120 dnů Sodomy

06.07.2017

Tuto knihu jsem už jednou přečetla. A nyní jsem se již rok chystala přečíst ji podruhé. Stále jsem čekala na tu vhodnou chvíli, kdy snad na 120 dnů sodomy bude trochu chuť. Přičemž slovo "chuť" je v tomto případě hodně nadsazené, protože se mu jen těžko kdykoli přiblížím v kombinaci s podobnou tematikou. A přesto jsem si tuto knihu pořídila a přesto jsem ji přečetla podruhé a kdoví, možná ji jednou (nejspíše za velmi vzdálenou dobu) přečtu i potřetí. Sadův sadismus je pro mě jako pro čtenáře svým způsobem masochismus, protože u čtení jsem nemálo trpěla. A přesto... A přesto je to fascinující, ač mě opět kniha vyplivla zhnusenou a zcela bez chuti, i když na druhou stranu s jakýmsi příjemným pocitem, jak daleko jsou tyto příběhy od (mé) reality. V tomto ohledu měla kniha jakousi funkci hororu, na který se díváme, abychom se báli, a abychom pak snad usínali s klidem a pocitem bezpečí. Ale rozepsaná první fáze mi popravdě docela stačila. Dalších tři krát třicet dní stupňující se brutality by pro mě ve vykreslených příbězích asi bylo příliš. Přičemž poslední sada byla nadmíru i ve stručných poznámkách.
120 dnů Sodomy se jistě dá číst z různých důvodů. Proto mě tato kniha přivedla k poměrně nesnadnému zamyšlení, proč jsem ji vlastně četla já. Nejspíše ze zvědavosti a z touhy zažít literární (nikoli erotické) extrémy. A také samotné komentáře pod dílem jsou zajímavé, jen málokdy se mi stává, že bych byla tak ochotná zamyslet se nad jakýmkoli pohledem na motivace autora z pohledu jiných čtenářů i nad následnou kritikou.
Jinak mi de Sade přijde vzrušující asi tak jako 50 odstínů šedi... Možná někdo i pochopí, jak to myslím :D Z formálně literárního hlediska jsem si také příliš nepochutnala. Věřím, že by se dané téma (bez ohledu na jeho zvrácenost) dalo zpracovat mnohem lépe. I proto takové hodnocení. Protože co dělá literaturu literaturou? Z mého pohledu jednoznačně krása jazyka. I proto se dá jakkoli tuctové téma ozvláštnit literárním stylem a naopak jakkoli originální námět utopit v nudném podání. Tady by to chtělo trochu více šťávy (obrazně samozřejmě, reálně jí tam bylo až až) a méně vykrádání sebe sama. U podobné knihy by se opravdu nemělo stát, že se začne čtenář v průběhu nudit. Zároveň bych řekla, že díky tematice je kniha spíše pro vytrvalostní čtenáře, kteří už mají něco načteno. Protože jak se k tomu dostane nějaký (post)pubertální nováček, odnese si z toho leda spoustu sprosťáren a na myšlenky o jiných stránkách díla se ani nedostane. Zároveň pro čtenáře, kteří čtou téměř tělem i duší a fantazie je nutí vciťovat se vždy do některé z postav, je toto poměrně sebevražedné čtení.
Takže shrnuto a podtrženo: nápad zajímavý, ale neužil si to ani milovník literatury ve mně, ani to "zvrhlé prase" ve mně (zde jsem si dovolila výtažek z komentáře uživatele JP, pobavilo).

29.06.2017

Kniha byla všechno, jenom ne čtivá.
Slohový postup: Popisný.
Funkční styl: Odborný.
Naprosto předčila má očekávání.. Ale ne v tom nejlepším slova smyslu. Věděla jsem,že nemám čekat romantiku,sluníčka a jednorožce,ale nevěřila bych,že někdo může vymyslet něco takového,jak bylo 120 dnů sodomy. Když vezmu v potaz,že je to dílo z roku 1785,tak smekám před autorem,že se odvážil jej napsat. Knížka mi ukázala,že to,čemu v dnešní době říkáme sodomie,fetiš nebo tvrdej sex,je opravdu úsměvná parodie na sodomii podle Markýze de Sade... Když bych to měla shrnout. Opravdu to není kniha,nad kterou se čtenář vzruší-to od ní nečekejte. Rozhodně neinspiruje. Nečte se dobře. Její obsah je nechutný. Ale přesto na ní něco je :) A nakonec,po tom všem utrpení při přelouskávání skoro 400 stran té samé písničky, se mi vlastně líbila.

10.06.2017

Knihu jsem dočetla celou. Byla jsem připravena na všechny ty sexuální úchylky, brutalitu, násilí atd. ale nakonec jsem byla celkem zklamaná a přišlo mi to docela nudné. Zhnusená jsem za celou knihu byla jen jednou, asi mám hold až moc silný žaludek.

Myslela jsem si, že je Lady Fuckingham drsná. To jsem se teda přepočítala. Větší hnus než 120 Sodomy jsem nečetla. Doufám, že už naivně po žádné takové knížce nešáhnu. Dočetla jsem jen proto, že knihy dočítám. Děkuji už nikdy více.

29.05.2017

Opravdu jsem zvažovala, jestli radši nemám dát žádnou hvězdičku místo jedné, ale pak jsem si to rozmyslela. A proč? Možná sobě za odvahu, že jsem to vůbec celé dočetla a taky proto, že jsem se dozvěděla spoustu věcí, i když bych je radši nevěděla...

22.05.2017

Doporučuji na vystřízlivění všem ženám, které byly po přečtení jisté červené knihovny naivně okouzleny BDSM.
Já zde našla 1 procento inspirace, 10 procent humoru (pokud má člověk nadhled), zbytek je čirá zvrácenost.
Doufám, že pan Sade za napsání tohoto díla neskončil v pekle, protože tam by se mu jistě líbilo až moc..a takové potěšení už mu nepřeji..

