22. 11. 1963 přehled

30.11.2024

(SPOILER) Mám Kinga rád, ale ty jeho "novější" počiny mi prostě nějak nejdou po chuti. U této knihy se mi zdá, jako by nastával Kingův přelom... mísí se to tady se starým, dobrým Kingem a Kingem utahaným, furtdokolově vysvětlujícím, tak aby to pochopil i úplný retard. Jake Eping je George Amberson... my víme! Jeho úkol je zabít toho a toho, z důvodu takového a takového.... MY víme! Jake miluje Sadie, Sadie miluje Jaka... MY VÍME!!! Hlavně ta love story linka, která mi přišla ze začatku fajn a milá a samozřejmě pro přiběh důležitá, mi časem přišla otravná až k zblití. Při asi stém vyznávání lásky jsem převracel oči a nemohl se dočkat, kdy se už dostaneme k jasně očekávaném konci a Jakeova milá chytne kulku (kdo to nečekal? Je tady někdo takový?) Mám rád cestování časem, mám rád Kinga, k této knize jsem ale vzhledem k roku vydání přistupoval skepticky a nakonec jsem se nechal umluvit jejím 77 místem v žebříčku nejlepe hodnocených knih. Když pominu ty cukrkandlové, přeslazené, limonádové pasaže, tak byla knižka čtivá a starý dobrý King ještě převládal, ale 77 místo určtě ne. Na jedné misce vah mám klasické Řbitovy zvířatek, Osvícení, Noční směny atd., na té druhé jsou romany s Holly Gibneyovou, Billy Summersem a úlety typu Povznesení. Dallas řadím někam mezi ně, spíše ještě směrem k zlaté eře Kingovy tvorby. Pevně věřím že kdyby to King napsal přes cca 30lety, tak by napsal depresivnější konec, který by nám vyrazil dech. Něco na styl, že se Jake zacyklí v časové smyčce, stane se z něj blábolící muž se žlutou kartou a sám sobě (svojí mladší verzi) se stále dokola snaží zabránit změnit budoucnost, protože už ví to co ví.

Upgrade... nebo spíš downgrade :D Poté co jsem příběh převyprávěl přítelkyni a hlavně kvůli konci, který byl tak moc happy endovský, musím jít s hodnocením ještě níž... je mi to líto, ale já prostě radši ty špatné konce s pointou kde věci nedopadnou až tak dobře jak by se na první pohled mohlo zdát.

P.S. strašně mě mrzí že starší tituly už mám vesměs všechny přečtené a nemůžu udělat to co udělal Holly s Agathou Christie

P.P.S. Když jsem tady zmínil jméno Holly... románu který má v názvu stejné jméno se radši velkým obloukem vyhnu.

26.10.2024

(SPOILER) Jak jsem od Kinga zvyklá na špičkově napsaný knížky, kde není ani jedno slovo navíc, tak tady jich bylo navíc dost. Ze začátku se příběh úžasně rozjíždí, když jsem došla k pasáži, kde se dozvíme, kam Al mizí, nemohla jsem se od čtení odtrhnout, hltala jsem Jakeovy první kroky v minulosti a jeho plány pro příští velkolepý návrat. A pak když se dostal do Derry těsně po ději románu To a potkal tam Bev a Richieho a mluvil s nimi? Wow. Jenže když Jack opustil šílené Derry a vydal se do Texasu, román se začal vléct a ztratil napětí. Celou dobu jsem si říkala, proč King zvolil vstup do minulosti celých pět let před atentátem na Kennedyho? To nemohl Jack vylézt u fabriky o dva roky později, aby se v minulosti plácal a čekal na svou hlavní akci třeba jen tři roky? Protože jeho život na texaském maloměstě, učitelování, organizování školního divadla a románek s běžnou texaskou ženou nebyly žádná velká zábava. Téma knihy je fakt zajímavé, cesty do minulosti mě hodně baví číst a nevzpomínám si, že bych někdy četla něco podobného, kdy se hrdina pokusí zvrátit zpětně historickou událost. A příběh je úžasně rozehraný a napínavý, jenže pak přežívání hlavního hrdiny v Texasu a občasná kontrola budoucího pachatele, jestli ještě žije, knihu trochu zabíjí. Aby nakonec přišla epická akce v poslední minutě. Úplný závěr, kdy Jake propadl nebezpečnému kouzlu zdánlivě neškodných resetů minulosti, kdy se přece dá snadno všechno napravit, přestože ho muž s oranžovou kartou důrazně varoval, hodně připomíná jinou Kingovu postavu, otce že Řbitova zviřátek. Vždyť se to přece dá všechno napravit, že jo, sice už to minule tak úplně nevyšlo a vesmír mu dává najevo, že to, co dělá, není správně, ale když tady je ta možnost, tak ji přece ještě jednou využiju, jenom jednou, vždyť jde o člověka, kterého miluju a který nesmí takhle skončit. Ve Řbitově to bylo dítě, v Dallasu žena. Tohle jsou strašně působivý momenty, který může King klidně psát pořád dokola, protože v tom je mistr.