2084: Konec světa
Boualem Sansal
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310009/bmid_2084-konec-sveta-8v2-310009.jpg
3
31
31
Rozlehlá říše Abistán vděčí za své jméno prorokovi jménem Abi, „vyslanci“ samotného Yoláha na Zemi. Říše funguje díky všeobecné amnézii obyvatel a podřízení se „jedinému Bohu“. Jakékoliv individuální myšlení je zapovězeno, všudypřítomný dohled umožňuje kontrolu nad úchylkami v idejích i činech. Oficiálně žije lid svorně a šťastně ve víře bez pochybností. Hlavní hrdina Ati však tyto vnucené jistoty zpochybňuje. Pouští se do pátrání po kmeni odpadlíků, kteří žijí v ghettech bez ochranitelské nadvlády víry…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
2084: La fin du monde, 2015
více info...
Přidat komentář
Strašná slátanina, nedá se to číst. Zvládl jsem asi 70 stránek, ale byl to hodně velký sebezápor. Zůstaňte u Orwella. Tahle kniha si nezaslouží ani vaši pozornost, tím méně vaše peníze.
Nedala jsem ani první kapitolu. Styl psaní je příšerný. Utahaný, po přečtení několika stránek ani nevíte, o čem byly. Pro mě velké zklamání, nic tak nepříjemného jsem několik let nečetla.
Dost jsem se u knihy natrápila. Nic nového od Orwella jsem v ní nenašla- totalitní stát, vlastní jazyk, vymývání mozku, rebelie, absurdita, hesla.
Tíživost situace, kdy nikdo nemyslí a hrdina je najednou konfrontován se změnou. Změna prostředí nejdříve, pak i změna paradigmatu. Změna, ve které je kvůli svému naučenému principu nemyšlení zneužit systém pro pseudoreformu. Konec připomíná Konec civilizace. Jazyk velice dobře napodobuje extrémní rétoriku islámu. Řekl bych, že čtenáři bez znalosti islámu to bude komplikovat porozumění textu.
Opravdu mi nesedl styl jakým je kniha napsaná takže jsem se dějem prokousávala opravdu těžko a knihu nedložila jen kvůli velmi zajímavému a celkem realistickému tématu kam až to lidstvo může dopracovat, možná, bohužel v ne až tak vzdálené budoucnosti.
S klidným srdce nakonec dávám čtyři, i když prokousat se nutně popisnou první polovinou bylo hodně náročné, zvlášť když autor záměrně ztěžuje čtenáři lehkost čtení stylem psaní, který má připomínat např. Korán nebo Život Mohameda (tzn. samý minulý čas, dlouhé věty a odstavce, žádné přímé řeči, plno úvah a "mouder"). Teď tedy k obsahu - je to opravdu hodně velká depka a na čtenáře nutně musí dopadnout tíseň z toho, jestli to tak jednou opravdu neskončí. Dost se mi líbilo, že ta tíseň je často největší v těch nejdrobnějších detailech, např. srovnání civilizací ("naší a jejich") z hlediska životní úrovně běžných obyvatel, množství vynálezů, jež lidstvu přinesly, každodenní popravy na stadionech, aktivní udavači v ulicích... Chválabohu (kterému? Yolahovi určitě ne), že jsme na tom v Evropě zatím tak jak jsme - tohle je důrazné varování někoho, kdo si to plně uvědomuje, jelikož dobře zná i druhou stranu mince. A závěrem něco ze závěru - zajímavá představa, že islámská diktatura se bude děsit sebevražedných atentátníků, protože ví, že nemá šanci je nijak zastavit...
Jestli jsem to správně zaregistroval, kniha 2084 - Konec světa vyvolala i určité politické reakce a kontroverzi. Důvodem patrně je, že totalitní náboženství v ní (zvané Gkabul) nese řadu vnějškových rysů islámu a v knize se naznačuje, že se sice jedná o nové náboženství vytvořené vládnoucí kastou Abistánu, ale k jeho vytvoření vedl v historii proces, který započaly některé islámské skupiny.
Pokud by však někdo čekal anti-islámské čtení, bude nejspíš zklamán. Celé ladění knihy je osobní, tlumené a jemné.
