Zapomenuté světlo přehled
Jakub Deml
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69019/zapomenute-svetlo-69019.jpg
4
139
139
První necenzurované vydání z vídeňského nakladatelství. Podkladem pro reedici byl jeden z mála zachovaných necenzurovaných exemplářů, ironií osudu ppocházející z majetku soudce, který zabavení knihy nařídil. Zapomenuté světlo je jedna z nejznámějších knih Jakuba Demla, ten ji vydal vlastním nákladem v roce 1934. Kniha byla krátce po vydání zabavena úřady. Autor se proti tomu odvolal, kniha pak byla uvolněna, ale zůstalo v ní začerněno celkem devět pasáží. První necenzurované vydání pochází až z roku 1985. Zapomenuté světlo je souborem vzájemně propojených esejů. Jako jednotící prvek lze chápat osobu Bohumila Maliny Ptáčka, jehož pochvalný dopis knihu uvádí a na něhož Deml odpovídá. Na atmosféře knihy se podepsala smrt Pavly Kytlicové, Otokara Březiny a Marie Zezulové, selky, ke které měl Deml velice vřelý vztah. Lingvista Roman Jakobson o knize dokonce prohlásil: „Vedle středověkého Tkadlečka a díla Boženy Němcové nejtragičtější česká kniha.“ Deml si také neodpustil nejednu ironickou poznámku na adresu svých kritiků, katolického kléru nebo svých někdejších přátel – Josefa Floriana a Jaroslava Durycha. V roce 1996 vznikl volně na motivy knihy stejnojmenný film s Boleslavem Polívkou v hlavní roli. V roce 2008 uvedlo brněnské Divadlo U stolu dramatizaci díla v režii Františka Derflera.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zapomenuté světlo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (35)
(SPOILER)
Kniha svou formální chaotičností skvěle reflektuje chaos a soužení vypravěče-postavy, Demla. Jediné, co knihu dělá poněkud slabší, je „intelektuální masturbace jazykem“, která tam, dle mého, né vždy slouží účelu knihy a bývá tam, ne zřídka, jen pro „ironii“. Nicméně se jedná o jednu z formálně („vypravěčsky“) nejzajímavějších knih, co znám.
Obsahově je také velice fascinující, ale hlavně díky formy vyprávění a psychického hroucení a soužení hlavní postavy, Demla, které se promítá a tvaruje způsob vyprávění v průběhu knihy.
„Přeju si jenom toho, aby ke mně nikdo nechodil, aby mne nikdo nenavštěvoval, aby mně nikdo nepsal, aby mně celý svět nechal na pokoji a jestli přece někdo mne miluje, aby si nechal svou lásku pro sebe a posílal mně jenom peníze.“
„Kdyby se mně všechny ženy celého světa vysraly na hlavu, odpustím jim tuto neslušnost pro jedinou ženu, která mně milovala, a mne, díky Bohu, milovalo více žen, ale nejvíce ze všech Pavla Kytlicová.“
Dílo, které je protkáno bolestí. Opravdu bolestné to číst. Taky docela schizo. S jistotou můžu říct, že Jakub Deml by miloval twitter. S jistotou můžu říct, že v mé hlavě neupadne do zapomnění.
„Není nic smutnějšího než lampa za bílého dne, kterou zapomněli zhasnout.“
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zapomenuté světlo v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 235x |
| ve Čtenářské výzvě | 8x |
| v Doporučených | 15x |
| v Knihotéce | 56x |
| v Chystám se číst | 114x |
| v Chci si koupit | 21x |
| v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
| 1934 |  Zapomenuté světlo |
| 2000 |  Moji přátelé |
| 1912 | Hrad smrti |
| 1914 | Tanec smrti |
| 1931 | Mé svědectví o Otokaru Březinovi |
Trochu zajímavější než Tanec smrti. Ale zase, Deml z mého čtenářského pohledu neví, co chce vlastně říct. Má jít o kritiku soudobých církevních představitelů, politiků, kapitalismu? Má jít o osobní zpověď? Komorní finále shakespearovské lásky k umírající Marii? Já nevím. Je to všechno dohromady, teologické pasáže se střídají s krvavým hlenem, latina s "hysterickou kurvou" a "hovny". Každý, kdo mu cokoliv vytkne, je debil, rozuměl mu jenum Březina, lituje se, miluje lidstvo, ale nesnáší lidi. Bavil mě jazyk, ironické postřehy o dobročinnosti, ale to je tak všechno.