Vačice, která se nesmála hodnocení

Byla jednou jedna vačice, byla to ta nejveselejší a nejšťastnější a nejusměvavější vačice ze všech vačic. Nejraději se smála hlavou dolů, zavěšená na stromě za svůj krásný dlouhý ocas. Ale jednou se pod stromem objevili lidé. Zdálo se jim, že vačice je smutná, rozhodně to nevypadalo, že by se smála. I když jim říkala, že jí nic nechybí, lidé jí nevěřili. Mysleli si, že je to hloupá vačice, která neví, co je to být šťastný. Když je člověk šťastný, musí se usmívat, říkali a rozhodli se, že ji musí rozveselit... Druhý titul z trojice vtipných kreslených příběhů pro děti o lidech (a na chvilku i zvířatech) zhlouplých civilizovaným světem od amerického scénáristy, režiséra a animátora Franka Tashlina. Vačice opossum Didelphis marsupialis Savec z čeledi vačicovitých žije na území, které se táhne od Mexika až po severní část Jižní Ameriky. Největší americký vačnatec má tělo dlouhé asi 50 cm a k tomu 30 cm dlouhý ocas. V listnatých lesích, kde je doma, se vačice obvykle pohybuje po zemi, ale umí také výborně šplhat po stromech a dokonce i plavat. Je všežravá: nepohrdne hmyzem, ponravou, ještěrkou, ptákem, vajíčkem ani různými plody. Často se usazuje i blízko lidských sídel, kde páchá škody hlavně na drůbeži. Vačice žijí samotářsky, a pokud se náhodou potkají dva samci, zpravidla se to neobejde bez rvačky. Jsou to jediní savci, kteří mají schopnost, již známe například u brouků: jsou-li ohroženy, lehnou si, zavřou oči, vypláznou jazyk a mělce dýchají, takže vypadají jako mrtvé. Vydrží tak ležet několik hodin — ale když nepřítel zmizí, vačice se probere a rychle se ztratí v úkrytu.... celý text