1177 př. Kr.: Zhroucení civilizace a invaze mořských národů

28.11.2024

Kniha nastiňuje vývoj blízko-východních civilizací a jejich vztahů během 15.-12. stol. př. n. l., přičemž právě během 12. stol. př. n. l., tzn. na konci doby bronzové, došlo k doloženému rozvratu či úpadku tehdejších kultur a společenstev obývajících zmíněné oblasti. Jako nosný pilíř této publikace je v této publikaci, logicky vzhledem k množství archeologických dokladů i všeobecnější známosti, vybrána civilizace starověkého faraonského Egypta, jehož vlivy pronikaly i do zmíněného blízkého východu, regionu obývaného a ovládaného zpravidla méně známými, nikoliv však méně významnými královstvími jako např. Mitanni, Ugarit, Chetitským, Asyrským, Babylonským či sousední Mykénskou kulturou ovládající území dnešího Řecka či Kypru.

Kladem i záporem souběžně je u této publikace proměnlivá dynamika a "příběhovost" textu. Určitým nedostatkem je níže uvedená všeobecnost, resp. generalizace na základě převažujícím dokladům staroegypstké provience, což lze k obecně nižšímu množtsví dochovaných dokladů z jiných oblastí pochopit. Menším nedostatkem je občasný doslovný překlad textu.

Pro samotné pochopení dílčích části knihy je dobré znát alespoň základy politických dějin tzv. Nové říše starověkého Egypta, či před otevřením této knihy nahlédnout do publikací či článků představujících čtenářům kapitoly z dějin ostatních ze zmíněných říší pozdní doby bronzové a začátků doby železné.

Včetně případně nově získáných znalostí a informací může kniha nabídnout čtenáři i relativně pestrou škálu zdrojů z nichž tato syntéza vznikla.

Celkové hodnocení 3,75 z 5.

30.10.2023

Vysloveně zavádějící název. O této invazi se hodně mluví, ale příliš všeobecně bez větších detailů. A jako obvykle zjistíte, že vše je vlastně jinak. Ano, kniha obsahuje množství zajímavých informací, stojí za přečtení. Například hodnocení Schliemanna jako diletanta, který napáchal spousty škod. V čem jediném hlavně vynikal byla mediální propagace jeho práce.
Jen ten název mi připadá jako komerční podraz na čtenáře. Asi se autor poučil u jím kritizovaného Schliemanna.

27.08.2022

Velmi zajímavá kniha, jsem rád, že jsem si ji přečetl, ačkoliv mohla jít více do hloubky a oželet onen nesympatický americký styl "zjednodušování a dramatizování" - v mnoha ohledech jsem měl pocit, že čtu přepsaný TED-talk a ne literaturu faktu. To ale není nutně na škodu.

Musím ale vytknout překlad, protože je opravdu strašný. Původní angličtina jím prosvítá tak moc, že je to až vysloveně rušivé, a v mnoha ohledech to je český text jen lexikálně a ne syntakticky. Vzhledem k tomu, že jsem se opakovaně pozastavoval nad některými formulacemi tak moc, až jsem musel určité úseky číst znovu, protože jsem buď nepochopil, co se mi snaží říct, anebo (častěji) mi vypadlo, co říkají, musím ubrat na hodnocení.

17.01.2022

Kniha má svoje silné ako aj slabé stránky. Medzi najsilnejšie patrí sprostredkovanie najnovších poznatkov jednak morskej archeológie ako aj ďalších poznatkov z ugaritských či chattušských archívnych záznamov či ďalšieho archeologického výskumu od Egypta, cez Kannán až po Grécko. Autor prichádza s pomerne zrozumiteľnou teóriou o príčinách kolapsu na konci Bronzovej doby v Stredomorí. Ďalšou silnou stránkou je poctivá argumentačno-logická konfrontácia jednotlivých dôkazov ako aj prísne posudzovanie „konkurenčných“ hypotéz.
Cline prichádza s nie veľmi bombastickou hypotézou, že kolaps bol zapríčinený viacerými faktormi. Od zmeny klímy, cez sériu zemetrasení ako aj populačných pohybov a ďalšími okolnosťami, ktoré vytvorili takú kauzálnu reťaz, ktorá postupne testovala ekonomické ako aj spoločenské hranice vtedajšej spoločnosti. Ekonomické, tovarové či sociálne väzby na konci Bronzovej doby nabrali „globalizovaný“ charakter, ktorý umožnil prelievanie jednotlivých spoločenských problémov na iné, formálne samostatné spoločenstvá. Cline pristúpil k riešeniu archeologických problémov formou teórie komplexnosti systémov, ktoré samy o sebe fungujú, avšak Cline napriek tejto významnej argumentačnej barličke v knihe, nebol schopný zrozumiteľne vysvetliť rozhodné okolnosti, ktoré okolo roku 1177 p. K. viedli ku kolapsu vtedajšieho sveta. Celá kniha tak naberá skôr príbehový charakter atraktívny pre milovníkov kolapsov.

