1938: Věrni zůstaneme

22.10.2024

Knihu mám jako eknihu, ve které má 615 stránek. To množství zpomalilo mé čtení. Když jsem se dočetla ke stránce 480 a byl konec, tak jsem byla velice překvapená, že mám dočteno.
Skoro celou knihu mi trvalo než jsem se začetla, protože kniha je psána takovým zvláštním stylem. Nic se neděje. Teda děje, ale jenom popisem. No moc to nedokážu popsat, ale jakmile jsem četla posledních zhruba 20 stránek, tak jsem se nadchla a skoro vzápětí jsem se pustila do druhého dílu.
Samozřejmě je hodně diskuzí k tomuto tématu. A ano kdoví jak by to dopadlo, kdyby....
Moc se mi líbil proslov Karla Čapka mého oblíbeného autora.

11.12.2023

Nebylo mi jasné proč vlastně s posledním dílem Žab vyšla tato kniha zaměřená prakticky skoro na stejné období. Rozdíl je ve stylu. Žáby jsou dost jednoduché, prvoplánové. Spíše pro náctileté. Tady už se autor pokouší o složitější literaturu. Bohužel je ale kniha dvourychlostní. Prvních 60% je vysloveně ukecaných. X-krát se vysvětluje jedna a ta samá věc. K tomu i nějaké ty autorovy katolicko-monarchistické úlety. Navíc toto období bylo už vícekrát popsáno mnohem lépe. Třeba Šulcovi Zrádci. Tohle může zaujmout jen někoho, kdo se o toto období našich dějin nezajímá a má jen bídné školní znalosti.
Pak ale přijde mávnutí kouzelnou hůlkou a od okamžiku noční návštěvy generálů u Beneše je vše jinak. Najednou tu je tak skvělé čtení, že si ani neuvědomujete ta kvanta dat, která přejímáte a jsou vlastně historií 4 dní. Tohle už je opravdu Literatura, i když na fiktivním podkladu. Teď jen doufám, že 2. díl naváže na tuto část a nevrátí se k té počáteční.

17.04.2022

Možná trošku naivně podaná fikce září 1938, ale za přečtení stojí.

28.11.2021

Historická fikce, která popisuje, jak by to vypadalo v roce 1938 kdybychom se bránili.

16.12.2020

Velice zajímavá kniha, kterou samozřejmě není možno brát úplně vážně. Jan Drnek v ní přinesl nejen úžasný příběh, který se našinci čte s upřímnou radostí a hrdostí (jak zmínil kuruteku), ale také celou řadu nepříliš známých skutečností. Naprosto nesouhlasím s komentářem uživatele Kartsy - právě ono úzké propojení reality a fikce, faktů a fabulace mě na knize hodně bavilo. Ale to je asi individuální. Každopádně kniha, kterou by si každý fanda vojenské historie měl alespoň prolétnout.

10.01.2020

Nádhera. V okamžiku, kdy jsem začal ztrácet naději, že by mohl přijít zvrat, a trápil jsem se, že ve všech paralelních vesmírech jsme to projeli, se Benešovi dostalo Prozření, ale jiný výklad říká, že se vojáci nezalekli, a obrat nastal. Jupí!
Čte se to náramně hrdě, ale důležitější jsou otázky, které kniha klade v druhém plánu - a ona je nejen klade, ale i na ně odpovídá: federalizace a uznání národnostních menšin; válečná vláda národní jednoty.
ALE: opravdu První republika přes proklamovaný legionářský kult byla legionářům nakloněna? Opravdu bychom dokázali překonat tváří v tvář nepříteli spory a být tak jednotni? Opravdu jsme byli tak skvěle připraveni a měli takové poznatky o nepříteli?
A přidám se k ostatním - knize by velmi prospělo, kdyby poznámkový aparát byl rozdělen na alter a reál.

