Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Tak oficiálně sezdaní určitě nebyli, neboť onen otec už ženatý byl, ale pár robat spolu zplodili. Mj. jistého Télegona, jenž se stal svému otci osudným. Ale to už jsme v jiném příběhu.
Nás by tedy zajímal název ostrova, na němž prohnaná Kirké dlela, a nejznámější dílo, v němž se s ní setkáváme...
Ostrov Aiaia (nebo Aia) - Homérova Odysseia (a hezky se nám to rýmuje).
Nechala jsem se zase zmást přehledem příbuzných v české wikipedii (já si ty mýty prostě nepamatuju, natož všechny rodinné a mimo vazby) - uvádí se žádný manžel, jenom jedno dítě Agrius, ale v textu Télegon přitom dál zmíněn je. Takže se omluvám za vlastní pochybnosti a jsem ráda, že jsem to i s nimi trefila.
Tak teď něco (asi) na delší trať:
Hledáme ostrůvek na sever od velkého ostrova, na který byl kardinálem vyslán šikovný mladý novinář z Belfastu, aby zjistil, co je pravdy na tom, že se tam narodil nový Mesiáš (ne, nejsme daleko v minulosti, ale tvrdé současnosti). Překvapení v tomto směru neberou konce, ale také ostrov dostál své pověsti: meteorologicky vlhký, avšak pokud jde o alkohol, tak suchý - naneštěstí pro hlavního hrdinu, který si navíc musí dávat pozor, aby nepřišel o život, jako se to povedlo jiným.
Ten ostrůvek skutečně existuje, jen si k jeho pravému jménu autor přidal počáteční "W". Má tvar L (4 míle na 2,5 míle) a kupodivu se může pochlubit v současnosti rostoucí populací, nyní čítající kolem 150 lidí.
Abyste se měli ohledně díla od čeho odrazit, tak jeho autor obdržel v roce 1993 literární cenu Betty Trask a u nás mu vyšly tři knihy, vesměs detektivky. A v titulu je odkaz na církevní pracovníky. A je to zpropadeně povedený vtipný napínavý příběh.
Ostrov se jmenuje Wrathlin (ve skutečnosti Rathlin- na mapě má opravdu výrazně "klikovitý" tvar). knihu napsal Colin Bateman a jmenuje se Zpropadení páteři.
Výborně, skvělá věc, musím si to zase někdy přečíst - kdo nečetl (ani anotaci), pak vězte, že ... místní Mesiáše sice uctívají, ale že je to holka a že její matka, matka Boží, kouří cigarety B&H. (Severo)irský humor tím srší skrz naskrz.
Teď budete hádat dvě města. Dnes leží každé v jiné zemi, kdysi to všechno byla jediná země a obě města spojovala silnice. Ta je tam dodnes, těžko říct, nakolik je průjezdná. V době, o níž se píše v knize, kterou taky máte uhádnout (následující citace z hádané knihy je v rámci "utajení" poněkud upravena), ...
...byla označena jako jedna z nejzajímavějších silnic světa. Prodírala se mezi horami přesahujícími 4000 metrů, klesala až na 1000 metrů nad mořem a na krátkých úsecích překonávala obrovské výškové rozdíly. Nebezpečné průsmyky ve výškách přes 3000 metrů, odvážné serpentiny, snímky nejzajímavějších úseků, diagramy stoupání a cifry o stavbě této dálkové silnice, vybudované … s neobyčejným kvapem, dráždily naši zvědavost právě tak jako nepotvrzené zprávy o dokončení silnice na jih od hlavního města…
Den před odjezdem … jsme navštívili … spojovacího důstojníka u
… vojenské správy a požádali jej o poslední informace o sjízdnosti cesty do hlavního města. Chtěli jsme si u oficiálního zástupce ověřit zprávy o četných přepadech na … silnicích, které jsme slyšeli na mnoha místech. Místo odpovědi se nám dostalo nabídky, abychom přijali doprovod vozu … ministerstva zahraničních věcí vyzbrojeného kulometem.
Text příspěvku byl upraven 17.08.17 v 18:55
jsi na dobré cestě, ovšem uhádnout je třeba města a název knihy.
