Zajímavá a neobvyklá přirovnání nebo úsloví, i nářečná
Ještě mi chybí věta, že to píšete pro moje dobro, Koka!
:-)
Já si vážně budu dál psát přesně to, co chci, kdy chci a jak chci. A číst, nebo nečíst dtto.
Dávejte si mi jakékoliv nálepky chcete, vážně mě to nezmění.
Text příspěvku byl upraven 20.11.19 v 13:36
A to já ho pamatuju. Ne že bych byla stará - kdo chce vidět, na profilu nelžu. Jen (pořád ještě) mám babičku, která si v dobách mého dětství uměla vážit kvalitně nacpané duchny. Několikrát jsem pod ní marodila a pro vás co to neznáte: není co závidět, pokud si nelibujete v pocitu "vařená ve vlastní šťávě" :-)
Reader007: Tak já jsem o "pár pátků" starší než vy (ale úplná stařešina také ještě nejsem) a pamatuji dokonce, že se dralo peří u nás doma, samozřejmě v zimě a já to měla strašně ráda, protože ženský při tom povídaly o všem možném a mělo to hezkou atmosféru. Pod peřinou naplněnou peřím ale ráda nespím, je moc těžká. Připadám si, jako by mě zavalila lavina :).
Text příspěvku byl upraven 20.11.19 v 19:40
A že jsme na tom knižním webu, báječně je vystihnutá atmosféra draní v knize F. Nepila Střevíce z lýčí (kapitola o husách, odstavec začínající větou "O draní peří má dnešní mládež a vůbec celý národ silně zkreslené představy.")
a máme tu zase pěkné úsloví:
"Křiklavej zármutek chodívá jen z plic, ale tichej ze srdce."
"Bav se s volem vo sobotě, když jde v pátek na porážku."
Jako že blbci nemá smysl něco vysvětlovat.
Občas to prohlásila babička, když se na vsi setkala s nějakou tou lidskou nespravedlností.
Znám i jednu hrubšího zrna, ale to asi nejde publikovat.
"Má ji jako vjezd do pískovny."
Anatomie se může lišit, ale většinu asi napadne dlouhodobě pracující prostitutka.
"Je drsnej jak kočičí jazýček." Pro charakteristiku knížního hrdiny - drsňáka, který je ale svým způsobem i trochu roztomilý.
Babička říkala jen tu první :). Bylo mi asi deset, nebo tak nějak. Šly jsme z obchodu, táhly takové ty klasické plátěné tašky, plus síťovky a potkaly nějakého souseda. Když jsme se pak rozešli, babička prohlásila právě tohle. A tehdy mi to i vysvětlila :).
Taky mi říkala "Mysli si co chceš, ale pozdrav."
I tohle jsem tehdy brala spíš jako že zdravit je slušné, tak se to dělá. Ale ona k tomu měla hromadu dodatků, které se daly použít až později, protože holt v deseti člověk nemá ty zkušenosti :).
Jo, a také používala: "Komu není shůry dáno, ten je blbej."
Většinou to spojovala s jednou sousedkou, která věčně věků svolávala slepice a divila se, že jí neposlouchají.
Já si nestěžovala a jezdila jsem k ní moc ráda.
Taková ves tehdy s devatenácti obyvateli, lesem a vlakovou zastávkou. Dodnes, když cítím šmír na kolejích a železniční "smrad," hrozně mi to voní a připomene spoustu věcí. Z tátovy strany byla rodina taková držkatější. Člověk nikdy neví, kdy to bude potřebovat :).
Janadvorackova, ten "vjezd do pískovny" mě pobavil. Když jednou někdo bude až moc drzý, tak ho pošlu právě tím směrem - hihi
Text příspěvku byl upraven 28.06.20 v 09:47
Po dlouhé době jsem četla knihu ve slovenštině a našla jsem zajímavá slova a spojení.
Kniha je současná detektivka (v USA vydáno 2003, a překlad z A do slovenštiny 2006).
Znáte ?
GÁFOR – podle internetového slovnku by to měl být kafr. Bez slovníku bych nevěděla ...
Soukromý detektiv říká klientce …... když podvodníka přistihnou, zmizí jako „gáfor“.
JEŽIŠKOVE HUSLIČKY, to mě nenapadlo ! Je to ve významu našeho „ježkovy voči“.
A za třetí slovo BAŠTRANGOVAŤ.
Ve významu „manipulovat“. Ale zajímalo by mě, zda někoho napadá jiné slovo, české – mně momentálně nic nenaskakuje.