25.06.2019

Chápu knihu jako možný paralelní svět podložený mnoha dějinnými souvislostmi. Právě pro ty souvislosti má pro mě největší cenu, byť i jako čistá zábava rozhodně taky není k zahození. Autor má bezesporu obdivuhodný přehled v tématu a dozvěděl jsem se mnohé věci. Bohužel jsem si je vždy musel ještě ověřovat zvlášť, protože komentáře realita vs. fikce chybí (ale což, tak jsem si to našel, no :o) ). Celkový výborný dojem z této knihy pro mě ale trochu kalí zaujatý pohled autora (opravdu v textu nezapře, že je zastáncem monarchie a Beneše teda fakt nemusí). Věřím, že se to dalo napsat i bez něj (nejde zase o tolik pasáží) a kniha by působila ještě o stupeň věrohodněji. Celkově ale každopádně palec nahoru a do druhého dílu se určitě pustím!

09.01.2019

Skvělý počin, kterému k dokonalosti chybí pár detailů.
1) Souhlasím s komentářem kolegy Daydreamer, že v některých sumarizujích kapitolách jsou hodnotové soudy autora příliš zatíženy optikou fandy monarchismu, katolicismu a ODS (viz jeho životopis na Wikipedii).
2) Korektury jsou bohužel stále nedostatečné, což je v době internetu a automatické korekce MS Word velká ostuda a škoda.
3) Není jasné, co jsou fakta, co spekulace a co bezbřehá fikce. Osobně bych v poznámkách vysvětloval románovou fikci a porovnal s fakty. Takto lze o některých závěrech autora bohužel pochybovat, protože jsou doslova "vycucané z prstu".

14.10.2018

Výborná mystifikační rekonstrukce co by bylo, kdyby... I přes obsáhlost se mi to četlo dobře a pokračuji na druhý díl - Neporaženi. Historici asi nad tímto dílem ohrnují nos, ale i kdyby to mělo jenom přispět k tomu, aby si člověk začal zjišťovat skutečná fakta o tehdejší situaci, tak je dobře, že to autor napsal. Je to všechno bohužel jen "falešná" hrdost, kterou při čtení cítím, ale aspoň na papíře se bojuje.

P.S. Netuší někdo jestli Albatros chystá i další knihy ze série Žab? Už kvůli tomu nehezkému vzhledu původního vydání NV by to stálo za to.

Knížku jsem ještě nečetl, ale na první pohled mě rozčiluje její obal. Copak nikdo neví, jak se věší státní vlajka? Při svislém zavěšení má být přece bílá vlevo!!!

17.06.2018

Pro Daydreamer: Autor Jan Drnek je monarchista, má Masaryka a Beneše za uzurpátory a nejlepším řešením by pro něj byla tzv. Podunajská monarchie, zahrnující území zhruba Habsburské monarchie bez Polska, ale s Haličí, Jugoslávií a Rumunskem. Má odmítavý postoj i vůči legionářům, ale i Francii a částečně Anglii. Osobně jsem s ním tohle diskutoval na jeho serveru jandrnek.cz. A je to zřejmé i z dalších pokračování Žab.

23.05.2018

Od této knihy jsem čekal hodně a i přesto předčila moje očekávání. Pro fandy alternativní historie ale i válečných knih se jedná takřka o povinnou četbu.

Vytknout absenci map, které by pomohly čtenáři udělat si větší přehled v rozmístění vojenských sil jednotlivých aktérů, či k lepšímu pochopení plánovaných operací.

11.08.2017

Při hodnocení knihy se samozřejmě musí vycházet z toho, že jde o fikci, ale...Neporozuměl jsem zcela autorovi ohledně jeho vztahu k První republice, resp. k Československu. Přišlo mi, že na některých místech je jeho vztah vřelý, zatímco jinde jakoby jí pohrdal. Nehledě už na vyloženou hloupost, kdy se autor zmiňuje o ČSR jako o "takzvané demokracii" ?!? Také bych nečekal, že by Ladislav Rašín pronesl, že "nebudeme mluvit o obraně, ale o vítězství". To už je optimismus takřka bezbřehý...Navzdory připomínkám se mi ale knížka, jako zastánci obrany a nikoliv kapitulace, četla dobře.