Pán přeludů hodnocení

Ovládnout všechny přeludy světa, aby mě poslouchaly jako pejsek a škodily na můj rozkaz, to zní lákavě – zvlášť když k tomu účelu vlastním mystickou sošku cherubína a druhý amulet do páru je už někde na cestě. Padoucha Obadiaha Demuralla, který se na oko tváří jako bohabojný vikář z Vísky poblíž města Bělska, může na téhle šílené cestě zastavit už jenom trojice dětí, jež už od pohledu vypadají jako spolek pořádných outsiderů: místní polosirotci Thomas a Kate a tajemný kudrnáč Rafa, kterého vyplavilo moře při obrovské bouři, kdy si zlotřilý kněz ověřoval svou rostoucí moc. Společně s nevypočitatelným pašerákem Jacobem Cranem a dalšími rázovitými postavičkami tohoto pověrčivého koutu Anglie se vydáváme krajem močálů, tajemných chodeb, skřetů, bludníků, nemrtvých příšer s krhavýma očima i strážných andělů ze svaté armády samého Pánaboha, který se ve zdejších lesích na chvíli zjeví, aby usměrnil chod Osudu. S obrovským vypravěčským zápalem zpracovává Taylor v nejúspěšnějším anglickém fantasy románu loňského roku střet křesťanství s kacířstvím vyjádřeným černou magií venkovanů osmnáctého století, ve kterém nakonec nepůjde o nic menšího než o záchranu světa před padlými démony, nad jejichž hrůznou mocí přestává bít srdce. Bude však třeba vylovit ho z kalhot, obrnit všemi zásobami kuráže a otevřít ho víře, naději a lásce, které nás v životě provázejí, abychom se zítra ráno dočkali nového svítání.... celý text