Hádejte autory:)
Třeba mu dám někdy šanci, ale snad až v méně turbulentních časech; poslední dobou, přijde mi, tlučou ta celospolečenské témata na dveře našich obydlí sama.
Další autor bude v něčem pravý Simmelův opak: rozhodně nechce být čtenáři přístupný a některé "experimentální" pasáže (zejména si vzpomínám na fakta o pěstování jistých plodin) mohou vést až k zuřivému odhození knihy v šerý kout. Ale asi o věci věděl své, neboť zemědělství studoval a věnoval se mu. Přestože se specializoval na tropy, vylezl z těla matčina nikoliv pod rovníkovým sluncem, nýbrž v teskné a baladické zemi mlh - v jednom z posledních koutů Evropy, kde se občas mluví keltským jazykem.
Těsně vedle - typ vzdělání by sice dejme tomu seděl, ale Mawer se, jak se tak dívám, údajně narodil v Anglii. A tam nikdo, snad kromě několika zbloudilých Velšanů, keltským jazykem nemluví. Abych to řekl trochu enigmaticky: hledaný autor sice pochází z Británie, ale nikoliv z té Velké. Ale o plodiny se staral všude možně - v Africe i Americe.
Napovím, že tou správnou Británií je Britannia Minor, totiž Bretaň. Hledaný autor se narodil v jednom z tamních největších měst. A jeho díla bývají někdy označována za literární obdobu kubistické malby.
Ba ne, ani ten to není. Max Jacob pěstoval dobré vztahy s umělci na Montmartru, zatímco hledaný autor banány na Martiniku. A do malířství moc nefušoval, to už spíš do filmu. Dokonce za časů Nové vlny režíroval jeden slovenský film - jak říkám, jeho záliba pro exotiku zjevně neměla mezí.
Nebo od něj! "Prohyb břehu ovlivní teprve pátou řadu: je vní zase jenom jedenadvacet pňů, kdežto v pravém lichoběžníku by jich bylo dvacet dva a v obdélníku dvacet tři (lichá řada). Jsou to čísla čistě teoretická, poněvadž zralé banánovníky už byly odříznuty těsně při zemi. Ve skutečnosti se skládá čtvrtá řada z devatenácti zelených chocholů a dvou prázdných míst, a v páté řadě je dvacet chocholů a jedna mezera - nebo počítáno zdola nahoru: osm chocholů, mezera, dvanáct chocholů."
Isserley uhodla a pokračuje.
Hm, to tedy opravdu žádná pohádka od Simmela není. :) Zajímavý kontrast.
Zlovlk ví, jak potěšit i potrápit. Dostal jsem u hádanky chuť na biftek, ale důvod, proč jsem se ozval je zcela jiný. Ma fille aînée jezdí na dovču už řadu let do Bretaně a narazila tam na město (ach, ta paměť), kde se koná úplně fantastický festival knih. Je po mně fanda přes knihy a tak nadšením slintala jako lama. Pokud se chystáte do Bretaně, neměli byste toto město a festival opomenout. Teď se s ní delší dobu neuvidím, na paměť se spolehnout nemohu, je spíš horší nežli lepší a tak se pokuste dohledat to sami někde na netu.
Omlouvám se, že jsem odbočil od hádanky.
Text příspěvku byl upraven 04.01.17 v 16:11
A připomnělo mi to jednu autorku, která ve své knize prostřednictvím hlavní postavy podobně posedle vypráví o rostlinách, kterých si většina lidí ani nevšimne.
Lenka27 uhodla, je to Anna Bolavá a její sběračka léčivých bylin z knihy Do tmy. Výborná kniha.
Autor započal svou literární tvorbu poměrně pozdě, přesto je jeho tvorba plodná a různorodá, ve svých románech se zaměřuje na konkrétní osoby a místa a ač je to autor cizojazyčný, jeho znalosti českých reálií jsou obdivuhodné.
Tak ono by to asi sedělo na více autorů, protože indicie jsou poměrně obecné. Mohl by to být i Eco.
A omlouvám se všem, pokud byly informace příliš všeobecné, ale zdálo se mi, že pokud bych přidala genetiku, bylo by to zase až moc lehké. Jsem luštitel začátečník :-).
Novinář, redaktor, spisovatel, politik, sympaťák. Tady na DK má 8 knih, jedna z nich je kniha pro ženy, ale je to úplné něco jiného, než si pod pojmem "kniha pro ženy" obvykle představíme. :)
Když jsem se dlouze zamyslela nad spojením politik - sympaťák, vyšel jednoznačně Pavel Tigrid (měla jsem možnost se s ním setkat a udělal na mě opravdu příjemný dojem).
Vložit příspěvek