Nightlybird´s YJ Night pub

s-reader, Dell - na téma spisovatelek ať našich nebo cizích toho moc neřeknu, jak vás tak poslouchám, tak zjišťuji, že ta plejáda jmen jde mimo mne - jakási vnitřní averze a to jsem odjakživa měl a mám rád ženy, takže to není projev jakéhosi machizmu, spíš mi nesedí to "vezení se na modní vlně".Jinak jsem dojel Temnou řeku, druhou část Hawksovy trilogie - je to tak trochu podobné Orwelovi, říznutému tak trochu heroes fantasy, v popisovaných reáliích v podstatě už dnes žijeme, jenom si to ještě v plné míře neuvědomujeme, nebo si nechceme existenci "supervelkého bratra" připustit, abychom nepřišli o slastný pocit svobody.Ajvaze jsem ještě odsunul, zahalil jsem se do Urbanova Stínu katedrály (chtěl jsem Sedmikostelí, ale bylo v oběhu)¨, zatím bez pocitů, jen mne potěšily ilustrace - uhly Pavla Růta. Ještě mne napadlo k Ajvazovi - readře, nechceš opsat a poslat ty Ajvazovy texty z Tichých labyrintů? Já vím, bez těch fotek to není úplně ono (to asi jak s Koubkem), scaner ale nemám.
Amusím se s vámi podělit o alarmující demografickou informaci - určitě se koukněte na tenhle odkaz : http://www.youtube.com/watch?v=74iYg1SQREo, možná se Dell i drobet pobojíš.V návaznosti:

Nalévej,noc tmí se, kohout nevolá,
nalévej ještě dokola
žluté víno jak v topasové míse,
čisté, co vodou neředí se -
budeme upíjet z pohárů ze skla,
Byzantské dívky hlava
lesklá jak diadém,
postava vlní se,
v mém srdci bolavém
slabou útěchu našeptává:
čekej,jen čekej, rozkolný Abú Kásime,
po strasti
radost tě nemine.
Ještě n

Poslední řádek tam nepatří, jaksi mi to uteklo a vložilo se to mrcha samo.

Právě mám počítač v takovém stavu, že nepřehraje nic, takže ukázku si pustím až někdy během dne.
Co se týče žen spisovatelek obecně, já mám některé oblíbenkyně, např. Selma Lagerlöfová, kterou mám i ve svých oblíbených autorech, zmiňovaná Legátová, tu mám hodně ráda. Zasažená dědovým a babiččiným předčítáním si ráda přečtu i Karolínu Světlou a jiné starší autorky (a samozřejmě autory). Ovšem ta módní vlna opravdu sveze kdekoho.
Od Urbana jsem četla Hastrmana, ale musím říct, jak už se mi někdy stává, závěr mě dost zklamal. Ani by mi nevadila ta ekoangažovanost, ale formálně úroveň od určitého bodu klesala. Mám pocit, že Urban dost často balancuje na hraně mezi dobrou a nižší literaturou.
Už se těším na reference, Nightlybirde. Možná jsem si své poznámky měla nechat na později, ale už jsem to napsala, však ty se určitě ovlivnit nedáš.
A ještě něco z dalekých zemí:

V loďku jsem used, v nočním tichu tich,
pod sebou moře, hvězdy nad hlavou,
v děravou síť svou (dřív než uplavou)
nalovit snů si, rybek stříbrných...
Však v duši mou ak v síť tu potrhanou
od moře jenom chladné vichry vanou.

Dell - Katedrála je hotová, zítra udělám procházku do Druhého města. Hodnocení ze mne zatím žádné nevypadne. S knihou je to u mne obdobné jako ze segedínem - aby to mělo trochu chuť, musí se to trochu zaležet. Kniha ve mně, segedín v hrnci.
Než se dostaneš k Hlavě XXII, zkus nosit za skrání pláňata, jednak to bude absurdní, jednak budeš mít buclatá líčka. No jó, kde ale teď sehnat pláňata?
A když už je řeč o shánění, kdes sehnala ty včerejší verše? Nic mi to neříká (tuším jen vzdáleně GPS), ale líbí. Třeba bude tam, kdes to vydolovala, povícero chutných kousků. Občas jsem mlsný jako malé děcko. Jdu spát.


Ležel jsem u tebe,
v pradávném rytmu
blížila ses a zase vzdalovala,
zvuky něžné i dravé,
provázející tvou cestu ke konci,
mne kolébaly k zemdlení.

