Hádejte autory:)
autor "návodu k použití" k jedné obvyklé a docela časté lidské činnosti
Text příspěvku byl upraven 09.03.18 v 20:03
bubka nesleduje aktuální dění - VladiKlaisner byla první se svojí odpovědí!!!
prosím, VladiKlaisner zadává
bambo, ne, ale zadávat má VladiKaisner, popletla jsem, to, nevšimla jsem si, že už odpověděl, takže jsem byla v postavení mimo hru.
Text příspěvku byl upraven 10.03.18 v 07:47
Omlouvám se opomněla jsem zadávat:
Po otci právník, po matce touha cestovat, což se projevilo v jeho románech. Do literárních kruhů ho uvedl jeho strýc.
"Byl jsem navýsost pod vlivem Victora Huga, velmi nadšený opakovanou četbou jeho díla...."
Učenec, historik, teolog, kterému se dostalo čestného přízviska "otec historie" svého národa. Jeho stěžejní dílo je dostupné i v češtině. Ale napsal toho mnohem víc.
otcem historie (dějepisu) byl zván Hérodotos, ale toho asi na mysli nemáš, byl to historik ne teolog
Beda Venerabilis (Svatý Beda Venerabilis) - Církevní dějiny národa Anglů
(kouzelné jméno, pro nás ;-)
Není to Eusebios, tohle je pozdější autor a je opravdu pevně vázán na historii a literaturu svého národa.
A není to "univerzální otec" dějepisu. Představte si, kdyby ten jeho národ měl nějakýho Járu Cimrmana a ten by napsal hru "Naše nebe" a tam by nějakej jejich velikán nějaký jejich babičce Božen Němcový představoval ostatní velikány - no a o tomhle by řek že je to otec historie národa.
A hele, uhádnuto!
Jo, mám kamaráda Bédu a občas mu podkuřuju přízviskem Ctihodný. Soukroma má babu.
Jak k tomu jménu Beda ten "anglo" přišel...až budu mít čas, zkusím vydolovat ze zájmu z dostupných dat, ale možná někdo ve ví a ve zkratce poví všem?
Bede (/biːd/ BEED; Old English: Bǣda, Bēda; 672/3 – 26 May 735), also known as Saint Bede, Venerable Bede, and Bede the Venerable (Latin: Bēda Venerābilis), ... což nám zase moc neříká
Nojo, když si vezmeš, kolik se v té Británii na přelomu 7. a 8. století potkávalo a míchalo jazykových vlivů - Keltové, Římani (a všichni kdo se kolem nich motali), Germáni všech možných proveniencí - těžko může člověku připadat nějaký jméno divný.
Zdeněk Šmíd v některé své knize měl báječný postřeh: všichni jsme Keltové, a i když se to vztahovalo hlavně na nás, a já se tomu dlouho smála, tak vidím, že se to dá snadno uplatnit kdekoli a kdykoli
HÁDANKA
Včera se tu hádal Catullus a zmínka byla o jeho vdané neřestné milence. Její přezdívku jí nedal jen tak pro nic za nic - s kým ji tímto způsobem ve svých milostných verších asi tak srovnával?
Lesbie, což asi měla být připomínka Sapfó (skrze jméno básnířčina domovského ostrova).
Nikoliv pro sexuální orientaci; to prej byla středověká pomluva katolíků, kterým básnířka z Lesbosu a její verše hrozně vadily.
Ano, správně Sapfó, „desátá Múza“, „Homér ženského rodu“, „sladká chlouba ostrova Lesbos“
(jinak o Catullově milence, přezdívané Lesbii pro zájemce více na https://en.wikipedia.org/wiki/Clodia_Pulchra_(wife_of_Metellus)
No, schválně, kdo tohle napsal?
-
Houf dětí zvědavé se krčí
pod vetchým oknem pod chatrčí,
kde září sklep,
a přes sklo, zahalené v páře,
se dívá lačně na pekaře,
jak mísí chléb.
Dvě bílé ruce sebou hází,
hned hnětnou pecen, hned jej sází
jak podle not.
Pak pecen za pecnem se peče
a pekařovi z čela teče;
mastný pot.
Našla jsem a jsem z toho stejně vyjevená jak ty děti. Však on to někdo identifikuje na první pohled/poslech...;-)
I já to našla a úplně z toho paf jak soukroma, tipovala bych někoho naprosto jiného a tak přenechávám tomu, kdo to opravdu pozná hned;)
Nezní to moc rozervaně, přesto je to jeden z proklatců.
Tady máte ještě kousek ve dvou různých překladech:
Když plul jsem po proudu bezcitných Veletoků,
bez plavců už jsem byl, kdovíkde zhynuli:
ječící Rudoši je všechny po útoku
svlékli a přibili co terče na kůly.
-
Když plul jsem po Řekách, jež nelítostně pádí,
tu jednou musil jsem dát sbohem lodníkům:
křiklaví divoši k nim vpadli v lodní zádi
a nahé přibili je k pestrým kolíkům.
Text příspěvku byl upraven 10.03.18 v 16:22
vy jste mi hádači...
Napovím vám, že hledaný se narodil v Charleville-Mézières a umřel mlád.
Vložit příspěvek