23.07.2021

Zajímavější mi přišla cca první polovina knihy popisující především podmínky předcházející vlastnímu kolapsu. Velká část informací pochází z korespondence mezi vládci a úředníky tehdejších mocností, kteří evidentně udržovali čilé obchodní i jiné styky. O "Mořských národech" se toho z knihy člověk moc nedozví, jednoduše proto, že se toho moc neví. Stejně tak o příčinách kolapsu se spíše spekuluje. Přesto je to kniha zajímavá a napsaná poměrně čtivě. Navíc jsou zde mnohé paralely k naší civilizaci, i když se domnívám, že dělat na jejich základě nějaké závěry pro naší dobu by bylo spíše zavádějící.

18.10.2020

Kniha mě oslovila. Jsem fanda historie, nikoli velký znalec, a pro takové myslím je kniha vhodná. Nezahltí přemírou informací, ve kterých by se čtenář ztrácel.
Velmi oceňuji vědce, kteří jsou schopni přiznat, že nevědí, že "jen" předpokládají. V době, kdy mnozí kážou své názory jako dané pravdy, kdy je mediálně žádaný zjednodušující pohled na určité události, je přístup autora o to cennější. Je dobré si uvědomit, že vývoj lidstva není jako detektivka, kdy v té správné je pachatel jasný.

23.04.2020

Výborná kniha o kolapsu na konci doby bronzové. Vše je podáno srozumitelně a přehledně, takže i pouhý knižní nadšenec jako já se v tématu rychle zorientuje. Jen těžko říct, jestli ty paralely k dnešku nejsou trochu mimo. Přijde mi to jako takový trend, že se dávají do souvislosti kolapsy dávných civilizací s tím, co se děje dnes. Člověk jako takový se svým chováním v krizových situacích a myšlením za tu dobu asi zas až tak nezměnil, takže některé chování a nastalé situace na konci doby bronzové lze jistě vztáhnout i k tomu, co se děje ve společnosti dnes. Ale spíš jen rámcově než globálně. Občas mi neseděly některá spojení a věty. Nevím, jestli to byl záměr překladatele nebo spíš přehlédnutí. Ale to jsou jen detaily. Celkově je to skvělá kniha. Doporučuji.

12.04.2020

Po tom, čo sa na túto knihu odkazovalo viacero autorov radiacich sa medzi katastrofistov, záhadológov a alternatívcov, nenechal som ju dlho bokom ani ja. Čítanie je to zujímavé ale nemôžem sa ubrániť dojmu aj pod vplyvom jednej z diskusií tuná na DK, že autor použil projekciu súčasnosti na minulosť. Autor pritom patrí medzi tých "serióznych", zdrojová literatúra je uvádzaná na takmer 50. stranách, pričom poznámky pod čiarou sú niekoľkonásobné na takmer každej strane.