Ocelové krajkoví mostu opodál
rozezvučené jedoucím vlakem
mne vytrhlo ze snění.
Vím, nevrátíš se
řeko mých mladých let
rozplynula ses v časomoři

Nightlybirde, Hlavu neplánuju v blízké době, spíš výhledově, mám pocit, že by mi ta kniha ještě mohla něco dát a byla to taky reakce na ostatní komentáře k ní.
Verše jsou z knihy Květy staré Koreje, (o sidžo už tady byla řeč). Je to jedna z knih, které se dají číst pořád. Po dlouhé době mi ji připomněla právě diskuze tady a jsem ráda, že jsem ji zase vytáhla na světlo.
S hodnocením to mívám různě, u některých knih se myšlenky zformují vpodstatě hned, někdy ještě během čtení, takže jsem schopná nějak uceleně charakterizovat, jak na mě působily. Někdy taky potřebuju čas. Takže to chápu a počkám si.

Dell - díky za Květy - region jsem vytušil, autora jsem pochopitelně ani hádat nemohl. Jsem v časové tísni, ozvu se později, na revanš jen pár veršů autora, který psal většinou v cvokhauzu (tam by patřila řada "básníků", kteří vesele běhají po svobodě).

Skoro je neznám a tím spíš jim dává
sen stará náměstí,
zamlklé chodce, na něž poprchává
kůň jezdce z pověsti.

Tam nad nádražím potrhané listy
příběhů zašlých dob,
karafy, křesla, otlučené bysty
a kolem tma jak hrob.

Nad pozdním rynkem v okně drahá hlava,
šum března ve tváři –
ticho je víc a báseň opadává.
(Poznáš to po záři.)

Tak jsem konečně okomentoval Urbanův Stín katedrály, pokud by to někoho zajímalo, je to v komentářích ke knize - jinak se mi to docela dobře četlo, je tam řada nejrůznějších odkazů (trochu mezi řádky), které ještě musím sešrotit, něco jsem sice věděl, řada informací je pro mne ale nová. Ajvaze jsem ještě nezmákl,využíval jsem počasí a dělal dříví na zimu - však on mi neuteče.

Dobrý večer Velevážení, tak jsem tady po dlouhé době nakoukla, přečetla kousek poezie, shlédla zlomek videa, které už znám, a přečetla celý komentář páně nightlybirda. Já jsem si Urbana celkem oblíbila, ale obě knihy mi přišly vždycky v něčem nevyvážené, je možné, že ještě hledá rovnováhu...Nicméně mě poněkud děsí, že vyšetřovatelka Klára se místy chová jako "čtenářka Stmívání a její slovník je srovnatelný se slovníkem šlápoty z Perlovky". Vím, že na konci kometáře stojí napsáno, že kniha za přečtení stojí, ale v poslední době mívám z oněch "čtenářek" trochu rozhozený nervový systém, tak se ptám: opravdu to stojí za to?

Tan - správně jsi si všimla "čtenářek" - samotné Stmívání jsem nečetl a znám tento skvost jen z doslechu. Při svých letech nočním netem jsem ale narazil na video právě s duševními a verbálními projevy čtenářek oné knihy a to byla prapůvodní příčina tebou citované poznámky. Kdybys to viděla, teprve bys měla pocuchaný nervový systém. Mne to nijak nerozhodilo, jsem už otrlý. Bylo mi spíš těch dívčin drobátko líto a mohu jen doufat, že je to časem přejde. Obávám se ale, že už tady nebudu, abych to ocenil.

Než odletím, tak trocha poezie na závěr :
Měsíc krásný jako kurva se skryl za mraky
Z okna proudí ledový vzduch
Plynová kamna nebudou topit
protože je nízký tlak plynu Zhasnou
Poněvadž to bývá v sobotu a v neděli
nelze se uchýlit do knihoven
budeme pod peřinami ležet s chřipkou
a zaplať pánbůh nevydržíme to mnoho let --0--

