1177 př. Kr.: Zhroucení civilizace a invaze mořských národů přehled
Eric H. Cline
Zhroucení první globalizované společnosti světových dějin Kniha amerického archeologa a historika je pátráním po tom, co způsobilo oslabení a v některých případech i zánik vyspělých civilizací a měst ve východním Středomoří, jakými byly Egypt, Chetitská říše nebo třeba kosmopolitní obchodní přístav Ugarit na konci 13. století př. Kr. – v období, které můžeme s jistou rezervou označit jako „první mezinárodní věk“ v dějinách lidstva. Hledá odpovědi na otázku, jak vlastně v těchto oblastech došlo k nástupu „doby železné“ a jaký to mělo význam pro formování kořenů dnešní „západní“ kultury. Tyto změny jsou tradičně spojovány s příchodem tzv. mořských národů. S paralelami k dnešní situaci nejen ve Středomoří se spolu s autorem můžeme ptát, zda tyto změny lze z větší části přičíst jednomu faktoru, události a datu, nebo spíše sérii katastrof a dominovému efektu, posílenému vzájemným propojením tehdejších politických útvarů.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno: 2024 , VyšehradOriginální název:
177 B.C.: The Year Civilization Collapsed, 2014
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize 1177 př. Kr.: Zhroucení civilizace a invaze mořských národů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (16)
Vysloveně zavádějící název. O této invazi se hodně mluví, ale příliš všeobecně bez větších detailů. A jako obvykle zjistíte, že vše je vlastně jinak. Ano, kniha obsahuje množství zajímavých informací, stojí za přečtení. Například hodnocení Schliemanna jako diletanta, který napáchal spousty škod. V čem jediném hlavně vynikal byla mediální propagace jeho práce.
Jen ten název mi připadá jako komerční podraz na čtenáře. Asi se autor poučil u jím kritizovaného Schliemanna.
Velmi zajímavá kniha, jsem rád, že jsem si ji přečetl, ačkoliv mohla jít více do hloubky a oželet onen nesympatický americký styl "zjednodušování a dramatizování" - v mnoha ohledech jsem měl pocit, že čtu přepsaný TED-talk a ne literaturu faktu. To ale není nutně na škodu.
Musím ale vytknout překlad, protože je opravdu strašný. Původní angličtina jím prosvítá tak moc, že je to až vysloveně rušivé, a v mnoha ohledech to je český text jen lexikálně a ne syntakticky. Vzhledem k tomu, že jsem se opakovaně pozastavoval nad některými formulacemi tak moc, až jsem musel určité úseky číst znovu, protože jsem buď nepochopil, co se mi snaží říct, anebo (častěji) mi vypadlo, co říkají, musím ubrat na hodnocení.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha 1177 př. Kr.: Zhroucení civilizace a invaze mořských národů v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 53x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 60x |
v Chystám se číst | 64x |
v Chci si koupit | 26x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
archeologie doba bronzová Blízký a Střední východ dějiny civilizace Středomoří, oblast Středozemního moře doba železnáAutorovy další knížky
2019 | 1177 př. Kr.: Zhroucení civilizace a invaze mořských národů |
2020 | Tři kameny jsou zeď: Příběhy z dějin archeologie |
Kniha nastiňuje vývoj blízko-východních civilizací a jejich vztahů během 15.-12. stol. př. n. l., přičemž právě během 12. stol. př. n. l., tzn. na konci doby bronzové, došlo k doloženému rozvratu či úpadku tehdejších kultur a společenstev obývajících zmíněné oblasti. Jako nosný pilíř této publikace je v této publikaci, logicky vzhledem k množství archeologických dokladů i všeobecnější známosti, vybrána civilizace starověkého faraonského Egypta, jehož vlivy pronikaly i do zmíněného blízkého východu, regionu obývaného a ovládaného zpravidla méně známými, nikoliv však méně významnými královstvími jako např. Mitanni, Ugarit, Chetitským, Asyrským, Babylonským či sousední Mykénskou kulturou ovládající území dnešího Řecka či Kypru.
Kladem i záporem souběžně je u této publikace proměnlivá dynamika a "příběhovost" textu. Určitým nedostatkem je níže uvedená všeobecnost, resp. generalizace na základě převažujícím dokladům staroegypstké provience, což lze k obecně nižšímu množtsví dochovaných dokladů z jiných oblastí pochopit. Menším nedostatkem je občasný doslovný překlad textu.
Pro samotné pochopení dílčích části knihy je dobré znát alespoň základy politických dějin tzv. Nové říše starověkého Egypta, či před otevřením této knihy nahlédnout do publikací či článků představujících čtenářům kapitoly z dějin ostatních ze zmíněných říší pozdní doby bronzové a začátků doby železné.
Včetně případně nově získáných znalostí a informací může kniha nabídnout čtenáři i relativně pestrou škálu zdrojů z nichž tato syntéza vznikla.
Celkové hodnocení 3,75 z 5.