40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262550/bmid_40-dni-pesky-do-jeruzalema-BvC-262550.png
4
2985
2985
Dvaadvacetiletý Ladislav Zibura v létě sbalil svůj život do 12 kilogramů, hodil batoh na záda a vypravil se po vlastních do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu pěšky ušel 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života. Jeho cesta je příběhem omylů, pozoruhodných setkání, puchýřů a opruzenin. Těšte se na vyprávění cynického kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk.... celý text
Přidat komentář
Oddychovka, občas legrační, spíše k zamyšlení, obdivuji, že měl tu odvahu se vydat, já bych si jako žena na tu cest z důvodu bezpečnosti netroufla.
Moc často se nestává, že se musím u knížek smát nahlas, ale u této to jinak nešlo. Skvělý humor, popis míst a zážitky s lidmi... Taková knížka vás hned vtáhne do sebe a alespoň v myšlenkách cestujete taky. Ale ty pavouky bych ve spacáku fakt mít nechtěla!
Skvěle napsaný. Po dočtení knihy máte chuť sbalit krosnu a jít taky vstříc dobrodružství.
Četla jsem ji jako druhou, po Pěšky mezi buddhisty a komunisty už jsem věděla, do čeho jdu. Takhle by měly vypadat všechny cestopisy! I když mě země jako Turecko či Izrael moc neříkají, nelákají mě k návštěvě (a to ani po přečtení této knihy), i tak jsem se moc bavila, i když tak časté výbuchy smíchu, jaké byly u Pěšky mezi buddhisty..., se nekonaly. Dávám plný počet hvězd a už se těším na Arménii a Gruzii.
Můj první cestopis a ačkoli vím, že je trochu netradiční, byla jsem nadšená. Autorův smysl pro humor mi celkem sedl a nad mnoha jeho myšlenkami jsem se sama zamyslela. Rozhodně si přečtu i další knihy a doufám, že budou stejně oddychové a inspirativní jako tato :) Všem doporučuji!
Ladislav Zibura alias princ Ládík je hrdina mého srdce od loňského roku, kdy jsem navštívila jeho projekci o cestě po Číně a Tibetu. Ten kluk si vás prostě umí získat svým vtipem, ironií a postřehy, které dokazují, že ve skutečnosti žádný ňouma není. Naopak.
Jeho svérázný cestopis o pěší pouti z Turecka do Jeruzaléma je skvělý. Neříkám, že je to je nejlepší zdroj pro čerpání informací o cestování po těchto zemích, na to jsou Ladislavovi zážitky až příliš "nestandardní". Ale určitě se pobavíte. Je to vskutku inteligentní čtení s nenásilně vsunutými (geografickými) fakty a úvahami o životě.
Nejprve jsem měla smíšené pocity, jelikož jsem žádný cestopis nikdy nečetla. Hned na první stránce smíšené pocity nahradila radost ze čtení. Sedí mi Ladislavův humor. :-)
Skvěle napsaný cestopis. Vtipně, s nadsázkou, sebeironicky i sebekriticky,...styl Ladislavova vyprávění je mi velmi blízký. Nejen, že jsem získala povědomí o místní kultuře a lidech, ale také jsem výborně pobavila :)
Ze začátku jsem se bála, jak může být zajímavá kniha, která popisuje tůru dlouhou několik set kilometrů, vždyť to musí člověka za chvíli přestat bavit. Ladislav Zibura mi ale ukázal kouzlo takové pouťe a to, že nikdy nevíte koho potkáte a co zažijete další den. Neskutečně mi vyhovoval autorův smysl pro humor a pohled na svět, rozhodně si musím přečíst knihy i o jeho dalších dobrodružstvích.
Popisy památek, krajiny, ani mystických zážitků od tohoto cestopisu očekávat nemůžete, ale to nebyl ani autorův cíl. Můj čtenářský přístup k této knize vlastně kopíroval Ladislavův přístup k putování. Nic neočekávat, přijímat cestu takovou, jaká je, a zážitky tak, jak přicházejí. Chůze nekonečnou a mnohdy pustou krajinou je především dřina a otestování vlastní vůle, je opakem gejzíru vjemů z poznávacích zájezdů a zážitkových agentur. Pak se přirozeně pozornost obrací k touze putujícího po odpočinku a společnosti - a tu nachází u lidí. Proto je věnována především vlídným hostitelům.
Vedle humoru a sebeironie oceňuji autorovu schopnost najít všemu rozumnou míru. Kdyby byly deníkové zápisky jen o něco delší, byly by už nudné. Řada životních mouder by od tak mladého autora mohla vyznívat jako samoúčelné floskule, ale jen o vlásek se tomu tak nestalo.