Tak jsem dočetl Ajvaze.Moje pocity jsou smíšené - jde bezesporu o autora nadaného výjimečnou fantazií a Druhé město je přeplněno symbolikou. Při čtení se člověku objevují místa důvěrně známá v nové dimenzi, jsou viděna z jiného než běžného úhlu pohledu a to je dozajista občerstvující. Ale ... Čeho je moc, toho je příliš. V mých Tichých labyrintech je Ajvaz na malém prostoru a v návaznosti na fotografie spíš poetický, i když si plně zachovává svůj osobitý styl vnímání a vidění světa. A tak asi zůstanu u těch Labyrintů (stejně ale asi ještě okusím jeho povídky, abych mu nekřivdil). Mám pocit, že na malém prostoru - v přehršli slov - vyniká. Naopak ve větším a rozsáhlejším textu jeho způsob vyjadřování se mi zdá sklouzávat do určité manýry až užvaněnosti. A přiznám se, že jsem jej tak po 50 stránkách vždycky musel proložit, zpravidla svými knihami, které jsem vkládal. Může to ale být i úplně jinak, Ajvaz je možná geniální a já už pozvolna senilním a moje schopnost vnímání se vytrácí v závislosti na běhu času. Jsem z toho poněkud smutný, nic s tím ale nenadělám a tak půjdu spát. --0--

Posledních pár dní jsem moc času na DK neměla, teď bych si to chtěla vynahradit.
KONEČNĚ jsem dočetla Oslici, komentář už jsem vložila, zatím jaksi neuzavřený, ale ještě jsem nepročetla všechny předchozí. Nechávala jsem to na dobu po dočtení.
Nightlybirde, tvůj komentář k Urbanovi jaksi obecně vystihuje můj pocit z jeho díla, i když jsem konkrétně tuto knihu nečetla. Vždycky velký rozpor, strašné kýče a klišé a výborné pasáže se střídají a nechává mě to na rozpacích a nevím, jestli je to dobré nebo ne.
Teď jsem pro uklidnění hlavy po Caveovi vylovila Doctorova a jeho Povídky o skvělé zemi. Po první povídce bych řekla, že to byla trefa.

Také jsem teď potřeboval něco malého nekomplikovaného a zcela jednoznačného proto zinspirován Doctorowem, sáhl jsem po Návratu, Ragtime na relax zrovna dvakrát není a nic jiného od něj nemám. A mám pocit, že zavřu lokál a uložím se k zimnímu spánku, s padajícím listím na mne padá spleen i když nejsem týpek co by trpěl na deprese, někdy přece jen nastane okamžik, kdy....

Měsíc se za mrak skryl. A svíce dohořívá.
A kahan života mi také bliká už.
Přemítám o smrti.... Vždyť na co myslí muž,
když jednou zahléd ji, jak prstem na něj kývá?
A opět chmury zlé - mí staří dobří známí -
se derou ke mně sem tmou mezi vteřinami

Východní vítr vlny k břehu žene.
Čekám tu marně. Loďku nevidím
druha, jenž zmizel náhle jako dým
na pláni vod, do dálky roztažené
až k horizontu. Nevím, zda se vrátí.
Zoufalá naděj čekání mé krátí......

Herdekfilku, promiň, že jsem vyloupil z tvého komentáře kus ze zřejmě dosti vypečeného autora (asi se fakticky motá často ve Strašnicích). Tu krádež jsem musel spáchat, tvoří to patřičný kontrapunkt k předchozímu příspěvku. V kontrastech vyniká krása!!!

Do háje, už blbnu, zapomněl jsem to nejdůležitější, vložit výsledek lupu:

Gdyš sem šel kolem městského WC
Přešel můj nářek ve vysoké cé
Aby pražská luza na to čuměla
Jak mě bolí stráta mýho přítela
F Strašnicích z Olšan sem co by dup
Cupity dupity cupity dup

Nevím jak se cítí můj komentář, ale mě osobně bylo ctí.

Nightlybirde, krásné básně, každá úplně jinak. Ano, pan profesor (nebo doktor, nevím), náš rodinný oblíbecec, mě tady opravdu potěšil.
Kam se poděl S-reader? Že by ho to s námi přestalo bavit?
Zapátrala jsem na netu a našla jsem slovenskou elektronickou knihovnu, samozřejmě vše legální, takže starší díla, ale pár jsem si jich stáhla a dám se do toho. Takže přes své plány odcházím na nějakou dobu na Slovensko.
Doctorowovy povídky jsou pro mě příjemným oddechem, i ty mrtvolky mě baví, když je to podáno na úrovni.

termitlada - jak malé děcko se těším na okamžik, kdy z tebe místo slovní a neadresné ekvilibristiky vypadne něco na způsob myšlenky. Takhle - abys neměl pocit, že jsi opomíjen a že tě svět nemá rád - mohu reagovat jen takhle :
الكلاب تنبح والقافلة تسير - mám pocit, že je to farsí, pravopisem si nejsem jist, nemám holt ten správný intelektuální záběr.

