22. 11. 1963
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125983/22-11-1963-125983.jpg
5
1885
1885
Dvadsiateho druhého novembra 1963 zazneli v Dallase tri výstrely, prezident Kennedy padol mŕtvy a svet sa zmenil. Čo keby ste dostali možnosť tomu zabrániť? Stephen King tentoraz berie čitateľov na neuveriteľnú cestu do minulosti. Jake Epping, tridsaťpäťročný učiteľ angličtiny z mestečka Lisbon Falls v štáte Maine, si privyrába vyučovaním v kurzoch pre dospelých. Požiada svojich študentov, aby napísali slohovú prácu o udalosti, ktorá zmenila ich život. Pri jednej z nich mu vyhŕknu slzy – číta srdcervúci príbeh o tom, ako sa raz večer pred vyše polstoročím vrátil otec Harryho Dunninga domov a kladivom zabil jeho matku, sestru aj dvoch bratov. Jake si pri čítaní tejto slohovej práce uvedomí, že dejiny – Harryho aj tie veľké americké – sa často zvrtnú na maličkosti... Onedlho mu jeho známy Al, majiteľ miestnej reštaurácie, prezradí tajomstvo. V jeho špajze sa nachádza brána do minulosti, do konkrétneho dňa v roku 1958. Al prehovorí Jaka, aby sa podujal na misiu, ktorej zasvätil veľkú časť života – zabrániť atentátu na Kennedyho. Tak sa začína Jakov nový život v minulosti. Stáva sa z neho George Amberson v ére Kennedyovcov, Elvisa Presleyho, veľkých amerických áut a všadeprítomného cigaretového dymu. Každá zákruta na ceste časom, zo škaredého malomesta Derry (kde musí Jake vyriešiť záležitosť s Dunningovcami) do milého mestečka Jodie v Texase, kde sa Jake nebezpečne zamiluje, ho vedie k samotárovi a čudákovi menom Lee Harvey Oswald a do Dallasu, kde sa minulosť stáva až neznesiteľne napínavou a kde sa dejiny už vôbec nemôžu nazývať dejinami.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2012 , Ikar (SK)Originální název:
11/22/63, 2011
více info...
Přidat komentář
Možno trochu dlhé, ale stojí to za prečítanie. Koniec možno trochu príliš romantický a uponáhľaný. Ale kto sa dočíta až tam, nebude ľutovať. King má úžasnú schopnosť vtiahnuť čitateľa do deja. Je užasné preniesť sa o 55 rokov späť a precítiť atmosféru tej doby. Kniha je fikcia, ale má krásne posolstvo. Nič čo sa stalo sa spätne nedá nepraviť. A keby sa aj dalo, bolo by to asi ešte horšie.
King napsal lepší knihy, o tom žádná. Námět dobrý, ale podle mne to maličko osekal tam kde by se slušelo být sdílnějším a zbytečně roztáhnul tam kde to nebylo třeba takže to budilo dojem že do knihy natahal až příliš mnoho záležitostí. Kdyby to tu a tam usměrnil sedělo by mi to lépe.Řekl toho hodně, na to že chtěl říct jen něco,neřekl to špatně,ale umí to lépe.3,5/5
Tak tohle je určitě jedna z nejlepších Mistrových knih, aspoň podle mě. Skvělý příběh, perfektně do sebe všechno zapadá, ani chvíli jsem se nenudil. A ten konec mě taky dostal, jsem za něj moc rád. Historie se prostě měnit nemá.
zaujalo mě už jenom to datum... přesně 30 let před tím, než jsem se narodila... =)) tak proč se nedozvědět, co se v tu dobu stalo... děj vypadá taky zajímavě, takže se do toho někdy určitě pustím.. =))
Po dlhšom období, kedy King strácal na dychu sa vracia na pomyselný vrchol. Jeho posledné romány sú napísané takým vycibreným štýlom, ktorý spisovateľ dosiahne až v zrelom veku (alebo v rannom, kedy je plný revolty, ideálov, LSD alebo marišky). Vynikajúco čitateľné, napriek počtu strán príbeh odsýpa a nemá v podstate hluché miesta. Horko-sladký koniec je vydarený a prirovnal by som ho kvalitou k Prekliatiu Salemu, len škrtnúť sirkou a zatancovať si s milovanou. P.S.: veľmi dobrá bola medzihra, kedy King dopĺňa už aj tak obsiahly príbeh z románu To. P.P.S.: nesúhlasím s viacerými komentármi, že kniha by mohla byť o 200 strán kratšia. Určite nie, uškodilo by jej to. Presne ako to bolo v prípade románu The stand, ktoré vyšlo v prvom vydaní o 200 strán kratšie na vydavateľovu žiadosť, aby sa o takmer 15 rokov dočkalo kompletného vydania, ktorého sa nakoniec predalo viac výtlačkov. Kingovými slovami: chróm na aute ho robí krajším, dokonalejším a plnším, než keď je bez neho.
Minulost ví, proč se tak zarputile brání změnám.