Hlavnou témou knihy je otázka, čo spôsobilo úplny kolaps civilizácie na sklonku 12. st. pr.n.l.. Autor uvádza viacero možností vrátane invázie Morských národov a prikláňa sa k teórii, že ho spôsobilo viacero faktorov. Od prírodných pohrôm, hladomorov, vojen, sociálnych výbuchov až po ekonomický kolaps. V tom poslednom vidím tú projekciu súčasnosti. Autor píše o troch storočiach pred kolapsom ako o globalizovanej úzko previazanej ekonomike, ktorú mohol pochovať dominový efekt. V následnej dobe temna vystriedali autokratické centralizované štáty, malé mestské štáty s ekonomikou založenou na kapitalistickej dravosti. Teda zrútenie civilizácie vysvetľuje z liberálnych hľadísk. Uvádza však, že nič nie je jasné. Určité indície sú, ale jednoznačne sa nedá určiť ani to, kto boli tie Morské národy a či vykonávali násilnú inváziu.

K téme sa vyjadrilo viacero odborníkov zvučných mien, autor ich tu uvádza. Doposiaľ sú to všetko hypotézy. Nejednoznačné je datovanie jednotlivých udalostí ale aj identifikácia spomínaných osôb a národov. V tejto súvislosti ma zaráža jedna vec, prečo sú tak zavrhovaní alternatívci so svojimi myšlienkami, ktorí sa zamýšľajú nad tými istými faktami... Knihu som zhltol aj napriek tomu, že textu k čítavosti ešte niečo chýba. O tomto období som mal trochu inú predstavu. Nerátal som s tým, že prechod z neskorej doby bronzovej do následnej doby železnej bol taký zásadný a vlastne menil celý známy svet. Určite si od autora ešte niečo prečítam...

24.02.2020

Stručný a srozumitelný náhled do konce doby bronzové od rozkvětu všech středomořských států po jejich rychlý úpadek. Hledání jeho příčiny přehledně shrnuje všechny publikované teorie, aniž některou preferuje, ostatně se neustále připomíná, že průzkum nalezišť pořád pokračuje a občas ukáže opodstatněná i dříve přehlížená domněnka.
Téma je nesmírně zajímavé, ale bylo to na mě stručné až příliš - zajímavosti nadhozené jednou větou, letmo zmíněné vědecké spory mě vždycky zaujaly, ale hledat jsem si je musela jinde a zdaleka ne vždycky našla. Což není chyba knihy, jen jsem se s její stroze faktickou strukturou čtenářsky trochu míjela. V doslovu autor píše, že by časem mohlo vzniknout rozšířené vydání. Budu doufat, že k tomu dojde a že se třeba dočkám i českého překladu, protože bych stála o knihu s nejméně dvojnásobným počtem stran.

01.11.2019

Velmi zajímavá, čtivě napsaná, kniha shrnující poznatky o období konce doby bronzové ve východním Středomoří. Přehledně sesumírovaný vývoj jednotlivých států (Chetité, Egypt, Egeida,...) i možných příčin kolapsu na přelomu 12. a 11. st. př. Kr. Nejsou tam nové objevné teorie, ale jako celek působí kniha výborně.

20.08.2019

Pozdní doba bronzová ve středomoří a její náhlý konec je myslím velmi zajímavé téma. Jsem rád, že jsem si mohl oprášit a doplnit své staré školní znalosti. Plusem je, že se autor nesnažil přijít s žádnou vlastní vševysvětlující teorií, ale pouze shrnul a zhodnotil různé možné příčiny tohoto kolapsu.
Přestože je knížka někde na pomezí mezi odbornou a popularizační publikací, jako člověk odkojený Vojtěchem Zamarovským musím říci, že jeho čtivosti Eric H. Cline nedosahuje a občas jsem při čtení zívnul. V závěru mě nepotěšil ani častý neduh tohoto druhu literatury, rozvíjení paralel mezi úpadkem starověkých civilizací a současností. Přesto se stále jedná o asi nejlepší knížku v češtině věnovanou danému tématu, která dobře shrnuje současný stav bádání.

16.04.2019

První část, věnovaná jednotlivým aktérům - Egypt, Kanaán, Mitanni, Kréta, Mykény, Chetité, Asýrie a Babylonie, se četla jako beletrie a opravdu mě nadchla. Autor pracuje s nejnovějšími archeologickými poznatky a výklady historiků. Druhá část, zabývající se zhroucením této globální civilizace, mě už tolik nebavila. V podstatě by se dala shrnout do jediné věty - vím, že nic nevím. Odkazy na použitou literaturu mají asi 50 stránek.