Zloduch „baštrngoval“ s kabelem a pojistkami s cílem způsobit smrt konkrétní osoby.
Tady by mě zajímalo, jak slovo vzniklo, nepřipadá mi jako spisovné slovenské ….
Potěší, mě, pokud někdo ze slovenských čtenářů-čtenářek zareaguje. Používá se v současné slovenštině, nebo jde o kreativitu překladatelky ?
Text příspěvku byl upraven 10.06.21 v 16:48
Podľa slovníka:
baštrngovať, -uje, -ujú nedok. nár. expr. nedať niečomu pokoj, chytať niečo, vystrájať.
Ja to občas používam a v literatúre sa to používa tiež, hlavne v tej staršej.
knihomolkaVěra:
zmizne ako gáfor = česky: vypaří se
Ježiškove husličky! = česky: Ježíšku-na-křížku!
baštrngovať s niečím = česky: šťourat se v něčem, vrtat se v tom
Poctivě jsem přečetla celý vlákno, snad tedy nevložím, co už zaznělo, a že něco byly skutečný perly!
- s tebou bych chtěla mít dvojdomek! (někdo s kým není možná spolupráce...)
- je tu zarostlej jak nehet za palcem
- sedíš tu jak kocour na šifonéru (druh prádelníku)
- puch jak vod ropuch
- nese se jak hovno na lopatě
- sobě ježek kučeravý (nejlepší hláška!!!!)
- tohle je samice hrabáče (kdo zná, ví....)
- nasrat a rozmazat
- když chceš ušetřit, je potřeba "zvednout žlab" (sobě)
- kdo leží, neběží (rada pro fotbalisty jak zastavit soupeře)
- motá sa tu ako prd v nohaviciach
- takú ti trepněm, až si gaťky priposerieš! (omlouvám se za nedokonalou slovenštinu)
- takovou ti vrazim, až se vrátíš s nohama vod sněhu a s banánem v ruce!
- má hubu jak pračku na čůráky (velkou)
- drzej jak nádražní holub
- taky už nejsem žádná ranní rosa (mladá)
- sportem k trvalé invaliditě
- už mám hovno v zatáčce
- jde ti to jak psovi pastva
- je to sladký jak hovno z nutrie
- seber chlup, když tam neni (ukazuje se při tom na dlaň = kde nic není, ani smrt nebere)
- všude chleba o dvou kůrkách, všude prdel o dvou půlkách
- kam čert nemůže, aspoň zasmradí
- mám žížeň, že bych vypil mrtvýmu voko
- host do domu, hůl do ruky
V rodině používáme výrazy jako mehlo, šika a kňuba (zajímavý, že čeština nemá pro určité výrazy významově kladné protějšky, viz https://www.databazeknih.cz/knihy/cestina-poklepem-a-poslechem-227818, kde se od pana Eisnera dozvíte vůbec rozličné zajímavosti o českých slovech!)
Dalším rodinným výrazem je sápadlo (žebřík). U kamarádky zase používají "to je už dobrej kaldoun" (voda na vytírání v kýbli, která už má barvu a konzistenci slušně uvařené zmíněné polévky). A zásadně jsem se vždycky hrozně řezala, když můj tehdejší po obědě chodil po kuchyni s mlsným výrazem a pravil: "Něco malého by se do mě přece jen ještě vešlo...".
Jinak nevyčerpatelným zdrojem dokonalých přirovnáních je Zdenda Pohlreich, jak už tady nekdo zmínil, jeho hlody by si zasloužily vlastní diskusi!
A na závěr říkanka, kterou jsme jako spráťata recitovala ve frontě na oběd (ten oběd s tím nesouvisí, jen tam na podobné blbosti bylo spóóóóusta času):
Apa cuka funde muka
funde káve káve cuka
hop cuk funde muk
funde káve káve cuk :-)))
Kdo by znal odkud tohle, šmarjápano (taky dobrej výraz), přišlo, napište.
A to hrabáč ani nie je ovocie!
My sme hovorili:
Aka fuka funda luka
funda kava keven duka
ak fuk funda luk
funda kava keven duk
Celkem ta diskuse vypadala dobře a zajímavě,ale díky Jájejí,Koka spol. se ukázalo,že v této zemi umí spíš jeden druhého napadat a zesměšňovat,než diskutovat.Škoda,vypadalo to tak nadějně.
Připíšu i jedno náhodně objevené rčení: Draco dormiens nunquam titillandus !! ( přeloženo do češtiny : Nikdy nelechtej spícího draka !!
)
Vložit příspěvek