Hádejte autory:)

Autorka, jejíž sestra i otec jsou rovněž spisovatelé. Přes deset let žila v cizině, píše ve dvou jazycích.

Spisovatelka a novinářka, autorka dětských a životopisných knih, její citát z její asi nejznámější životopisné knihy: „Dítě spíš snese špínu, než aby mu chyběl loket, který by ho pochoval, a srdce, které by ho přivinulo."

Ano, je to tak. Možná se tu už objevila, zatím jsem nestihla přečíst všechny příspěvky.

To nic, tady se běžně autoři i knihy hádají vícekrát, není v lidských silách pamatovat si vše.

Hun: a má tak někdo štěstí, že jeho oblíbený Tolkien se vlastními i cizími silami zde objevují ve všech vláknech mimořádně často :-)
Text příspěvku byl upraven 02.02.17 v 17:42

Tenhle domácí autor neudělal moc díru do literárního světa ani si nezískal obecnou oblibu tím, že ze syna československého legionáře se vypracoval v komunistickém režimu na takové posty jako ředitel Filmových studií Barrandov. Ale jedno jeho dílo je pěkné slohem, stylem, jazykem a dopřává zajímavý a nezvyklý prožitek z velkých širých mongolských stepí. Název (i obsah) knihy je poetický, přestože se vlastně dějově dostáváme do doby konce jednoho tažení jednoho superválečníka.

Leon Marcus Uris - Milá č. 18 se odehrává ve varšavském ghettu na konci války.
Text příspěvku byl upraven 02.02.17 v 19:33

Sám rozporuplný člověk, klasický filolog, básník a skladatel, ale hlavně filosof, měl dost neblahý dopad některými svými myšlenkami na chod světa v době dost nedávné. Asi bych ho nedávala hádat, pokud bych nenarazila na jeho vskutku "pokorné" vyjádření k vlastnímu největšímu dílu v tom smyslu, že se jedná o „nejhlubší dílo kdy napsané.“

Ano, je to Friedrich Wilhelm Nietzsche a jeho vrcholné dílo Tak pravil Zarathustra.
....
A protože místo „nejhlubšího díla kdy napsaného“ v době Klausově bylo takto již účinně zabrané, tak asi ani on si netroufl něco podobného o některém svém literárním produktu prohlásit (doufám) ;-)

A Monty Pythoni mají skeč, v němž za ním putují dvě Angličanky, aby se ho zeptaly na význam jeho díla CKS.

Prosím, zadejte někdo hádanku místo mě, bohužel bych se k tomu dostala až večer a nechci to tady brzdit. Díky.

Náš novinář, reportér, básník, prozaik, autor písní, cestovatel a tramp a malíř, to vše je charakteristika osobnosti, která si ponechala roztomilé příjmení, ale namísto důstojných dvou křestních jmen zvolila jediné, a to podle skupin revolucionářů působících úplně v jiné době a v jiné zemi. Jako aktivní komunista obdržel titul i řád. Podle dvou jeho knih byly natočeny filmy.

Ano, Géza Včelička, vlastním jménem Antonín Eduard Včelička (1901-1966)
Ještě přidám pro zájemce informaci, odkud se "Géza" vzal - https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%A9zov%C3%A9
Předávám slovo.

Dobrá, tak jeden autor, zahraniční, současný, si také pohrál s pseudonymem: křestní jméno si ponechal, příjmení vyměnil, aby si ho nikdo nemohl splést se světoznámým skladatelem.
A když jsme u té hudby, tak ten autorův pseudonym je shodný se jménem naší pop-star.

Básník, prozaik a vinou perzekucí (těm byla vystavena i jeho rodina, oba rodiče byli odsouzeni) po značnou část života překladatel (dokonce byl mnohým i "pokrývačem", kryl překladatelskou tvorbu zakázaných autorů), který část prozaických prací napsal se svým přítelem. Úspěch měly jeho deníky, mohly být ovšem vydány až po roce 1989.
Vložit příspěvek