05.03.2019

Nie je príliš častým javom, že sa vedecko-populárna kniha o histórii číta ako napínavá detektívka. Americkému archeológovi a historikovi Ericovi H. Clineovi sa to podarilo. Treba však hneď na začiatku povedať, že téma, ktorú vo svojej úchvatne napísanej knihe rozoberá, je úchvatná sama o sebe. Dokazujú to nielen početné archeologické nálezy a písomné pramene, ale aj slávne Homérove eposy Ílias a Odysea. Táto absolútna klasika svetovej literatúry, ktorá nám už celé tisícročia prináša pohnuté osudy legendárnych hrdinov trójskej vojny, je totiž básnickým odrazom práve tých dramatických udalostí, ktoré vo svojej knihe s vedeckou precíznosťou rozoberá a sumarizuje Eric H. Cline. Udalostí, ktoré, mierne nadnesene povedené, viedli ku koncu prvého medzinárodného veku ľudstva.

Jeho syntéza, ak sa to tak dá nazvať, je síce rozsahom neveľká (necelých 300 strán), ale nabitá množstvom informácií. Prehľadne štruktúrovaný text je členený do piatich hlavných častí (plus úvodu a epilógu), ktoré postupne oboznamujú čitateľa s časopriestorom východného Stredomoria - Egeidy, Egypta a Blízkeho východu od 15. do 12. stor. pred Kr., teda historickej epochy rozkvetu civilizácií doby bronzovej. Bol to prvý skutočne kozmopolitný vek ľudstva, obdobie čulých obchodných stykov a medzinárodnej diplomacie, kde sa panovníci vtedajších kráľovstiev v korešpondencii oslovovali navzájom "môj brat". Tento ohromný vek nie nepodobný tomu dnešnému (a že tam je tých paralel viac ako dosť) však skončil ohromnou pohromou, ktorá doteraz vzbudzuje viac otáznikov ako poznáme odpovedí.

Čo sa vlastne stalo? Kto boli záhadné morské národy a ako s tým súvisia? Čo všetko nám napovedajú archeologické a písomné pramene? Interpretujeme ich vôbec správne? Každá poriadna detektívka končí odhalením páchateľa a vyriešením záhady. Tak ďaleko však ešte nie sme a ktovie, či niekedy budeme. Ani táto Clineova kniha neprináša jednoznačnú odpoveď, hoci naznačuje možné riešenie. Ale aj to je na histórii to fascinujúce. Raz možno bude objavený nezvratný dôkaz, ktorý definitívne odhalí oponu nad touto veľkou historickou záhadou. Ako na úplnom konci svojej knihy píše sám Cline, do tej doby môžeme len rozoberať možnosti a, ako povedal Sherlock Holmes, "zvažovať pravdepodobnosti a zvoliť tú najpravdepodobnejšiu."

24.02.2019

Fascinující pohled do vzdálené minulosti. Pohled na hromadný kolaps civilizací na konci druhého tisíciletí před Kristem. Pohled na bouřlivou epochu. Autor se příliš nezdržuje, velmi rychle načrtává dobovou situaci, a přestože je kniha psána čtivě a jednoduše, neuškodí, když čtenář již má nějaké znalosti o dané době a místě, značné množství jmen králů, království, měst, etnik se čte lépe, pokud o nich již čtenář v minulosti slyšel (oceňuji, že autor na konci knihy přidal seznam jmen s krátkým popisem „kdo je kdo“). Před začtením se do knihy doporučuji shlédnout autorovu přednášku o tématu, odkaz na cca hodinové video v angličtině, viz diskuze. Dost mi pomohla rychle se zorientovat v situaci, připravila mě na zmíněné množství jmen osob, měst a skupin (a nemusel jsem si lámat hlavu s výslovností). V druhé polovině pak autor načrtává obraz zkázy, obraz zničených a zapomenutých měst, států a říší. Obraz je sestaven primárně na základě archeologických nálezů, popř. dochovaných písemných záznamů. Mezi tím vším se proplétá autorova snaha identifikovat příčiny pádu a kolapsu. Je nesmírně zajímavé, sledovat jak se tehdejší civilizace podobala té naší dnešní (samozřejmě s ohledem na dostupné technologie). O dalších 1500 let později následoval Řím, a dnes jsme zřejmě na řadě my. Téměř to vypadá na cyklus kolapsů a znovuzrození. Závěry ponechávám bez komentáře, čtenáři komentující přede mnou vše podstatné vypíchli. Dovolím si snad jen znovu upozornit na jednu knihu uvedenou v seznamu použité literatury, totiž Kolapsy složitých společností od Josepha Taintera, uplynulo 30 let od vydání, přesto jde zřejmě o nejzásadnější text zabývající se kolapsy civilizací.

