke knize mi nepřijde fér názor: pokud mě to nechytne do 50 stran, tak končím. Knih je spousta.
Haló! Co všechny ty psychologické romány, které ve většině případů do poslední třetiny často zní jako plkání bez hlavy a paty? Svou první takovou knihu jsem odložila. Nezačít znovu, by byla chyba. Poměrně rychle jsem potom pochopila, jak tehle žánr funguje. A že dobrý kousek v něm nepoznáte podle prvních 50 stran, protože jsou většinou poměrně dobře napsaný. Mohla bych uvést víc příkladů, ale mi jasný, že každý podle svého oblíbeného žánru by taky našel podobný příklad.
A teď to dilema, když tedy to vzdám, a nedočtu. Mám hodnotit? Co když na konci bude něco, co vysvětlí všechen ten zmatek začátku? A mě dojde, že to žádný zmatek vlastně nebyl? A protože jsem to vzdala, tak se k tomu nedostanu. Ano, nebudu vědět, jak to skončilo, ale...já bych se vnitřně cítila trapně, kdybych se potom dozvěděla, co na konci bylo, a vlastně bych řekla, že takhle by se mi to líbilo. To by mě asi kleplo :/
Asi je to moje zatvrzení, protože se mi nedávno opět potvrdilo, že lidi, kteří nic neví, mluví nejvíc. Všechny ty chytrý keci lidí, kteří nic neví a najednou přijedou na bílém koni zachránit den s argumentem: Tak to nehodnoťte, když se vám nelíbilo nebo když jste od začátku věděli, že to není pro vás.
(Jasně, ať není nad absenci diverzity hodnocení!)
Já ale potřebuji nějakou odměnu za to, že jsem se dostala na poslední stránku. Tou je pro mě komentář a ohodnocení. Jinak by mi v tom procesu chyběl mezičlánek. Součástí toho procesu je taky systém, jak přistupuju ke knihám, které čtu. A jak je potom "nechám jít". Každý má svoje malé rituálečky...
Možná proto ta silná potřeba dočíst...?
Takže...
Co vy?
Dočítáte rozečtené knihy nebo máte svojí vnitřní stopku?
Hodnotíte nedotčené knihy?
A to nejdůležitější: Dali jste druhou šanci knize, kterou jste předtím nedočetli?
Já se dočítat snažím, abych si potom v komentáři obhájila svoje popřípadné špatné hodnocení, protože nedočtené nehodnotím, a už jsem poznala sílu druhých šancí, díky které jsem přečetla knihu, kterou jsem si loni dala na první místo toho, co jsem za rok přečetla.
Jsem hodně odolný čtenář, ale občas taky nedočtu. Už se mi taky stalo, že jsem knihu odložil a po čase se k ní vrátil a na druhý pokus ji zdolal. Nemyslím si, že je nutné každou knihu dočíst. Čas je příliš vzácný a pokud cítím, že mi kniha nic nedává, tak ji prostě odložím. Pokud jsem knihu nedočetl, tak ji nehodnotím a nepíšu k ní žádný komentář. Jestli mám nutkání k nedočtené knize něco napsat, tak pak jedině do diskuze. :-)
Každý to ohledně toho nedočtení knih má jinak, tohle je prostě individuální. Ano, jsou knihy, které nedočtu a ano klidně jí odložím po 50 stránkách, když mě prostě nebaví styl, jakým je to psaný nebo prostě každou chvíli nevnímán, co čtu. Někdy se klidně dostanu do půlky, ale stejně mě to pořád nebaví, takže opět knihu klidně odložím a nevadí mi, že vůbec nevím, jak to dopadne. Jsem schopná odložit knihu při jakékoliv stránce, neřeším, kolik jsem toho přečetla. Pak tu jsou knihy, které mě sice tolik nebaví, ale chci vědět, jak to dopadne, takže takovou knihu potom dočtu.
Co se týká hodnocení, pak knihu, kterou nedočtu, nehodnotím, maximálně si napíšu do soukromé poznámky důvod, proč jsem nedočetla. A jak píše Eicherik, na tohle by se dala použít i ta diskuze.
A k tomu opakovanému čtení. Někdy jsem se ke knize vrátila po nějaké době a pak jsem jí dočetla a zjistila jsem třeba, že není až tak špatná nebo naopak i přes ten druhý pokus jsem stejně knihu nedočetla.
Já už knihy nedočítám. Dřív jsem to tak měla, že se knihy dočítaj, ale pak jsem z toho byla otrávená a většinou si to ani nevylepšila. Teď už si říkám, škoda času, je tolik dobrých knih. Dávám jim šanci do zhruba 100 stran, některé méně, některé více.
Většinou je nehodnotím, až na výjimky, u kterých mi to nedalo.
Někdy je to i moje vina, nejsem ve správné náladě apod.
Již dlouho se mi nestalo, že bych nedočetla knihu. Minulý rok se mi to přihodilo u knihy J.Škvoreckého Hlas Ameriky. Knihu jsem pak ani nehodnotila. Je to o výběru knih. Někdy se čtenář nemusí strefit ani po pečlivém výběru. Pokud mě kniha moc nenadchne, dám ji šanci tím, že jí dočtu do konce a ohodnotím. Ale jak všichni víme: hodnocení knih je ryze individuální zatížené velkou mírou subjektivity. Někdy si vyberu knihu z jiného žánru, než obvykle čtu a napínavě čekám, jestli mě kniha osloví. Ale souhlasím s předchozími komentáři, že člověk má dost málo volného času, aby jím plýtval na čtení knih, které ho nebaví. Obzvláště, když nakladatelství chrlí jednu knihu za druhou každý měsíc.
O nedočtených knihách, které čtenáře nebaví, tu už před nedávnem byla diskuze. Mě se ale občas stává, že knihu odložím, protože ve mě vyvolává tolik emocí a myšlenek, že je nedokážu vstřebat najednou. Naposledy jsem to takto měl se Sběratelem světů. Stává se vám to také?
Braunerova: naťuklo se to v rámci jiné debaty, díky které skončilo téma v mém šuplíku přípravné na pohled z více úhlů, aby se rozebralo pořádně, víc do hloubky, a byl to konkrétní tématický bod ;)
Text příspěvku byl upraven 29.05.22 v 16:57
Z anotace románu, který braunerova nedočetl mě zaujalo: "Jeho román ukazuje, proč Západ dosud nepochopil nic z tajemství tohoto jiného (vzdáleného a odlišného) světa." Asi si ho přečtu, jen ne v prvním sledu. :-)
Lenka.Vllka; Ono hodně vypovídá i těch mých 19 nedočtených knih v seznamu jen za dobu, co ten seznam je k dispoci. Jinak by jich bylo i víc, kdybych si to někde psala. :)
Také mám pár knih dlouhodobě nedočtených, ale to je něco jiného, tam počítám s tím, že je dočtu a baví mě, jen potřebují čas.
Mám některé knihy, které jsem rozečetl a delší dobu je odkládám, ale chci se k nim vrátit. A pak mám jednu, u které váhám, zda se k ní vrátit... moc se mi nechce, ale třeba se překonám.
alekis: Myslíš tohoto?
https://1url.cz/or1IT
Letos jsem jich viděla několik na stromě u nás, podle fotky, co jsem měla jsem si vyhledala, že je to páteříček sněhový. :)
Keri.H: ten z odkazu je u nás už dlouho a poměrně často. To nebude ta nová pastelka do penálu...Tedy pokud doposud nebyl jenom u nás a přestalo se mu líbit, tak šel dál :D
Text příspěvku byl upraven 01.06.22 v 22:05
Vložit příspěvek