Hádejte autory:)
Autorka známá svým velkolepým dílem, k němuž napsala pokračování další autorka. Obé bylo zfilmováno: první jako velkofilm, druhé jako seriál.
Hledáme obě autorky.
Autor především historických románů se angažoval v několika uměleckých spolcích a klubech. Psal o šílenci i o sukničkáři.
Autorka žila se svým přítelem - spisovatelem a dokonce ji i zaměstnával. Pod jeho vlivem sice začíná literárně tvořit a publikovat, on jí dokonce vymyslí pseudonym, ale její první dokončenou práci odsoudí. Po jeho smrti se autorka později provdá za jeho kolegu.
stju - špatně, špatně. Do češtiny to muselo být přeloženo o pár desítek let dřív. Já to četla jako holka na základce, a tu jsem skončila v roce 1958 a nebyly to nové knihy...
Myslím Věčně zpívají lesy, Vane vítr z hor a Není jiné cesty - bohužel mám nové vydání z Erbu.
Text příspěvku byl upraven 26.08.20 v 18:50
Raksa.A: ano, ano, taky jsem s tím rokem měla pochybnosti, proto jsem napsala asi...
Jinak děkuji, příště se budu snažit být uvážlivější při nejistotě u údajů, které přebírám.
2. Raksa.A: asi stejně jako Vy, nechci psát další příspěvek, takže doplňuji sem:
Já jsem pochopila, o které knihy šlo...
Text příspěvku byl upraven 26.08.20 v 18:55
Doplním další nápovědu:
Autorka začala svoji literární kariéru drobnými povídkami určenými pro noviny a časopisy. Zde právě používala výše zmíněný pseudonym: Helén nebo také Hellén. Její přítel jím chtěl napodobit jeho oblíbenou francouzskou spisovatelku a varietní umělkyni Sidonii - Gabrielle Colette.
Tak pokračuji:
Autorka se svým přítelem i po jeho smrti podnikla mnoho zahraničních cest. Později, po svém sňatku, se již začíná věnovat výhradně své literární tvorbě. V ní často využívala poznatky z psychologie (pracovala také jako psycholog v protialkoholní léčebně), zabývala se citovými problémy svých hrdinek. Nastupujícímu režimu však její názory nevyhovovaly, autorka tedy obrátila svou pozornost k dětem a mládeži. Začala psát o problémech dospívajících dívek.
Zkusím dnes doplnit:
K tvorbě pro dospělé se autorka vrátila v uvolněné atmosféře 60. let. Za nejvýznamnější dílo bývá považována románová kronika, pro jejíž sepsání se staly podnětem zápisky z deníku jedné autorčiny blízké příbuzné.
Ano :-):-):-)
a Bohumil Markalous (tedy Jaromír John) a moje oblíbená "Žena roku 1900".
Já jsem ji našel pomocí políčka "Hledejte" zde v Databázi. Pak mi ale vrtalo hlavou, že to jméno je mi nějaké povědomé. Když jsem procházel její knížky, tak jsem si vzpomněl - Dora a medvěd!
---
A teď jdu přemýšlet, jakého autora zadám...
Americký autor, který napsal několik historických románů, u nás prakticky neznámých.
Již jako mladý muž začal psát utopický román. První rozpracovanou verzi díla zničil a začal znovu a to po více jak patnácti letech od začátku práce na románu. Pak na něm pracoval asi ješte dvakrát tak dlouho, přesto dílo, které má mít cca půl milionu slov, zůstalo nedokončeno a nevydáno. (Respektive byla vydána jen část z něj a to jako samostatný román ještě za života autora.)
Jeho poslední knihou bylo autobiografické vzpomínání na šťastné manželství. Dva roky po jejím vydání a na den přesně sedm let po smrti jeho ženy se otrávil plynem.
Český čtenář ho může znát nejspíš jen díky dvěma jeho horrorovým povídkám, každá z nich vyšla v jiné sbírce.
vyhledala, potřebovala jsem na zdejším vlákně napovědět pro vlákno sousední, kde trápila povídka tak u nás notoricky známá (aspoň částí titulu), že mi to bylo líto - ale křížová nápověda už není naštěstí třeba, takže zadám autora jiného ;-)
HÁDANKA
Nomen omen? Odpovídající pseudonym? To by mohlo leckoho - s úměškem - napadnout při pohledu na jméno hledaného a jednu básnickou skladbu, která je mu připisovaná. Jakoby si dotyčný rád přihýbal, ale byl středověk, tak kdoví...
Nicméně hledaný opravdu nebyl žádný hospodský pobuda, byl univerzitně vzdělaný, právu se věnoval profesionálně, v rodině měl nejvyššího církevního činitele své země, jen s vládcem si šli po krku. Však ho jeho odpor stál nakonec život.
je to Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka, Nejvyšší zemský písař za Václava IV., synovec arcibiskupa Arnošta z Pardubic, rozpoznatelný dle jeho (?) básně Svár vody s vínem
A tak protože tady nikdo nemá zájem o pokračování v proudu hádanek (a já se zařekla, že už nikoho upozorňovat nebudu), zadám nový hlavolam.
Bude se hledat autor národního poeticko-dobrodružného eposu (takže žil dávno dávno tomu, ale víme kde a víme i kdy), o němž - přepodkládám - asi nikdo ani neslyšel. Ale ten epos nejen u nás vyšel (cca před půl stoletím), ale již před víc než stoletím jej z originálu do angličtiny přeložila dokonce naše nositelka Nobelovky (kdo se tu podiví, nechť si zapátrá).
A v jaké zemi že je doma a tak oblíbený? Míváme o ní docela hodně různorodých zpráv, ale i literárních postřehů - jednak po ní putoval náš "princ" a jinak třeba nedávno o ní vyšla německá kniha, která objemem celý epos strčí jedenapůlkrát do kapsy (a ne Německo to není - o hodně dál na východ). A kdo nemá ánung, klidně předložím titul eposu v originále: ვეფხისტყაოსანი (ale autorovo jméno prosím latinkou, ať to jde přečíst "po našem").
Pozn.: a proč dnes tak rozverně? Protože jsem zjistila, že jsem propásla oslavit desetiletou známost s DK, takže tak mírně opožděně činím :-)
Šota Rustaveli, Muž v tygří kůži, Gruzie (Bertha von Suttner)???
Text příspěvku byl upraven 01.09.20 v 07:08
Vložit příspěvek