120 dnů Sodomy
Donatien Alphonse François de Sade
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432983/bmid_120-dnu-sodomy-EY9-432983.jpg
3
675
675
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Filozofie
Vydáno: 1992 , CestyOriginální název:
Les Cent Vingt Journées de Sodome, 1785
více info...
Přidat komentář
Já osobně jsem člověk kterého jen tak něco nerozhází. Miluju anatomii, popisování pitvy, vraždy - střeva roztahaná po stromech a podobně. Sama se považuji za submisivní i když v reálném životě jsem spíš vůdčí osobnost. Mám své “úchylky, asi jako každý. Ale tohle na mě bylo už trochu moc, a ze všeho nejvíc nesnáším násilí na dětech. A že tady je ho až až. Autor se s každou stránkou snaží váš dosavadní “šok zvětšovat. Násilí se stupňuje. Některé části mě nechávali chladnou, u jiných se mi dělalo špatně. Asi teď budu sprostá, ale jestli máte rádi sraní do huby, následné pojídání výkalů, nebo se v nich rádi koupete, tak tohle je ta práva kniha pro vás.
Bohužel pro mě, přesně tyhle praktiky nemůžu ani cítit na tož je provozovat a v knize si tohoto tématu užijete snad na každé druhé straně. Přiznám se teda že někdy jsem se u knihy nudila, styl psaní taky nebyl úplně zvlášť poutavý. Ale věřím že na to v jakém roce je kniha psaná, musela rozpoutat velký skandál. Vše v knize je pro dnešní svět dejme tomu normální, stačí si jen zapnout jakoukoliv porno stránku. Myslím že tam nejdete i horší věci, než jsou vyobrazeny v knize.
Čekala jsem podle recenzí a povídaček za všech stran hodně, ale předčilo to moje představy. Sexuálně dekadentní Dekameron, kde se každý jen snaží vyprávět a pak udělat co největší nechuťárny, navíc na dětech... Takže otevřela jsem, dočetla jsem, dala pryč... Mám v knihovně spoustu knížek s podivným obsahem nebo dějem, ale tohle tu mít opravdu nepotřebuji...
Knihu jsem si chtěl přečíst, protože jsem měl chuť na něco sprostějšího. Ale musím si ji zařadit do *nepřečtených*. A to z toho důvodu, že hned na začátku příběhu se píše o dětech. Tohle nemůžu tolerovat.
Je možné, že se ke knize ještě někdy v životě vrátím. Až získám dostatečný nadhled a překousnu začátek knihy.
Pro mě těžká kniha na přečtení , člověk se musel odosobnit . Jinak by jsem ani knihu nedočetla. Opravdu těžké věci , které se děly . A uvědomění si že jsou lidé , kteří mají různé sexuální deviace.
Nikdy jsem nepochopila, co na tom všichni vidí. Když jsem Sodomu poprvé otevřela asi ve čtrnácti letech, připadala jsem si hrozně krutopřísně - a mám pocit, jako by tohle byl pocit, kvůli kterému tak vysoko hodnotí většina ostatních. Fakt nejsem puritánka a na dekadenci jsem zvyklá, žádný šok se nekonal, jen na tom prostě nevidím nic tak zajímavého. Knihy jako Venuše v kožichu, Příběh O, nebo i Lady F**kingham hodnotím mnohem výše.
(Jo a snad nemusím říkat, že s BDSM tohle nemá nic společného.)
120 dnů Sodomy - Markýz de Sade
Kniha, ke které jsem se dostala díky knižní štafetě.
Recenze:
Kniha, která je považována za první pokus o sepsání lidských sexuálních úchylek. Nejsem žádná puritánka, ale rozhodně jsem knihu brala do ruky s tím, že se asi občas začervenám, budu překvapená, šokovaná, protože všichni víme, že člověk je tvor velmi vynalézavý.
