Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Tak, ptám se, kam obecně i zcela přesně umístil autor své něžné i veselé fejetony? Pojednávají o jeho celoroční vášni.
Vida, to neznám a zní to lákavě. I pravděpodobně. Skoro bych to mohla uznat. Páč tematicky i národnostně ses trefila. Leč můj autor již nežije.
To bude Zahradníkův rok, nejspíš umístěný do zahrádky kolem domu v dnešní "ulici bratří Čapků", i když to autor nijak přesně nespecifikuje.
Následující úryvek pochází z knihy, vyprávějící o vzniku a historii národa. Jméno národa dalo název hledané knize. Zeměpisnou část hádanky tvoří jméno níže zmíněného království.
Skutečný vznik … království můžeme datovat rokem 927
léta Páně… …Tehdy se plenící tlupy barbarů z Fríska a oblastí kolem ústí Labe usadily ve vesnických společenstvích a vytvořily politické struktury, v nichž se vůdci vojenských svazů stali králi, kteří za neutuchajícího prověřování svých válečnických choutek vydávali zákoníky a byli posléze upoutáni křesťanským Bohem představovaným papežem z Říma.
Tato směsice germánských nájezdníků byla brzy zahrnuta pod jednotný název … zatím se nejednalo ani o národ, ani o soudržný lid, nýbrž pouze o seskupení různých kmenů i nekmenových útvarů nenamítajících nic proti tomuto pojmenování. Jméno samo bylo svým způsobem náhodou.
místo možná bude Northumbrie, a pak někdo jistě doplní správné anglické/anglo-saské dějiny (upraveno)
Text příspěvku byl upraven 08.05.19 v 18:27
Northumbrie to není. O národu, jehož dějinami se kniha zabývá, autor napsal, že
"... se od samého počátku své existence vyznačoval vysokým stupněm soběstačnosti, z níž se snadno rodí domýšlivé sebeuspokojení. Musíme proto zdůraznit, že tyto okolnosti samy o sobě nezakládaly rasovou čistotu nebo něco byť jen vzdáleně připomínajícího jednotný národ, pojmy, s kterými tak pohotově přicházely romantické vidiny 19. století."
Tak sjednocené Anglické království (Northumbria jedním z nich) a Dějiny anglického národa?
Anglické království je správně. Kniha se jmenuje jinak. (A nenapsal ji Paul Johnson)
Text příspěvku byl upraven 08.05.19 v 19:05
Obchodník s domácími spotřebiči pracující v zahraničí působí až příliš bezstarostně jako zpravodajec. V jakém městě?
Autor se kdysi rozhodl navštívit zemi, o které toho moc nevěděl, ale zajímala ho. Tu zemi máte uhádnout.
Od té doby tam byl mockrát. O přípravách na svoji první cestu napsal v knize, kterou taky máte uhádnout:
S přesvědčením, že štěstí sedá na lidi jako já, jsem se jednoduše ponořil do příprav a poznenáhlu se začal vzdalovat reálnému životu. Moje blízké osoby mě jako obyčejně respektovaly, sem tam, když už to jinak nešlo, mě i vyslechly, ale občas jsem měl pocit, že se o mě trochu začínají bát. Třeba když se mě zeptaly, co zrovna čtu, a já řekl, že o ovci, která se zatoulala na skaliskách a nemůže dolů, a o lidech, kteří se rozhodují, jestli tam pro ni mají vylézt, nebo ne.
V naší takzvané rušné době, kdy kolem zuří transformace, privatizace či restituce, kdekdo kdekoho žaluje u soudu a chystají se komunální volby, demise, inaugurace a jiné mesaliance, může se leckomu zdát, že se svými ovcemi nejsem zrovna aptudejt. Pan místopředseda Kalvoda mě dokonce v jedné televizní debatě nazval pasivním občanem, neboť jsem pravil, že mě osobně diskuse na téma nonprofitních organizací nezajímají. Nerozumím jim a jako volič jsem si na to zvolil příhodné osoby, které to, doufám, ve své pracovní době udělají za mne.
Pasivní občan... A to jsem ještě ani popravdě neřekl, že mě ty ovce zajímají mnohem víc.
Text příspěvku byl upraven 08.05.19 v 20:20
Pasivním občanem by mohl být Jan Burian a knihou určitě Dvacet let s Islandem
Je to Jan Burian (což není předmětem hádání), ale kniha je jiná.
Text příspěvku byl upraven 08.05.19 v 21:57
Hledáme ostrovy v Bahamském souostroví, kde se podle legendy nacházely prameny věčného mládí a odehrává se zde příběh jednoho klasika a rybáře.
Vložit příspěvek