Dell - tady a teď se projevil smysl a význam téhle DK a sice vzájemné ovlivňování a inspirování. Nemám představu do jaké výše by dosáhl sloupec všech napsaných knih, jestli by dosáhl rozměru Mount Everestu nebo až na Měsíc, nicméně je mi jasné, že není v mých silách ani zaregistrovat všechny možné knihy všech možných žánrů, natož je přečíst. A tady právě člověk narazí na zajímavé kousky, které mu v té záplavě unikly a které z nějakého důvodu přehlédl (jako je třeba janek Jamek).
Přítel s-reader si dal pauzu. Napsal mi to, nějak blíž to nerozváděl a jeho rozhodnutí akceptuji a respektuji. Za tu dobu, co se spolu známe vím, že jsme si v mnohém podobní ač v mnohém naopak odlišní a soudím, že se u něj projevil fenomén, který sám dobře znám a sice únava z druhu homo sapiens. Taky si čas od času povídám raději se psem, než s lidmi. Až ho to přejde (jak doufám), tak se mezi nás vrátí.
Počasí teď pomalu začíná svádět k doslova čtenářským orgiím, jak jsem ale zvyklý pořád něco dělat, tak se nemůžu tak nějak rozjet, jsem odvyklý se celý boží den povalovat s knížkou v ruce.
A nebuď hamoun a sobec - hoď sem link na ty Slováky, cos objevila, co kdyby se to hodilo?

Má odysea věru nemá konce!
Loď vichr vzal – a moře posádku.
Směju se světu – sosák v samohonce,
vždy kupředu – a vždycky pozpátku.

Je volem býk, jenž býval kdysi Zeus.
Vzali mi láhev? Žití vzali jas.
Když po Ithace touží Odysseus –
já volím rum. A píšu Krylias. --0--

Nightlybirde, když mluvíš o množství knih, právě tím více mě těší a zároveň překvapuje, že jsem narazila na lidi, kteří čtou alespoň částečně stejné nebo podobné knihy jako já. Je to zvláštní náhoda. Ale vlastně nejde jen o to, důležité je, že někteří lidé nad knihou i zapřemýšlí, vyvodí si nějaké závěry, jak jsem tady už kdesi psala, žít jenom z pocitu "líbilo, nelíbilo" mi přijde jaksi málo.
Moje znalost básňů je čistě náhodná, kdysi jsem (myslím na Silvestra) vyslechla nějaký pořad na Vltavě a ten mě k tomuto dílu přivedl. Jinak bych o něm dodnes zřejmě neměla potuchy. Ale cestičky jsou různé.
A zase jsi mě potěšil básní, kterou jsem sice neznala, ale nelze nezařadit.
S-readera chápu, po opuštění města a přesunutí se na venkov bych se někdy nejradši proměnila v jezevce. Asi to tady pro mě není úplně to pravé.
Termite, mé myšlení se někdy dokonce zasekne, takže ani nevím, jak na některé příspěvky reagovat, zvláště není-li v nich návaznost na něco, co visí ve vzduchu.
Ten odkaz není výsledkem nějakého složitého pátrání, spíš naopak.
http://zlatyfond.sme.sk
A ještě něco veršů nelyrických:

Recept na vědecké knihy

Vezmi:
starého ležáku sklady,
spousty prachu pilně smeť,
obálky odstranit hleď,
k tomu přidej stránku pramenů
z čtyřicátých let,
o těch později co psali,
nemusíš vědět,
dej to všecko dohromady,
knihkupec to zaobalí,
napiš na dva listy úvodu;
dodej, že ta kniha bez slováře
nehodí se pro čtenáře
a pak hoď ji na krk národu!

Úspěchy dělíme na neúspěchy a jiné pravdy nečinné. Podle toho jak život plyne. Takže nakonec stejně vítězí nečinnost. Z tohoto hlediska je důležité býti činným.

