1918: Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa

1918: Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/369902/bmid_1918-rozpad-rakouska-uherska-a-vzni-8fY-369902.jpg 4 27 27

Stoleté výročí od konce 1. světové války a vzniku Československa je příležitostí připomenout okolnosti, za jakých byla v závěru do té doby nejničivějšího konfliktu přepsána mapa Evropy, přinejmenším té střední a východní. Historik Jan Rychlík, který se ve Vyšehradu věnoval již vztahům mezi oběma národy Československa i jeho rozpadu (Češi a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty; Rozdělení Československa 1989–1992, obě 2012) i dějinám balkánských národů v rámci habsburské říše (Mezi Vídní a Cařihradem, 2009), je k pojednání tématu osobou z nejpovolanějších. Rozpad mnohonárodnostní habsburské monarchie sleduje nejen z hlediska národnostních aspirací Čechů a Slováků, ale z pohledu všech jejích národů. Kniha ukazuje, že představy a požadavky jednotlivých národů monarchie byly vzájemně neslučitelné a realizace jednoho programu byla možná vždy jen na úkor národního programu jiného. Problém monarchie tedy nebyl v tom, že by nechtěla vyřešit své národnostní problémy, ale v tom, že tyto problémy byly neřešitelné.... celý text

Přidat komentář

Milton
01.03.2024 5 z 5

Dobře napsané, pohled z mnoha úhlů pohledu.

Elmo
23.04.2019 3 z 5

Možná bych měl přidat ke třem, které jsem v hodnocení zaklikl, ještě aspoň půlku hvězdičky. Tak to napravím aspoň komentářem. Ačkoliv jde o relativně tlustou odbornou publikaci, zaujala mě a po nahlédnutí jsem ji přelouskal úplně celou. Každý zná výsledky 1. sv. války a rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku ČSR. Málokdo ale zná detaily. Pan Rychlík ano a umí se o ně podělit. Hlavně dává vznik Československa do kontextu situace ostatních národů střední Evropy. Pro Čechy bylo celkem jednoznačné, že se do války nebudeme jako celek chtít moc zapojovat a pokud ano, tak na straně Dohody. Třeba Poláci nebo Ukrajinci ale byli mnohem více na vážkách. Obě válčící strany jim slibovaly velkou autonomii nebo úplně samostatný stát. Jejich "legie" tak vznikaly na obou stranách.
Kniha také třeba nabourává rozšířenou představu habsburské monarchie jako "žaláře národů". Podle Rychlíka měly menšiny v Rakousku (Předlitavsku) lepší postavení, než v nástupnických státech. A to je jen pár zajímavostí, které mi utkvěly. Pokud vás zajímá historie, přečtěte si to.