Zapomenuté světlo hodnocení

Zapomenuté světlo
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69019/zapomenute-svetlo-69019.jpg 4 139 139

První necenzurované vydání z vídeňského nakladatelství. Podkladem pro reedici byl jeden z mála zachovaných necenzurovaných exemplářů, ironií osudu ppocházející z majetku soudce, který zabavení knihy nařídil. Zapomenuté světlo je jedna z nejznámějších knih Jakuba Demla, ten ji vydal vlastním nákladem v roce 1934. Kniha byla krátce po vydání zabavena úřady. Autor se proti tomu odvolal, kniha pak byla uvolněna, ale zůstalo v ní začerněno celkem devět pasáží. První necenzurované vydání pochází až z roku 1985. Zapomenuté světlo je souborem vzájemně propojených esejů. Jako jednotící prvek lze chápat osobu Bohumila Maliny Ptáčka, jehož pochvalný dopis knihu uvádí a na něhož Deml odpovídá. Na atmosféře knihy se podepsala smrt Pavly Kytlicové, Otokara Březiny a Marie Zezulové, selky, ke které měl Deml velice vřelý vztah. Lingvista Roman Jakobson o knize dokonce prohlásil: „Vedle středověkého Tkadlečka a díla Boženy Němcové nejtragičtější česká kniha.“ Deml si také neodpustil nejednu ironickou poznámku na adresu svých kritiků, katolického kléru nebo svých někdejších přátel – Josefa Floriana a Jaroslava Durycha. V roce 1996 vznikl volně na motivy knihy stejnojmenný film s Boleslavem Polívkou v hlavní roli. V roce 2008 uvedlo brněnské Divadlo U stolu dramatizaci díla v režii Františka Derflera.... celý text

5
62 x
4
40 x
3
27 x
2
8 x
1
4 x
1 x

Hodnocení knihy Zapomenuté světlo: 81 %
Počet hvězdičkových hodnocení: 139

Každý uživatel musí ohodnotit alespoň 20 knih, aby se jeho hodnocení začalo započítávat do výsledného hodnocení. Z toho důvodu se může lišit počet započítaných hodnocení v grafu nahoře, se všemi hodnotícími níže. Ti, jejichž hodnocení se zatím nezapočítává, mají za svou přezídvkou označení (n).

Štítky knihy

eseje

Autorovy další knížky

Jakub Deml
česká, 1878 - 1961
1934  81%Zapomenuté světlo
2000  72%Moji přátelé
1912  75%Hrad smrti
1914  77%Tanec smrti
1931  88%Mé svědectví o Otokaru Březinovi