Hádejte autory:)
Tak o Napoleonu Hillovi jsem jaktěživ neslyšel. :-) Hledaný autor je asi slavnější...
Alexandr Solženicin, třeba, ale zrovna těch Alexandrů je všude jak máku.
Jerome Klapka Jerome měl prostřední jméno po maďarským generálovi, ale to byl spíš politik než vojevůdce.
Já nemůžu vytlačit z hlavy jméno Attila Racek :-) ale to taky nebude on, je to novinář z Brněnského deníku :-)
Už tu nějak docházejí autoři a dochází k častému opakování - Klapka byl nedávno, doufám, že to nebyl právě Hun, kdo ho zadal...
Já doufám ne. :-) Ale ono opakování autorů nevadí, pokud je hádanka jiná, ne? Přes jméno Györgye Klapky na to doufám ještě nikdo nešel...
soukroma: Byl to Hun, stačí si přečíst poslední příspěvky.
všem hádačům:
Muž, o němž se říkalo, že je to "básnící lid sám", byl synem zahradníka a dohlížitele na malém statku; jeho matka byla selská dcerka. Žil a tvořil v druhé polovině osmnáctého století. O sto let později jeho dílo překládal do češtiny jeden z velkých českých básníků - například takto:
Ó ďáble, ďase, jakýmkoliv
tě zovou jménem lid i školy,
jenž na sirnaté pekel roli
si hospodaříš
a obskakuješ hrnce smoly
a duše vaříš, -----
Mne, černý brachu, chvilku slyš,
a nech ty bídné duše již;
neb vím, že je to psotná tíž
i satanáši,
jen slyšet kvil a strkat v díž
tu chásku naši.
To Hun: Tak jsem to dohledala v sousedním vlékně (cituji pro úplnost zadání - indicie mj. právě s maďarským generálem, proto mi to utkvělo)
x
Luvák 31.08.2016 v 09:12:27
Tak si dáme opět něco jednoduchého - jak se jmenuje řeka, ležící v zemi pověstné příšerným počasím a ještě horší kuchyní?? Odehrává se na ní román, který napsal člověk pojmenovaný po maďarském generálovi (získal po něm prostřední jméno) a tento román přeložil do češtiny president.
X
Aby nám hádanka nezapadla, radši ji zopakuji:
Muž, o němž se říkalo, že je to "básnící lid sám", byl synem zahradníka a dohlížitele na malém statku; jeho matka byla selská dcerka. Žil a tvořil v druhé polovině osmnáctého století. O sto let později jeho dílo překládal do češtiny jeden z velkých českých básníků - například takto:
Ó ďáble, ďase, jakýmkoliv
tě zovou jménem lid i školy,
jenž na sirnaté pekel roli
si hospodaříš
a obskakuješ hrnce smoly
a duše vaříš, -----
Mne, černý brachu, chvilku slyš,
a nech ty bídné duše již;
neb vím, že je to psotná tíž
i satanáši,
jen slyšet kvil a strkat v díž
tu chásku naši.
Robert Burns, Ďáblu (Výbor písní a ballad)
přeložil Josef Václav Sládek
Text příspěvku byl upraven 22.09.16 v 16:16
Velmi dobře. Objevil jsem Písně a balady nedávno v jednom antikvariátu za dvacku. No, nekupte to!
Rozdáváš.
Místo narození: Anglie. Pestrý nelehký život. Kniha vyšla v Anglii, USA, Německu a u nás. Spojení s jedním zámkem ve východních Čechách.
"Zašla jsem naposledy k Leopoldovu hrobu. Poslední dobou jsme s děvčaty pilně pracovaly, abychom mu ho důstojně upravily.
Do náhrobního kamene jsme daly vsadit písmena, která jsme vytvarovaly, vypálily a opatřily glazurou. Stálo tam jeho jméno a titul, datum a místo narození a úmrtí, všechno latinsky, jako na hrobech jeho předků doma, v heraldických barvách ... modré a zlaté, s erbem, na němž je rytířská helmice, plášť a zlatá hvězda, která podle rodového motta nikdy nezapadne.
Potom jsem odplula do Anglie.
To princesse: Proč úryvkem? Autor se dá popsat i jinak, nehledě na to, že citáty z knih jsou často (a někdy velmi snadno) dohledatelné na Internetu.
Na úryvek ani nemám čas :-)
Budeme hádat spisovatele, dramatika a novináře, který byl za 2. sv. války dopisovatelem The Times. Odjíždí také do Československa, aby psal o zradě, které se Francie a Británie na tomto státě dopustily.
Totéž platí o údajích o autorovi a jeho životě. Úryvek se obrací primárně ke čtenářům. Odkazy na autorovy osudy oslovují spíš googlisty. (Nic proti googlu, je to legitimní zdroj).
Dobře. Jeho romány se teď vůbec nevydávají, ačkoliv mám za to, že by byl velký zájem.
Vložit příspěvek