Poznejte knihu podle první věty
Na příběhu pracoval autor v průběhu dvaceti let, a přesto ho za svého života nevydal. Měl rozepsaných několik verzí. Podle nich a podle jeho poznámek byla sestavena verze k vydání tiskem.
Druhá věta:
To znamená, že já maloval spodní část stěn, jelikož jsem byl poměrně malý, byla to docela dřina, a matka stála na kuchyňské židli a natírala pod stropem.
Z ukázky vyplývá, že vypravěčem nebude dospělý člověk.
Kniha má černobílou obálku a je přeložena z jazyka (evropského), který možná v této soutěži ještě není zastoupen (jistě to nevím, ale minimálně není příliš častý).
zkusím dle nápovědy a seznamu přečtených knih:
Navždycky (Vergílio Ferreira)
dál jsem nedošla
Text příspěvku byl upraven 02.10.24 v 20:00
Norština už byla, jednou jsem vkládala Nesboho, ale jiný případ si teď nevybavím. Myslím, že ještě nebylo nic, co by bylo přeloženo z bulharštiny, ale jistá si nejsem.
Z norštiny byla přeložena i kniha Proměny od Liv Ullmannové, která se tu hádala.
a co ta - mnou navrhovaná - portugalština?
BTW albánština snad nebyla...?!
Přeložena z portugalštiny tu byla kniha Slepota od José Saramaga.
Překvapilo mě, že tu nebyla kniha Navždycky od Vergília Ferreiry, na kterou se ptala Soukroma. Býval bych dal ruku do ohně za to, že jsem ji sem vkládal, ale asi ne, zřejmě se mi ta první věta moc nepozdávala. Musím se na ni podívat, třeba ji někdy příště zadám.
Já bych zase přísahala, že se tu hádala nějaká kniha s Lisabonem v názvu, nejspíš Noční vlak do Lisabonu (i když asi není psaný portugalsky), ale taky to vypadá, že ne, eh.
podle všeho to je výše zmiňovaný Albánec Ismail Kadare
Generál mrtvé armády
podle anotace až příliš drsné čtení, válka a válečné zločiny, takže nic pro mne...
Tady se sice taky schyluje k válce, ale zatím...
"HRDINKA nebyla krásná, ale muži si to málokdy uvědomovali, když byli zaujati jejím kouzlem, jak se to právě dělo..."
Ano, moc se mi ten začátek líbí:
"Scarlett OHarová nebyla krásná, ale muži si to málokdy uvědomovali, když byli zaujati jejím kouzlem, jak se to právě dělo dvojčatům Tarletonovým. V obličeji jí příliš ostře kontrastovaly jemné tahy po matce, aristokratce francouzského původu z pobřeží, s hrubými rysy růžolícího irského otce kypícího zdravím. Ale přesto byl její obličej se špičatou bradičkou a hranatou čelistí přitažlivý. Oči měla světle zelené beze stopy hnědi, ohvězděné ježícími se černými řasami a na koncích trochu skleslé. Nad nimi se úkosem vzhůru šplhalo husté černé obočí, jehož vzrušující šikmá linka se odrážela od pleti bílé jako magnolie – pleti, které si ženy z Jihu tolik cenily a kterou pečlivě chránily klobouky, závoji a rukavičkami bez prstů před horkým georgijským sluncem."
Tentokrát dám až druhou větu, první by toho prozradila moc:
Seděli jsme v mém pokoji, kouřili a mluvili o tom, jak jsme na tom zle - totiž z lékařského hlediska zle.
Vložit příspěvek