151 dní po evropských stezkách: Dobrodružství holky s bucket listem
Lucie Kutrová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546887/bmid_151-dni-po-evropskych-stezkach.jpg
4
300
300
Kniha úspěšné autorky, ale hlavně cestovatelky Lucie Kutrové se dostává v novém vydání do krásné, celobarevné podoby! Lucie je holka, která si plní přání, holka, která je odhodlaná jít za svým snem, a holka, která se rozhodla projít Pacific Crest Trail, dle spousty lidí nejnáročnější dálkovou pěší trasu na světě, vedoucí z Kalifornie přes Oregon a Washington až ke kanadským hranicím (4 300 km). A povedlo se jí to. A přežila to. A že to párkrát bylo o vlásek. A ve své knize nepíše jen o tom, jaké to bylo, jít bez přípravy divočinou, ale taky o tom, jak taková věc člověka změní. A že když se pro něco rozhodnete a zatnete zuby, dokážete všechno. A ještě se u toho hodně naučíte, dost se nasmějete, najdete pravá přátelství a možná i lásku. Koupí této knihy přispíváte na lepší život v útulcích! #PomahamSMarvelem.... celý text
Přidat komentář
K první knize Lucie Kutrové jsem napsal předlouhý až dlouhatánský komentář, tentokrát budu o něco stručnější. Doufám:).
V úvodu nás autorka seznámí tak trochu sama se sebou, a vezme to pěkně od dětství. Dozvíme se i něco z jejích let studentských a to, jak se vlastně k cestování a lásce k horám dostala.
Samotnou páteř knihy pak tvoří popis několika několikadenních trailů, které absolvovala povětšinou v okolních státech, v Rakousku, Slovinsku, Slovensku, Švýcarsku, Itálii... Některé šla s přítelem, jiné s tátou, bráchou (Madeira, jedna z mála výjimek z těch sousedních států) či s někým jiným. Vždycky to ale bylo zajímavé a humorné vyprávění, které Lucka podává o někdy i zrovna ne příjemných zážitcích s humorem a stylem jí vlastním. Na závěr jednoho z trailů - toho po Beskydech - napsala Lucie jednu takovou myšlenku, která mě dost zaujala: "Je krásné chodit po vrcholcích českých hor a vlastně jsem si uvědomila, že kdyby tady celá koronavirová krize byla ještě dalších deset let, tak bych měla co dělat, abych zvládla projít všechny krásné kouty naší republiky." Že by inspirace pro další knihu - 151 dní po českých horách:)??
Asi nejsilnější je pak závěr knihy, kde popisuje ... ale co, ať si to každý zájemce přečte sám:)! Za mě má obrovský respekt už jen za to, že to tak podrobně podala.
Knihu doprovází opět krásné fotky. Já jsem si ji moc užil, nemám důvod slevovat z plného hodnocení. Doufám a věřím, že nebyla poslední. Protože i na další, dosud nezpracované zážitky, jako třeba Lůcin zánět slepého střeva, nedávnou návštěvu hotelu Pupp s Marvelem nebo to, jak Marvel paničku poněkud "potunil", když se mu neuhnula, se těším už teď:)!
Jednu jedinou výtku mám k technickému zpracování knihy. Lepená vazba se rozpadla, když jsem byl někde těsně za polovinou. Pokud k té knize někdo sedne, dá si ji na stůl a přečte na jeden zátah, tak asi dobrý. Ale když si ji vezmu večer do postele, držím ji v ruce, dám si pár stránek, tak to po pár večerech dopadne, jak to dopadlo. V místě styku svazků křídového a normálního papíru to prostě povolí. Stalo se mi to i u první knihy z PCT, tam to ale bylo těsně před koncem, to mi tak nevadilo a navíc se to nestihlo rozpadnout úplně. Jako slepil jsem to, ale už to nikdy nebude kompaktní celek. To ale není chyba autorky, i když by se mohla pokusit u další knihy prosadit klasickou šitou vazbu:). Tohle by největší tuzemské vydavatelství mohlo mít vychytané líp.
