Hádejte autory:)
Filosof a psycholog, který zažil většinu 20. století, zažil různé kultury a režimy, poněkud ze svého "západního směru" inklinoval k marxismu a nezříkal se ani psychoanalýzy, i když v trochu novém kabátu. A vedle populárně laděných knih mj. na témata nejrůznějšího umění v životě lidském položil i jednu zcela zásadní otázku, na kterou odpovídáme dnes a denně, aniž si to třeba uvědomujeme...
Ano, Američan německého původu Erich Fromm (1900 - 1980) a jeho věčné Mít nebo být?
Český básník a překladatel, který za svého života vydal jedinou sbírku veršů pojmenovanou po jeho rodišti (zároveň ale jednoslovný titul působí melancholicky). Jeho lyriku vysoce oceňoval Škvorecký, Zábrana i Hrubín. Jako šéfredaktor i ředitel nakladatelství (ze kterého musel - dokonce dvakrát - odejít) a dramaturg pomáhal na svět knihám a filmům nové vlny.
Ano, tuhle jsem ho vylovila z knihovny - ani jsem nevěděla, že ho máme.
Červen, víš, plný píšťal,
z píšťal měl noční déšť
a z deště něžný křišťál
vytepal na angrešt
vytepal na angrešt
prstýnky do stříbrna,
jestli je navlékneš
rukama milostnýma.
Learyho překládal Antonín Přidal, ale jestli to je odpověď na zadanou otázku, nevím, nevím...
Text příspěvku byl upraven 04.02.17 v 15:39
Podle http://www.iliteratura.cz/Clanek/30141/soucasna- je těch nonsensistů u nás opravdu hodně a mezi nimi na tom není Žáček zrovna nejlépe (ostatně se tam trefují asi do všech)
Nonsens unavený a nonsens revitalizovaný
"Když se probíráme knížkami, v nichž narážíme na unavený nebo už vyčpělý nonsens, nelze bohužel pominout ani Jiřího Žáčka, který se se svými 99 dědečky a 1 babičkou (2001) pustil do exploatování principu learovských limericků – ale i v tomto případě se sporným výsledkem. Jako už nesčíslněkrát i v této knize Jiří Žáček prokázal, že je básníkem obratným, že mu to „veršuje“ jaksi samo. Jeho limericky rytmicky nekulhají, naplňují žádoucí „normu“ (rýmové schéma aabba), respektují learovský model. Problém je však v tom, že nepřinášejí nic nového, J. Žáček je tu jen zručným – do slova a do písmene – veršotepcem. Čísel, která přinášejí alespoň drobný nápad a dokážou s ním pracovat, je tu žalostně málo. Spíš se na nás z každé stránky valí tuny banalit a prvoplánových rýmovánek a bohužel i nemálo ordinérních kousků, které básník formátu (a nadání) Jiřího Žáčka věru nemá zapotřebí...."
Žáčka jsem na mysli neměla. Hledaný autor vydal vlastně jen jednu básnickou sbírku, ale stojí za to. Za zmínku stojí taky jeho překlady - jako jeden z prvních u nás překládal dalšího věhlasného autora nonsensové poezie.
Emanuel Frynta, Jiří Weinberger, Josef Hiršal - úplně na všechny indicie ale nepasuje zase ani jeden
Text příspěvku byl upraven 04.02.17 v 13:05
Je to Emanuel Frynta - na co konkrétně nepasuje?
Aha, tak už vím, vypadlo mi z hlavy, že Písničky bez muziky vyšly až dlouho po jeho smrti. Mea culpa. Měla jsem za to, že to byly jenom prózy.
Znám člověka ze Sobotky,
ten nosí jen polobotky,
má polokabát,
pět polokravat
a k pološlím polospodky.
Text příspěvku byl upraven 04.02.17 v 13:29
On je vůbec zhudebňovaný docela často, Plíhal zpíval jeho Pepita, Skoumal toho má v repertoáru víc (třeba Život je pes).
Teď hledáme národního umělce, který se proslavil v jiném uměleckém oboru, ale do literatury přispěl jako spisovatel vyprávěními o bohatýrech, trampech, paďourech, žižkovské galerce nebo slavném parníku. Bez jeho jména by ani nevyšel jeden veleslavný Poláčkův román. A nejpopulárnější "študentské" knihy by bez jeho přispění byly rovněž značně ochuzeny.
Text příspěvku byl upraven 04.02.17 v 15:38
Teď budeme hledat autora, kterého skoro nikdo nezná :-D Resp. není známá jeho identita. Napsal přes 20 knih, jedna byla zfilmovaná, autorsky se podílel i na tvorbě jednoho seriálu. Náměty na knihy čerpá z praxe.
Dána jsem zkoušela číst dvakrát,ale nějak mě nezaujal. ovšem audioknihy v podání Mariana Geišberga,to je nádhera! Asi to bude tím překladem nebo co...ve slovenštině jsou bezvadné
Hledáme literárně nadaného objevitele a flibustýra, amatérského botanika, mineraloga, kartografa a antropologa, který měl mj. zblízka co do činění s námořníkem Selkirkem. Nejvíce mu učarovaly dálavy tenkrát zvané Nové Holandsko a právě z těchto končin vlastně do Evropy přinášel první postřehy (zde jsou po něm pojmenovány hora, město, úžiny aj.). Jako první známý člověk obeplul třikrát zeměkouli. Celkem vydal sedm knih a již ve své době se mezinárodně proslavil dílem Nová cesta kolem světa (u nás zřejmě nikdy žádná jeho kniha přeložena nebyla, ale to by nemělo bránit tuto osobnost najít).
Vložit příspěvek