Připomenu, že v době, kdy autoři tu cestu absolvovali, ležela obě města na území jednoho státu. Jedno z nich bylo hlavním městem. Dnes už jsou to dvě hlavní města ve dvou zemích.
je to afrika snů a skutečnosti. a hádáte odkud kam ta silnice vede, tj. z jednoho města do druhého. tedy ona vede na obou stranách ještě dál, ale to už nás nezajímá. řeč je o silnici z města x do města y. ta musíte určit.
Nejsi zblblá, to ten krám nám v tom dělá hokej. Já ti odpovídal na tvůj dohad, že by to mohli být Hanzelka a Zikmund, jenže v té chvíli už tam někde byl (pro mě neviditelnej) tvůj příspěvek s názvy onou měst. Omlouvám se, Je to Asmara a Addis Abeba a máš babu.
Jakou Barcelonu?
Jo, aha, už to vidím.
Text příspěvku byl upraven 17.08.17 v 21:30
to by mohl být birnamský les z Macbetha:
věštba: " Macbeth nebude poražen, dokud birnamský les nezteče dunsinanský hrad".
A autorem byl nějaký William Shakespeare.
Jak se jmenuje jedna významná literární železniční stanice, přes kterou vlaky jezdily od východu na západ a ze západu na východ?
mirektrubak ví, koho mám ráda a prozradil to na mne :=)
Za odměnu dostává kompas a může nás směřovat do dalšího cíle.
Takže VanKok, jo?! No, dobrá, to se mi velmi zamlouvá, že si někdo všiml mého nového obrázku v profilu :=)
A teď ale vážně:
V jednom uzavřeném prostoru - navíc špatně vytápěném! - se sešla pestrá a mstivá společnost, jejíž pohnutky konání byly diametrálně rozdílné, ale cíl jediný. Pouze jeden, dva spolunocležníci však do konceptu nezapadali, i když v podstatě zapadaní byli všichni.
Hádanka: Odkud kam to jelo?
Text příspěvku byl upraven 18.08.17 v 13:43
Napadá mě: Istanbul-Londýn, Vražda v Orient expresu.
Text příspěvku byl upraven 18.08.17 v 13:31
Napadá tě dobře, ale tehdy se ještě eurotunelem do Londýna nedalo vlakem dostat, proto ta trasa vedla z ..... do ....... (?)
No, z Istanbulu do Calais, ale oni ten vláček naložili na loď a pak dojel až do Londýna.
Opravdu? Já myslela, že Istanbul - Calais byla ta trasa v knize zmíněná, ale je fakt, že teď se mi nedaří to dohledat. Tak uznám i ten Londýn - přece Calais je jeho předměstí :=)
Kam pojedeme dál?
Poirot měl lístek koupenej do Londýna. Každopádně, Orient expres do Londýna jezdil.
Následující úryvek vypráví o tom, jak si hrdina, o němž vypráví hledaná kniha, poprvé prohlédl hledané město. Pobyt v tomto městě výrazně, téměř osudově ovlivnil jeho soukromý i profesionální život. Slova v závorkách nahrazují v textu skutečná jména.
...vyšel z (náměstí), prošel krátkou obchodní ulicí v zadní části města, kráčel malým parkem a pak klopýtal dolů po svahu k římské aréně. Skákal z jedné řady sedadel na druhou jako koza a dospěl nakonec k vrcholu arény. Posadil se na kamenný kvádr , nechal nohy viset nad kolmou stěnou, vysokou několik stop, zapálil si dýmku a obhlížel říši, nad níž se ustanovil nejvyšším pánem.
Město pod ním plynulo prudce dolů k (řece) jako kaleidoskopický vodopád. Střechy domů se prolínaly jedna s druhou v složitém vzorci. Všechny byly původně pokryty taškami z červené hlíny, ale palčivé neustálé slunce je vyžhavilo do zmatené směsi všech barev, od nejsvětlejší citronové žluti a jemné růžové barvy lastur po ostrou levandulovou barvu a zemitou hněď.
Vložit příspěvek