Nečekala jsem však, že mě čeká téměř 400 stran hnusu, humusu a násilí páchaného na lidech, dětech, zvířatech
Příběh čtyř pánů, kteří se rozhodnou udělat si na zámku orgie a vyprávění bordelmamá o všemožných úchylkách, které se pak nebáli vyzkoušet. Nevěřím, že to píšu, ale fekálie nebyly nejhorším, o čem jsem četla. Naivně doufám, že většina děje nebyla pro nikoho vzrušující a už vůbec ne inspirací.
Především vidím problém v nedobrovolnosti “souložníků, jak byly nazývány sexuální oběti na zámku. Nechutnosti, ke kterým byli chlapci i dívky nuceni, byly každou stránkou stupňovány a vedly až k opravdu brutálnímu mučení končícímu smrtí.
Když se budeme bavit o nějaké jazykové stránce knihy, tak tu nemluvíme o žádném šlágru, celkem jednoduchý jazyk, často se opakující slovní zásoba, protahovaný a opakující se děj a velmi uspěchaný, jen v bodech sepsaný konec.
Čekala jsem a doufala, že spravedlivě budou páni nakonec nějak potrestáni, z jejich konání mohla vzejít aspoň infekce nebo pohlavní nemoc, ale tihle čtyři gentlemani si prostě jen užili postupné umučení desítek lidí a navzájem se za to poplácali po zádech. Poučení nulové, žaludek se vám při čtení zvedne asi stokrát, popisy některých “scének mě až fyzicky bolely, když jsem si je představila.
Humus, odpad, příšernost. Moc nevím, co by to čtenáři mělo dát kromě šoku. A knihu opravdu nedoporučuji lidem se slabším žaludkem nebo narušenou psychickou rovnováhou.
Dávám jednu hvězdu za sloh, přečíst se to zjevně dalo.
1/5
Budu moc ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na IG: little.monday a FB: LittleMonday - Rádi čteme
Více než samotný obsah 120 dnů Sodomy mě spíše šokovala "kvalita" de Sadova psaného projevu. Rád bych věřil, že kdyby markýz de Sade měl možnost tuto knihu dopsat, dosáhla by alespoň minimálních literárních kvalit. V aktuálním stavu se ale bez pochyby jedná o nejhorší a nejmonotónnější knihu, která se mi kdy dostala do rukou.
Zapomeňte u této knihy na reálnost příběhu - ten není podstatný, vše je podmíněno tomu, aby se vytvořil prostor pro realizaci těch nejperverznějších myšlenek autora. Nezačíná to špatně - některé pikantní situace mohou být vzrušující, následně to však sklouzne do pojídání exkrementů, následuje sadismus končící v naprosto brutální podobě, kdy se oběti mrzačí a mučí k co nejbolestivější smrti.
Děsí vás to? Myslíte, že podobné věci lidstvo již překonalo? Podívejme se na ruská zvěrstva páchaná na Ukrajině, na to, čeho je schopen Hamas na území Izraele. Lidstvo se neposunulo od dob markýze de Sada ani o píď.
Přemýšlel jsem o třech hvězdách - jsem v oblasti erotiky velmi tolerantní a brutalitu vnímám tak, že začíná i končí jen na papíře. Rovněž sloh je bohatý a vytříbený, neztratil se v překladu. Když jsem ale dočítal prvních 40 dní, přičemž jsem měl za sebou 80% knihy, začal jsem tušit zradu - autor zbylé dvě třetiny "příběhu" už sepsal víceméně jen v bodech, nenaplnil sliby z úvodu, a to se nedělá. V doslovu se sice čtenář dozví, že markýz, píšící knihu v Bastile, ztratil elán a nedoufal, že bude text číst někdo jiný než on sám, přesto nemohu jít výš než na dvě hvězdy. I tak si myslím, že kdyby chtěl něco podobného vydat současný autor, nejspíš by skončil ve vězení jako de Sade...
No, co vám mám jako asi tak říct. Chtěla jsem si knihu přečíst, takže nad odporností moc fňukat nemohu, ale tohle jsem nečekala. Exkrementy lítaly, kam se člověk koukl, někdy z nich byla večeře, někdy pomáda. Reálně se mi navalilo asi tak 20x.