(SPOILER) Bylo to jiné, než jsem čekala. Spíš než rady kudy kam, co s sebou, se jedná o autentické zážitky z cest. Líbilo se mi, že to Lucka otočila, když se ji trail nelíbil nebo když to bylo nebezpečné. Že jeden den stravili ve stanu a prostě to nehrotili, když se jim chtělo. Bylo to takové opravdové, včetně osobních trablů v životě i démonů cp máme každý v sobě. Moc dobře se mi to četlo!
Jaké to bylo? Opět skvělé! Oproti předchozí knize (PCT) je to ale přece jen trochu jiné – Lůca nešla jeden dlouhý trail, ale řadu menších, nechodila po nich sama, ale měla s sebou vždycky nějakého parťáka, a navíc s ní tady nezažijete „jenom“ to chození po horách, ale i její mnohem osobnější příběhy – o lásce, o ztrátě přítele… A všechno je to naservírované tak, jak to tahle holka umí nejlépe: s notnou dávkou sarkasmu, se spoustou emocí, bez příkras, možná s trochou přehánění, které ale sama přiznává. A je to prostě zábava!
Najdete tu nejen poutnickou klasiku Santiago de Compostela, ale i Alpy, Tatry, Madeiru či český čundr. A můžete tu nalézt inspiraci, teda aspoň já si ji v tom našla.
Projít si jednou nějaký oficiální trail, to je jeden z mnoha mých snů. Vlastně je to jedna z položek mého virtuálního bucket listu. Oficiálně si zatím žádný list sice neberu, ale teď už se do toho vážně dám. I já si chci plnit sny! A brala bych to klidně i se všemi těmi eskapádami, protože takový už prostě život je. Nemůžeme chtít, aby šlo všechno jako po drátkách, protože to by pak nebyl život, ale jenom pohádka.
Mým dosavadním největším úspěchem je trail po Šumavě – našlapali jsme asi 120 km a přespávali na vyhrazených nocovištích. A těším se na další cesty – coming soon! Co vy a putování přírodou?
Jedna z nejlepších knížek, jaké jsem v poslední době četla. Nemohla jsem se odtrhnout. Myslela jsem, že půjde hlavně o zápisky z cest, ale tohle je prostě život popsaný až na dřeň. Lucka se nebojí být úplně upřímná a otevřená. Píše o rozchodu, ztrátě pejska, výčitkách svědomí, lítosti, snaze dostat se ze dna a všechno je to tak procítěné, že mi kolikrát ukápla slza. A mezitím se samozřejmě dočtete dost o pochodech krásnou přírodou.
Neuveritelna knizka,Lucka me hrozne moc bavila...az jsem v prubehu cteni musela s kamaradkou zdolat 60 km prechod Krkonos...mame podobny styl humoru,problem s vstavanim,zalibu v kokinach atd...precetla jsem jednim dechem a nutne potrebuji i PCT.
Tato kniha mně neskutečně překvapila. Myslel jsem že nebude taková supr jako ta z PCT. A musím říct že knížka je supr bohužel tvrdá reality. A všem to doporočuju!
Opět pro mě inspirativní kniha na různé traily. Krásné fotky . Několikrát jsem se musela i nad zážitky smát nahlas . Líbí se mi Lucčin styl psaní i její vášeň pro hory .
Na první pohled to vypadá jako obyčejný průvodce po Evropských stezkách. Takhle kniha toho ukrývá ale mnohem víc. Ukazuje, že všechno nejde podle plánů, a to nejen putování. Ne vždycky je možné trail dotáhnout do konce, někdy prostě zůstanete celý den ve stanu a někdy taky začínáte, takže se musíte učit z vlastních chyb. Lůca tady ale odkrývá i životní ztráty a bolesti, které k tomu bohužel patří.
Za těch 300 stránek se budete smát i plakat (fakt hodně) a budete mít chuť nasadit batoh na záda a vyrazit do hor.