Rozhodl jsem se. Po vzoru medvědů se uložím k zimnímu spánku. Ne snad proto, že by se mi tady nelíbilo, rozhodně nelituji času, který jsem tady prožil¨. Poznal jsem několik docela zajímavých člověků, získal informace o zajímavých autorech a knihách a taky narazil na pár kolosálních rádobymyslitelů. Jejda, to jsem se hezky a zdvořile vyjádřil. Nicméně říká se, že v nejlepším se má přestat a i když se s tím tak docela neztotožňuji (připomíná mi to totiž - nevím proč - přerušovanou soulož) jen tak pro jistotu si dám pauzu. Zavírám pub, uvidím, možná na jaře otevřu znovu - pokud se toho jara vůbec dočkám. Občas jsem tady utrousil pár veršů, které jsem vydoloval ze své děravé paměti nebo svých knih. Tentokrát to nebude ani tak, ani onak, ale budou to verše ulovené na netu, verše jednoho z našich neznámějších básníků a dnes již vlastně národního klasika. Doufám, že oceníte Mistrovo umné zacházení se slovy i jeho prosté člověčenství a nebudete se šosácky durdit na něj ani na mne.


Jaroslav Vrchlický: Balada o hovně

Na mém stole od nedávna, leží zvláštní kus,
je to věrně padělaný,lesklý, lidský trus.
Často sedím za večera nad tím hovnem zadumán,
usměju se,pozaslzím, když ho k oku pozvedám.

Snad byl otcem toho trusu přepychový hodokvas,
či je dílem proletáře, nebo sličné ženy as,
či mu kmet na lůžku trýzněn znenadání život dal,
či byl otcem jeho mladík, když k milence pospíchal.

Škoda, že mi novin kousek vedle hovna neležel,
aspoň znal bych politiku, k níž jeho pán náležel.
Hovno mlčí, svědek němý, neprozradí, kde se vzal,
nepoví, kde, jak a kdy ho tvůrce jeho zanechal.

A tak hovno z ruky dávám s rozmrzelou náladou,
žel, že navždy zůstane mi nejtemnější záhadou.
Dál však moje hlava bádá, dál se musím hovna ptát,
byla jeho hrobem louka, sad, či les, či reterát.

Všechno toto nadarmo je, marné všechno pátrání,
bohužel nebyl jsem kmotrem hned při jeho vysrání.
Sta mi představ v mysli spěchá, myšlenek se tísní sbor,
vím, že hovnem povrhují, vím, že psancem je ten tvor.

A přec každý kdo tu žije, měl by hovnu poctu vzdát,
co jsou platný miliony, když nemůže člověk srát?
Ale jedna věc mne těší, v hovnu čerpám nauku,
v hovně jsme si všichni rovni, bez reptání, bez hluku.
Ať ho vysral cigán v háji, nebo slavný generál,
hovno podrží svou formu, no a smrdět bude dál!
A tu člověk, ať je králem, ať je žebrák prosící,
čím je víc, než pro to hovno živou voznicí

Good night --0--

Cože cože? Hospoda a tady? Očekávala bych spíše literární kavárnu, nebo čajovnu.. ale hospoda? :D Musím se smát. Tak o čem zde tlacháte? Co to slyší? Knižní braky? Tak to bych se musela hodně zamyslet... Popravdě, já si knihy pečlivě vybírám (a pokud se objeví kniha, kterou jsem přečetla, a později si uvědomím, že nebude asi jedna z nejlepších, povzdechnu si jen a hledám dále.. :) ), ale uznám, že znám pár autorů které nemusím... :) Ovšem, to bych se musela podívat do deníku...
Jinak... Podává se zde i nějaké pití? x)

och.. to jsem zase četla nějaký začátek.. :D

Adelle - když jsem zhruba před měsícem zavíral, nezamkl jsem úmyslně dveře. Jednak tady není co zcizit alias šlohnout, jednak jsem byl zvědavý, jestli mne někdo "nezaskočí u pípy" a tak občas nakouknu, cože se tady na DK děje, co nového přinesl život. A jen na vysvětlenou - my v Čechách řešíme problémy tohoto světa odjakživa v hospodě, kavárny necháváme na pospas intelektuálům a čajovny snobům. Nediv se proto, že se s přáteli setkáváme v tomto zaplivaném pubu, páchnoucím vařenou kapustou a rozlitým Guinessem (jak by dozajista definoval tento podnik můj úhlavní přítel J.J.). Jinak na vysvětlenou - tato DatabázeKnih je reálná, můj pub však pouze virtuální - tedy i nalévané drinky chutnají virtuálně a dle míry tvé imaginace, jsou ale zato gratis.
A než znovu pokrčím oko :
Proklouzl rybářskou sítí
nevšímá si nalíčených šňůr
měsíc na vodě