S klidem prohlašuji, že jsem odpornější knihu nikdy nečetla. Fakt, tohle se nikomu normálnímu nemůže líbit. Přehled nejdivnějších a nejodpornějších praktik, kam se člověk podívá.
Při první půlce mi bylo opravdu zle, ale druhá půlka byla těžká nuda. Už jste čekali, co za humus kdo kde zbaští, čím se namatle, co vypije, ale příběh na bodu mrazu.
Nikdy neříkám, že kniha neměla vyjít, ale toto je výjimka. Fakt je to hnus a hodnocení, jaké jsem udělila, je jen za první půlku knihy a s vědomím, že jsem toto zkrátka měla čekat. Byla jsem varována dostatečně.
Knihu nedoporučuji, slabším povahám opravdu ublíží.
I když jsem věděla co mě zhruba čeká, tak autor se opravdu neštítí ničeho. Co se týče obsahu, prvních 300 stran to bylo poměrně zajímavé, jak se události na hradě stupňovali. Ale v dalších částech už jsem knihu přeskákala, zkrácených 150 příběhu v každé části nic moc.
Knihu jsem měla možnost přečíst v rámci štafety, chtěla jsem si ji dlouho přečíst, ale zároveň jsem měla "strach", co to bude. :D
A takhle, já vůbec nevím, jak to nějak slušně zhodnotit. Jednoduše bych řekla prasárna plna prasáků.
Po počátečním šoku z prvních stran (a to byl hodně slabý odvar oproti zbytku knihy) jsem se na knihu dostatečně naladila a dostala jsem víceméně to, co jsem čekala.
Rozhodně to není pro slabší povahy, žaludky. Je to zvrácený, úchylný, silně nechutný.. takové hrátky s výkaly ... hmm ňamka.
Autor se nebál absolutně ničeho. Šokoval, znechutil a taky mě naštval opravdu na jedničku. Zároveň občas i pobavil.
V jeden moment jsem si říkala, že to začíná být poněkud nudné a šup, náš markýz vypustil další hov..chci říct bomby. Posledních cca 40 stran jsem se nezmohla na žádný komentář. Každopádně dávám 4/5. Účel splněn.
Jo a kdybych měla spočítat, kolikrát autor použil slovo zadnice, tak se nedopočítám.
Kniha je v podstatě založená na lidské potřebě "být šokován", jako většina filmů v dnešní době. Neustálá potřeba probouzet v lidech primitivní pudy je základem tohoto díla. Každopádně, věřím tomu, že nebylo jednoduché napsat podobnou knihu v 18. století - v psychiatrické léčebně. Kniha je svým způsobem zlomová a boří určitá tabu. Otázka ovšem je, zda je to dobře.
Ani ve snu by mě nenapadlo,co vše se v knize dočtu. Ale jak sám autor uvedl,tak to beru. Někoho ta kniha může popudit,jiného potěšit. Já to brala objektivně.
Co říct... kniha má šokovat a znechucovat a to se u většiny lidí povede. Mě znechutí leda tak koprofágie, jinak mě kniha nechává chladnou. Ani jazykově to není žádný zázrak. Prostě to mělo na tu dobu (A asi vlastně v jakoukoliv) lidi šokovat a to se splnilo, nic víc.
Štítky knihy
sex sexuální úchylky sexuální násilí sadismus BDSM markýz de Sade masochismus sexuální deviace
Autorovy další knížky
| 2006 |  120 dnů Sodomy |
| 2002 | Justina aneb Prokletí ctnosti |
| 2010 | Justina a Julietta |
| 1991 | Julietta čili Slasti neřesti |
| 2008 | Zoloe a její dvě pomocnice neboli Několik týdnů života tří hezkých žen |
Nejodpornější věc, co jsem kdy četla. Někdy by se zvědavost fakt poslouchat neměla.