Rozředěné do příliš mnoha slov, ale možná, že to je arabský styl.
Pokud by byl román, nebo alespoň jeho převážná část, psán v ich formě, asi by byl přijatelnější. Takhle to působilo příliš neosobně a odtažitě na to, aby si člověk k hlavnímu hrdinovi vybudoval nějaký vztah.
Někteří čtenáři možná budou oceňovat, jak se autor vypořádal s islámem. I když není v knize nikde uveden, je podobnost jména boha Yölaha, oblékání, pouštní prostředí atd. výmluvná. Ale ono to zobrazuje v podstatě každou totalitu. I tu naši s diktátem reklamy a konzumu.
Kým legendárne Orwellovo dielo vychádza z autorovej fantázie a až o roky neskôr sa ukázalo ako vizionárske, 2084 naň naväzuje a čitateľovi priamo predkladá to, čo je nám už dnes takpovediac jasné - že Islám nemá žiadne škrupule; že budúcnosť v jeho réžii je bezvýchodisková a neprosperuje; že pýcha prechádza pád a absolútne víťazstvo ešte automaticky neznamená zmenu.
Nebudem tvrdiť, že som s čítaním nemal potiaže - kniha je napísaná vecne, bez elánu, jej štruktúra ešte viac podtrhuje už tak bezútešnú a dusivú atmosféru, čo ešte zdôrazňuje minimum dialógov a všadeprítomné citáty zo svätého Gkábulu. 2084 nebude kultovým dielom ako slávny predchodca a ani nie je určené bežnému čitateľovi, nepribližuje sa mu totiž a jeho čtivosť nestavia na ústretovosti. Je to kniha ťažká, plná dnešných analógii a každodenného strachu. Ale napriek tomu je potrebná a dôležitá - práve kvôli autorovi samotnému, ktorý (narozdiel od štvavých karikaturistov) vyjadril svoj nesúhlas s fundamentalistickou demagógiou inteligentne a s plným prevzatím zodpovednosti za reakcie muslimskej verejnosti. A to si zaslúžilo moju úctu.
Ďakujem, pán Sansal.
PS.: Kritiku Lidových novin zo zadnej strany prebalu považujem za absolútne nepatričnú - neviem, kde v redakcii vzali, že autor háji západné hodnoty. To by nebolo o nič lepšie ako sa upierať k náboženskému fanatizmu - len to stačí nahradiť hodnotami konzumu, oportunizmu, alibizmu a mamonu. A o tom táto kniha rozhodne nie je.
Obecně nemám moc rád knihy, které se přiživují tím, že "navazují" na nějaké jiné (a většinou hodně známé) dílo. A 2084 navazuje nejen jménem, považuju to docela za mínus, je to zbytečné, tohle téma to nepotřebuje.
Taky styl, kterým je kniha napsána, mi úplně nesednul, ze začátku jsem dlouho čekal, kdy skončí ten rozvláčný úvod a začne nějaký děj. Ten nakonec začal, ale vlastně jen tak mimochodem.
Za zásady nečtu texty napsané na přebalu knihy, protože často obsahují nechutné spoilery. Při čtení jsem si říkal, že mi Yölah a jeho Vyslanec Abi a poměry v Abistánu až příliš připomínají jedno existující náboženství a zdálo se mi, že je to až moc okaté. Po dočtení knihy jsem si ten přebal přečetl a asi je to takhle okaté schválně. A že pana autora v některých zemích opravdu moc nemají rádi, je docela evidentní.
Téma je zajímavé a docela si umím představit zfanatizované stádo ovcí jdoucí slepě na porážku v celoplanetárním stylu. Tedy né že bychom to už dnes neviděli v různě menších měřítcích, takže té představivosti není třeba mnoho...
2084: Konec světa
Úžasná kniha plná hlubokých myšlenek. Autor varuje před indoktrinací, vymýváním mozků, náboženským fanatismem. Že vám kniha silně připomíná praktiky radikálního islámu?
Román řadím mezi to nejlepší, co v žánru (dystopie) vyšlo. Troufám si tvrdit, že časem zaujme stejné místo jako dnes už klasická díla Orwellova.
Doporučuji!