Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Popsaný příběh je naprosto neskutečný, zcela fantastický, dokonce vědecko-fantastický.
Ještě dodám, že observatoř, kde kontrašpion prováděl svá šetření, není ve městě, které hledáme. Tam se jenom po odchodu na odpočinek přesunul dotyčný vědec-špion. Název napovídá, že je to město hlavní, i když to v příběhu není přímo řečeno.
Aby tě cholera! Já to četla, teď mám auslág a budu na to myslet, dokud to někdo neuhodne - anebo dokud si nevzpomenu!
Text příspěvku byl upraven 28.01.20 v 20:12
Jen mysli, to je zdravé. :)
Napovím ještě že autorem je velký klasik svého žánru a že hledané město neleží na této planetě.
No, když všechno selže...
A.C.Clarke a Světlo Země (Earthlight) a tam je hlavní město Hlavní město (Central Town), a pro doplnění, observatoř jménem Observatoř.
Hledáme velmi zajímavé mobilní dějiště detektivního románu. V něm se vezou dvounozí a čtyřnozí pasažéři, kde mnohdy ti druzí stojí (za) víc než ti první. Ten prostředek nese jméno obyvatele velké země, v níž se pohybuje.
A kniha svým názvem doslova odkazuje na jinou sportovní disciplínu, svou podstatou o dost klidnější.
Nikdo nic, asi nikdo už nečte knihy z dostihového prostředí slavného autora...
Takže než abychom se tu trápili: hledal se Kanaďan, vlak projíždějící Kanadou, i jako turistická atrakce, v knize V šachu ovšem jako speciál majitelů a koní a lidí kolem dostihů.
biki mě vedle u autorů přesvědčila, že si nepamatuji svoje vlastní hádanky, takže nejvyšší čas jít od toho
Myslím, že po dvou týdnech je tu právo zadávat volně předloženo náhodnému nálezci. Takže se toho ujmu.
"Potom … sám řeku překročil a za ním následovalo celé vojsko. Při přechodu řeka nesahala nikomu výše než po prsa. Obyvatelé Thapsaku říkali, že se dosud nikdy nestalo, aby někdo tu řeku přešel pěšky, leda až nyní; vždy bylo třeba plavidel."
Hledáme tu řeku. Vojsko, které ji překročilo, následovalo budoucího vládce velké říše - tu říši se s ním vydali dobýt. A hledáme knihu o dlouhém pochodu těch vojáků; té knize by asi ze všeho nejlépe slušel tolkienovský titul "Cesta tam a zase zpátky".
Hledaná řeka je jedním ze čtyř toků, v něž se větví řeka vytékající ze zahrady Ráje - aspoň podle toho, co se píše v knize Genesis. Což ovšem není ta kniha, kterou máte uhádnout. Hledaná kniha není spisem náboženským. Je to docela prostě literatura faktu, i když hodně stará, a její autor byl sám účastníkem událostí, o nichž vypráví.
Děkuji za slovo.
Teď hledáme les, v němž přebývá parta zbojníků, kteří se mstí utlačovatelům za bezpráví pácháné na obyčejných... atd. atd., vždyť to znáte. Své oběti zabíjejí psanci takovým způsobem, že všichni hned poznají, kdo že má jejich smrt na svědomí. A právě po tomto jejich poznávacím znamení je pojmenována celá kniha známého autora, kterou též hledáme.
Sherwoodský les, Robin Hood od Alexandra Dumase ?
Nic jiného mě nenapadá;)
To nebude Robin Hood.
Napadá mě Tunstallský les a tím znamením je tedy Černý šíp (R.L.Stevenson).
Já tušil, že se Woodward chytne. :-) Je to opravdu Tunstallský les a méně známé dílo známého Stevensona.
Je to tvoje!
Černý starý kapitán bdí nad rovnoměrným nakládáním zboží do lodních prostor. Nevěřili byste, co takový pětidenní výlet po svaté řece vyžaduje příprav. Vůz plný ledu. Basy piv, minerálek, šťáv a coca-coly. Košíky kuřat, bedny konzerv a proutěné nůše zeleniny. Je nás tu sotva dvacet! Copak je možné, aby nás pár lidí tohle všecko snědlo? A vidíte, když jme se vraceli, bylo všecko snědeno a vypito. I ten živý krocan a holubi, co byli na střeše. Zbylo jen pár lahví coca-coly. Na řece sice vytráví, ale naopak zase v tom horku nemůže člověk jíst více, než může, takže jsme celkem vzato žili dobře, ale nikterak nepropadli obžerství. Pokud se pití týče, vypili jsme alkoholických nápojů velmi málo, ale vod, šťáv a piv moře. Větší moře, než snad jen nějaký takový záliv.
Hádanka je jasná. Hledáme tu "svatou řeku" a knihu, ze které pochází ten výmluvný úryvek.
Není. Jak autor podotýká, je tam horko. Fakt velký horko.
Text příspěvku byl upraven 17.02.20 v 13:01
Tak já vám poradím:
Hledanou knihou je cestopis, už starší. Nevypráví jen o plavbě po řece, ale o celé zemi, pro niž je ta řeka natolik důležitá, že označení "svatá" určitě není přehnané. Takhle autor vypráví o místě, jež bylo jedním z cílů oné plavby:
Barevné reliéfy na zdech popisují bitvy. Je to obrázkový životopis krále. Scény s postavami žen mají eleganci módního žurnálu. Mají něco nevysvětlitelně moderního v obrysech zjednodušených tvarů, a přece jsou podrobné.
Nálada loučení nás držela za krk. To ticho, zvětšené rozměry soch, znásobené nadživotním mlčením kamene, zrcadleným v … (ŘECE), nás spolklo.
A přece i tady humor věků si zahrál s lidskou marnivostí. Když Burckhardt první pronikl až sem a podal o svém nálezu zprávu světu roku 1812, neodolal přirozenému pokušení a vyryl své jméno do oltářního kamene. Roku 1817 odklidil Belzoni závěje písku vně i uvnitř chrámu a vypsal své jméno do průčelí pod vlys s paviány.
Kdepak, jak říkám, je to cestopis a autor je našinec. Procestoval toho hodně, mj i jako diplomat a o některých zemích které poznal napsal pár knížek a napsal toho víc, ne jenom cestopisy; byl to kumštýř.
Vložit příspěvek