Na závěr jedno zamyšlení. Kolapsy nás fascinují. Je to tím, že podvědomě vnímáme úpadek naší vlastní západní civilizační skupiny v přímém přenosu? Nebo je to tím, že nás fascinují ty zdánlivě skokové změny, doby temna a následné znovuzrození něčeho jiného, nového? Platí zřejmě obě možnosti. Možná ve studiu kolapsů hledáme jakousi oporu, možnost nalézt něco, co udělat jinak, oddálit ten pád? Být nějak připraven? Zde se, víc než kdekoliv jinde, hodí parafrázovat Santayanu: „Ti kdo nestudují historii, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat“, a zároveň jsem někde viděl „pokračování“ ve formě vtipu „A ti kdo studují historii, jsou odsouzeni k tomu, přihlížet, jak ji opakují ti, kdo ji nestudují“. Knihu rozhodně doporučuji, skvělý počin od nakladatelství Vyšehrad.

16.02.2019

Súhlasím so všetkým, čo napísal Saša57. A doplním ešte dva svoje postrehy, respektíve nadväznosť na dve iné knihy na tému kolapsu spoločností.

Za prvé sa táto kniha krásne doplňa s Tainterovou knihou Kolapsy složitých společností- čím je spoločnosť komplexnejšia, tým je náchylnejšia ku skolabovaniu. Nakoniec sa tento kolaps stáva takmer nevyhnutným. A čím je spoločnosť viac prepojená a globalizovaná, tým ľahšie sa kríza prenesie či už k susedom, alebo i na druhý koniec sveta. Autor v tejto knihe uvádza pozoruhodné pararely medzi spoločnosťou neskorej doby bronzovej a súčasnosťou - pre zamyslenie, aby sme vedeli, čo nás pravdepodobne čaká a neminie.

Druhá kniha na porovnanie je Kolaps a regenerace od M. Bártu. Kolaps neznamená nutne len zánik ale i znovuzrodenie. Z popola zničenej spoločnosti povstáva spoločnosť nová, väčšinou zložitejšia a vyspelejšia. A tak i zánik veľkých ríš doby bronzovej viedol ku vzniku malých mestských štátov, slabikové klinové písmo bolo nahradené jednoduchším a praktickejším písmom hláskovým, polyteizmus bol nahradený monoteizmom a v Aténach počas obrovského duchovného vzopetia dospeli až k istej forme demokracie. Ako autor píše v závere knihy - niekedy je k obnove ekosystému pralesa a uvoľneniu miesta pre nový porast nutný rozsiahly požiar. Bez vyhynutia dinosaurov by nenastala éra cicavcov. Ani človeka.

Z uvedených dôvodov táto kniha nie je len o histórii staroveku, ale má presah (ako obvykle knihy o kolapsoch mávajú) i do súčasnosti. Žiadna spoločnosť v dejinách netrvala večne a všetky sa nakoniec rozpadli. To isté čaká aj spoločnosť súčasnú. Otázne je len to, kedy nastane onen bod zlomu. Základné faktory ako klimatické zmeny, migrácia a podobne tu už sú. Avšak táto spoločnosť nebude pravdepodobne v dejinách posledná. Po jej kolapse vyrastie na jej troskách iná, možno ešte zložitejšia a hádam i lepšia. Avšak my už pri tom pravdepodobne nebudeme. Ale predsa oproti starým Chetitom máme jednu výhodu - máme oveľa viac vedomostí a vieme vytušiť či vydedukovať, čo nás čaká. To by nás mohlo motivovať k preventívnemu konaniu. Otázne však je, či to bude stačiť...