Když jsem se do knihy pouštěl, nebyl jsem si úplně jistý, jak moc mě tohle téma bude bavit. No, bavilo a hodně. Kinga mám rád, ale občas mi fakt vadí ty jeho konce. Ne tak tady. Celá kniha podle mě funguje naprosto skvěle a já si tenhle výlet do minulosti užil se vším všudy.
Takže jestli se někdo vrátí do minulosti a způsobí, že si Dallas nikdy nepřečtu, ať si mě nepřeje :).
Hm, když jsem jen tak zběžne prolítla hodnocení knihy, tak si nejsem tak úplně jistá, že jsme všichni četli stejnou.
Čekala jsem od Kinga rozhodně víc. Tohle pro mě byl takový průměrný román. Nebudu se zaplítat do rozboru cestování v čase s možností změny věcí minulých s absolutně nulovým efektem motýlího křídla atd. atd.
Pro mě to byl průměrný román. Na Kinga velmi podprůměrný.
Stephen King je poslední dobou ve své vrcholové formě, a právě Pod kupolí a Dallas 63 jsou zrovna ty tituly, které o tom hodně svědčí.
Když odhlédnu od jedné pasáže někde uprostřed knížky, která se vlekla jak čerstvá Melasa, neměl jsem žádný problém s čtivostí tohoto fascinujícího příběhu, který by nikdo zřejmě nenapsal lépe a záživněji, než právě King. Mám tohoto autora s jeho vyzrálým věkem stále raději a i když jsem od něj četl mnoho jeho známých titulů, teprve teď mám pocit, že píše naprosto dokonale.
Pod kupolí stále zůstane v mém srdci jako No.1, ale Dallas 63 byl se svým sci-fi nádechem prakticky dokonalý. Konec se nedal napsat lépe a i když mi bylo hlavního hrdiny zkoušeného osudem líto, vyhnutí se klišovitému typickému americkému happyendu bylo rozhodně dobrou volbou.
Tohle je King, kterého znám a mám ráda. Dallas čtenáře vcucne a nepustí až do poslední stránky. Je v tom dobrodružství, napětí, humor, opravdu silný příběh, výtečně vykreslené postavy.. Při čtení se neubráníte nekonečnému spekulování o možností kam se děj může ubírat a doslova se těšíte, jakou cestou se pan King vydá.. což je přesně To, co dělá tohle kingovské dílo ještě víc zajímavější a brilantnější.
Asi bych měla chvilku počkat, všechno si srovnat - a až pak psát komentář. Jenže to bych zase polovinu dojmů a myšlenek zapomněla...
Zpočátku mi trochu vadilo, že King vykrádá sám sebe, když zapojil do příběhu Derry a především dva hlavní hrdiny z knihy "To". Ale to je prvních 200 stránek, pak už jsem měla úplně jiné myšlenky. Jakeův/Georgeův příběh mě prostě dostal. Kniha je úžasně napsaná (napadá mě srovnání právě s "To" - stejně jako Dallas 63 je to dechberoucí příběh, ke kterému musel mít autor speciální vztah.... ale na Dallasu je prostě cítit ten patnáctiletý rozdíl a pokud jde o autorův styl psaní, znamená ten rozdíl rozhodně posun k lepšímu. Asi nejlepší označení pro text Dallasu bych našla pod výrazem "uhlazenější" - bez jakýchkoliv negativních konotací), má velice silný příběh, úžasné postavy (i když trochu černobílé, ale vzhledem k žánru....) a nese spoustu zajímavých myšlenek. Taky je maličko klišoidní, ale s tím se taky počítá (i to je někdy důvod, proč sáhnout po knize). A se závěrem jsem hořkosladce spokojená (ale stoprocentně z něj mám lepší pocit než u "Pod kupolí").
Hodně mě bavilo, kterak mistr neukazuje minulost jenom jako dobrou/zlou, snaží se ke kladům najít vždycky nějaký ten zápor (i když určitá dávka nostalgie po starých dobrých časech tam je...) V poslední době velmi populární téma cestování v čase (aspoň já na tohle narážím, kam se podívám) rovněž nabízí spoustu úvah na téma "co by kdyby".
Mě aktuálně napadá čistě škodolibě jedna jediná - co by Sadie asi říkala, kdyby to s Jakem/Georgem všechno zvládli až ke "králičí noře"? :-)
King ukázal, že i v čtyřiašedesáti letech má co říct. Umí postrašit.
Napíná. Téměř osm set stránek není problém zhltnout na pár posezení a pak přijdou otázky.
A ten závěr se mu moc povedl.
Dopadlo to jak to dopadlo a jsem za to ráda, hodně lidí si stěžuje na zakončení knihy, ale já jsem s tím naprosto spokojená :)
Kniha se mi četla dobře už od začátku. Děj mi zdlouhavý nepřišel, bavil mě všední život na škole. Užívala jsem si to , jako bych tam s nima byla. Samozřejmě propojení s knihou TO mě velice potěšilo. Mám ráda, když v nějaké jeho knize najdu postavy nebo děje, které z nám z minula, jako bych potkala staré známé :-) Já knihu doporučuju!!