S ohledem na autorův věk a věrnost - snahu nic nepřikrášlovat, ani sama sebe - by si kniha zasloužila protekční čtyři hvězdičky, ale dávám nakonec tři. Věřím, že v dalších knihách se autor rozvine a s ním i náš čtenářský zážitek.
Kniha se čte dobře, ale zhruba v půlce mě už začal unavovat stále se opakující způsob (i obsah) vyprávění. Ale veškerý respekt vůči princi Ládikovi.
Láďa má časy účasti A-Z kvízu dávno za sebou. Teď přichází časy, kdy on sám bude hádankou v soutěži. Jednoduše, Princ Ládík si mně dávno získal tím, že mezi mladými (rozuměj mými vrstevníky) vyčnívá svým neskutečným vtipem, nadsázkou a rozhodnutími, které většina adolescentů zpoza svých telefonů sotva někdy pokoří.
40 dní pěšky do Jeruzaléma bych, jakožto vedrem trpící zvíře už při 25 stupňích, těžko mohl jít. I na pár dní letadlem tam a zpátky by to byla pro můj organismus psina. Přesto mně ten kluk blonďatej nabádá k tomu, co píše na posledních stránkách - "To neznamená, že si teď máte balit krosnu." No, minimálně se projdu někam na konec města nebo do lesa, to snad přežiju.
Verdikt - pěkný počtení a už se těším na další knížku!
K plnému hodnocení chybí moje podezíravost, jestli on si to Ladislav v mnoha ohledech moc nepřibarvil... Prostě je neskutečný, jak ho u každých dvěří zvou lidi na čaj, jídlo a nocleh. No, kdo ví, možná se o tom budu muset jednou vážně sám přesvědčit! :-)
Další kniha pro všechny, kteří rádi cestují a poznávají. Přes občasnou monotónnost je to kniha poučná, veselá (někdy dost drsně), bortící mnohé předsudky a přinášející optimismus v pohledu na člověka jako lidský druh. Kolik dalších má odvahu k takovéto výpravě? Já tedy ne, i když cestuji a poznávám strašně rád a země, které Ladislav prošel, jsem navštívil a povrchně prozkoumal také. Třeba se někde potkáme, za dva dny vyrážím po trase Krakov, Stockholm, Londýn, Barcelona. Ale s mnohem menším batohem, místo pěšky s Ryanairem, jídlo si budu muset kupovat sám a do cizích domovů se podívám jen s pomocí Airbnb.
80 % (996 čtenářů vygenerovalo aktuální průměr 89 %)
Knížka je velmi humorného rázu, i když věřím, že ne vždy muselo být autorovi do smíchu. Na různé témata jsou v knížce i zábavné poučení formou obrázků. Už od popisu samotného autora, jsem se velmi bavila. Je skvělé že někdo píše o svých zážitcích, kontaktem s cizími lidmi a ne jen o tom co vlastně dokázal. Věřím, že se jednou opět ke knížce vrátím :)
Vážně super. Jedna z mála knížek, které jsem poslouchala - jelikož jsem byla po operaci očí a nemohla jsem číst ani sledovat TV. Musím říct že to, že knihu namluvil sám autor je snad ještě lepší, než ji číst, jelikož přesně víte, co chce básník říci. Pokud budu někdy opět indisponována, určitě si poslechnu i další knihy které si Ládík sám namluvil.
Na této knize je jasně vidět, že se jedná o autorovu prvotinu. Je to sice zábavné stejně jako jeho další knihy, avšak styl psaní mi zde nesedí tak dobře jako v knihách následujících. Rozvláčné tempo střídají velice zajímavé pasáže, avšak kniha jako celek působí velmi nevyváženě. Tím rozhodně nechci říci, že by se jednalo o knihu nekvalitní, to určitě ne. Jako oddychová četba Vás totiž kniha pravděpodobně neurazí, ale narozdíl od ostatních knih Ladislava Zibury ani nenadchne. Navíc pokud jste navštívili jeho přednášku 40 dní pěšky do Jeruzaléma, tak v knize nenajdete takřka žádné nové informace jdoucí nad rámec přednášky, tudíž i z tohoto pohledu mě kniha nebavila tak moc jako další Ziburovy cestopisy. Avšak jak jsem již říkal, jako oddechové čtení to rozhodně nebyla špatná kniha, čemuž odpovídá i mé průměrné hodnocení.
Štítky knihy
přátelství deníky humor Turecko Izrael cestopisy cestovatelé poutníci české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Potřebujete zlepšit náladu? Putujte s Ládíkem do Jeruzaléma.