30.03.2017

Když jsem knihu nalezla v oddělení erotické literatury v knihovně, trochu jsem se pousmála. Nejsem si jistá, zda taková kniha může být vedle knihy 50 odstínů nesmyslu a dalších podobných knih.
Dle mého úsudku by mohla taková kniha mít samostatné oddělení s názvem Sade.

Samozřejmě moje zvědavost nezná mezí, můj etický kodex nemá hranice a tak jsem samolibě knihu popadla, nechala se častovat znechuceným pohledem knihovnic a hurá domů.

Jsem toho názoru, že kniha je svým způsobem šokující, ale je důležité nebrat knihu tak vážně. Pokud si uvědomíme, že Sade, neuvažoval o publikaci tohoto díla a že tento člověk čekal na rozsudek smrti, tak se nedivím, co byl schopen vyplodit, pokud beru i v potaz jeho úchylku v sodomii.

Pokud se člověk povznese nad všechny nechuťárny a praktiky, tak pronikne do určitého směru a to je libertizmus a nemyslím si, že je to směr, který by se měl okamžitě zahazovat... Kniha je psaná takovým způsobem, aby lidi šokovala... časem nudí až se úplně vytratí kouzlo nechuti a čtenář jen přeskakuje situace, které se vypráví... možná je to tím, že další tři vypravěčky jsou jen bodově, ale musí se nechat to, že autor nad vším přemýšlel.

Jsme schopná vyjmenovat knihy, které mě šokovaly více než 120 dnů Sodomy, tato kniha je jen sborník všemožných praktik a některé z nich jsou běžné i v našem životě.

Co se ale musí autorovy nechat???

Ten chlap měl fakt koule, že v té době byl schopen něco takového napsat .... i když se tvrdí, že rule textu, kterou napsal, nebyla publikovatelná.

13.03.2017

To je teda síla. Až se stydím přiznat, že jsem to dočetl.
Mám silný žaludek, ale přiznávám, že mi ke konci knížky bylo dost nevolno.
Kdybych řekl, ať tu knihu nečtete, mělo by to spíš opačný účinek.
Čekal jsem něco zvrhlého, nechutného, ale tohle předčilo mé očekávání.
Kniha má také hlubší smysl, filozofické a psychologické myšlenky.

Dal bych hvězd míň, knihu jsem dočetl jen protože jsem to nechtěl vzdát. Musí se však nechat, že je ve svém odvětví opravdu originální.

Člověk ví o čem knižka je, ale některé věci byly nad mé čtení..knížka, kterou asi nikdy nedočtu a ani mi to nebude líto

26.01.2017

Toto není počteníčko před spaním nebo na uvolnění a relax (tedy pro většinu populace). Nedivím se, že z knihy se čerpalo ke studiím a lékařským pozorováním, protože i styl psaní je tak popisný a strohý, jako by je snad ani sám autor emocionálně neprožíval! Mě osobně se hnusilo číst celou knihu opakovaně a připomínaně o všemožném pojídání čehokoliv, co vyjde z lidského těla, ale přesto jsem dočetla do konce. Byla to ale výzva :)

06.01.2017

Ne nadarmo byl autor inspirací pro vznik pojmu sadismus... Já bych řekla, že je to dost zajímavé čtení. Do díla jsem šla s tím, že to bude punk! No a byl! Nechápu lidi, co vezmou do ruky de Sadeho a pak se pohoršují... Čekali jste romantické procházky krajinou??? :-)
Není to literatura na nedělní odpoledne, ale pro mě je to třeba snesitelnější, než některá díla českých moderních autorů ( a nenuťte mě jmenovat)... tři hvězdy si to zaslouží...

Žádnou jinou knihu jsem nedočítala tak "na sílu" jako tuto. Dějově kniha odpovídala očekávání, nevadila mi brutalita, násilí, zvrácenost atd. Ovšem po pár stranách mě začaly popisy násilností nudit, jelikož to bylo pořád "na jedno kopyto", pořád to samé kolem dokola. V knize defacto není žádný pořádný děj, jenom popisy zážitků. Dočetla jsem ji jenom proto, že nerada odkládám knihy nedočtené. Pro mě je 120 dnů Sodomy nejnudnější kniha, jakou jsem kdy četla.

17.12.2016

Jedna z knih, která lze jen těžko popsat slovy. Do téhle se musí člověk začíst, povznést se nad všechnu syrovost a násilnosti spáchané ve stavu vilnosti. Kniha vtáhne čtenáře do světa bez lásky, do světa chtíče a nenávisti.

13.12.2016

Ačkoli jsem tušila o čem kniha je, dost mi to vyrazilo dech... Šokující, šílené, zvrácené...

Knihu jsem zběžně prolistovala, přečetla pár stránek... nejsem si jistá, jestli se mi jí chce číst. Opravdu hodně silný šálek kávy.

12.10.2016

Každý, kdo se dobrovolně rozhodne pro přečtení této knihy, by měl přece dopředu vědět, co ho to vlastně čeká. Je to úchylné, je to zvrácené, je to přesně takové, jaké to mělo být. A... asi ne pro slabé povahy :)

trvalo mi hodně dlouho než jsem dočetla...

01.09.2016

Kniha je výborná, lechtivě čtivá - pokud je někdo stejného smýšlení jako de Sade, či se alespoň nebrání tomuto tématu po verbální stránce, je pro něj svatá.

06.08.2016

Ze začátku se mi kniha celkem dobře četla, ale po pár desítkách stránek jsem přešla na listování a přeskakování a konec jsem vzdala úplně.