Když jsem byl přibližně v polovině knihy, tak jsem si říkal, že ji snad odložím – strašně zdlouhavá a rozvláčná, chvílemi mi některé statě přišly jak od Jiráska (ten také například dokázal popisovat jednu holou paseku na dvě i více stránek). A zároveň jsem si tak v duchu říkal – pane Kingu, tak za toto „veledílo„ ode mne tentokrát nedostanete víc jak 2 – 3 hvězdičky.
Posléze jsem se prokousával k závěru díla, a ke konci už to šlo velice dobře a hezky.
Takže mé konečné hodnocení je takové, že kdyby kniha neměla 730 stran, ale asi tak 400, tak by jí to z mého pohledu vůbec neublížilo, a zároveň jsem si poopravil své předčasné hvězdičkové hodnocení a za strhující závěr dávám 4 hvězdičky.
Výborná knížka, která mě moc bavila. Jen ten závěr je trochu netypicky smutný, ale tak to má být. Není to jednoduchý příběh o cestování v čase, ale robustní román, úžasný a čtivý. Doporučuji!
Geniální? Jo. Ale nevyhnu se spoilerům, protože jsem toho plná.
Moje třetí Kingova kniha se stala prozatím tou nejlepší. Užila jsem si ji mnohonásobně víc než To, zapojení Derry, Richieho, Beverly... bylo příjemně překvapivý, i když musím pořád myslet na to, jak je to teoreticky možný, ty zmínky o dětech a klaunech... Ale to sem nepatří, třeba na to někde najdu odpověď. :)
Ještě nikdy jsem do knihy nečučela tak opařená jako tehdy, když se Jake vrátil po svým pivu zpět k Alovi a ten mu řekl: "Přesně tak, kamaráde. Dnes odpoledne jste si koupil laciný zázvorový pivo. A taky jste posadil Carolyn Poulinovou zpátky na vozík." To pro mě byla tvrdá facka a pokud jsem něco nechápala do tý doby, všechno mi to došlo.
Části s Jakem a Sadie jsem si užívala a i proto jsem držela palce "happy endingu", protože je prostě nešlo nemilovat. A celej konec jsem probrečela. Čekala jsem, že ho King znovu strčí do té minulosti a že všechno nechá být, ale že Jake pojede do Jodie a zůstane tam, jak to mělo bejt... A nakonec jsem ráda, že to tak nebylo. Protože King nepíše romantický srajdy, kdyby to tak nakonec dopadlo, sice bych byla spokojená, ale jen na chvíli - jako když se člověk přejí dobrýho jídla a potom je mu špatně a lituje, že na to vůbec někdy pomyslel a že si nakonec do nosu dal, protože ta dobrá chuť trvá krátko.
Skvělá kniha, masterpiece, všechno dokonale promyšlený, smekám. A doporučuju všem, kdo třeba (jestli je to vůbec možný) pořád nad čtením váhají.
Doteraz som od S.K. nečítal (zatial) žiadnu... takže toto je pre mna jeho ,,prvá,, takže som nemal žiadne predsudky a ani nádeje...
.
Musím povedať že kniha ma vtiahla do deja vpodstate od začiatku, bolo to veľmi pútavé, logické a vzrušujúco-zaujímavé (mám rád tématiku cestovania v čase) Hl. hrdina mi bol sympatický a celé to jeho počínanie (nielen zastavenie Oswalda) bolo fajn. :) Aj by som tomuto dal plný počet v hodnotení ale odradili ma dva prvky:
-prvým je Sadie- od začiatku až po konec (v minulosti) mi bola dosť nesympatická a z toho vyvijajúca sa romantika a dráma mi prišla občas klišovitá (ako typická hrdinka (žena-trpiteľka) má za sebou temnú minulosť v podobe šialeného pscyhopata ex-manžela a jej rodičov ktorí sú na jeho strane... no jasné :P ).
- druhým prvkom ktorý mi trocha vadil (i ked z pohladu američanov to chápem - ved sú to ich dejiny) bolo trochu viac politiky než by ma zaujímalo.
Kniha mohla byť o aspon 200 strán kratšia.
Ale inak to bolo fpohode, kniha (ako som už spomínal) ma bavila, pútala, občas aj tie humorné situácie a páčila sa mi tá teória o vybrovaní veľkého množstva strún ktoré trhajú realitu. Takže koniec koncov som spokojný i ked nie nadšený. Moje hodnotenie je 4/5
Štítky knihy
alternativní historie cestování časem John Fitzgerald Kennedy, 1917-1963 zfilmováno – TV seriál rok 1963Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Pro mě trochu atypický King, ale vůbec ne na škodu. Zajímavý námět (ne že by tu už nebyl) a romanticko-kingovské zpracování (ne že by od obojího nebyly plné knihovny), ale výsledkem je velmi čtivý román s jasným poselstvím. A upřímně: Ani nepamatuji, kdy naposledy mi nějaká knížka ležela tak dlouho po přečtení v hlavě.