451 stupňov Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286454/bmid_451-stupnov-fahrenheita-OFy-286454.jpg
4
3787
3787
451 stupňov Fahrenheita. Teplota, pri ktorej sa knižný papier vznieti a horí... V Bradburyho desivej vízii budúcnosti požiarnici nehasia požiare, ale sami ich zakladajú, aby pálili knihy. Spoločnosť v románe 451 stupňov Fahrenheita pokladá spokojnosť a zdanlivý pocit šťastia za najvyššie priority. Triviálne informácie sú prijateľné, vedomosti a vlastné myšlienky už nie. Požiarny kapitán Beatty to vysvetľuje na nasledujúcom príklade: "Podsuň ľuďom súťaže, v ktorých môžu vyhrávať, keď doplnia správne slová do populárnych piesní, alebo mien hlavných miest, keď správne odpovedajú na otázky, koľko kukurice sa vypestovalo v Iowe v minulom roku. A budú šťatní, lebo fakty tohto druhu sa nemenia. Zahrň národ klubmi a večierkami, akrobatmi a kúzelníkmi, prúdovými autami, motorkami a helikoptérami, sexom a heroínom. Nepodsúvaj im žiadne vrtkavé veci ako filozofiu či sociológiu - táto cesta vedie k melanchólii."... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Citadella (SK)Originální název:
Fahrenheit 451, 1953
více info...
Přidat komentář
Nelze to vidět nečerně – páč tohle vážně nevypadá jako dystopie, ale jako současný stav.
Varování před jednoduchostí, jednotvárností a konzumu světa. Ale co mi přišlo úplně nejhrozivější, tak to byla neschopnost nějaké záživné lidské komunikace mezi lidmi (konkrétně teď myslím prázdné dialogy mezi Motagem a Mildred).
Správně divnou (inu, spíše jedinou normální, ale v Montagově světě se jedná za naprosto výstřední osobu) postavou je Clarissa, která Montaga správně nahlodá. A pak už jede proud uvědomování, že tady asi není něco v pořádku. A není, na což přijde i mechanickej ohař.
Co dle mého dost tápá, je občasná rozvleklost a lyričnost stylu – „její oči byly dva zázračné kousky fialového jantaru“ apod. Děkuji, to nechci. Ale dialogy výborné.
A mimochodem, oslovení „antikvární literáte“ si zapisuji.
Společnost se sama ruinuje. A nelze svět v knize nepřirovnat k dnešní USA - konzum, komerce, laciná zábava a popkultura vytlačující knihy. A ty knihy co tam jsou, stojí za starou belu a jsou spíše konzumní položkou.
Jde to do háje, takže zpomalme a čtěme.
Nevím proč, ale kniha se mi nečetla tak dobře jako některé jiné. Často jsem od čtení odbíhal k něčemu jinému. Ovšem obsah geniální. V době svého vzniku science fiction. Dnes – technicky jsou všechny nápady z knihy možné. Prakticky jich mnoho z funguje v našem běžném životě. Knihu beru jako jedno velké varování. Nenechme si vymýt mozky, dělejme krásné a bláznivé věci. A hýčkejme si kulturu – tu opravdovou.
Nadčasové dílo, které mě jako milovníci knih velmi zaujalo. Zpětné nechápu, že jsem čtení tohoto skvostu tak dlouho odkládala.
Jak by vypadal svět, kdyby z něj byly systematicky likvidovány všechny knihy, ve snaze nahradit je strojovou technologií vhodnější pro sociální kontrolu? Kdyby si vláda uzmula monopol na lidské myšlení a stanovila jedinou správnou cestu ke štěstí celé společnosti? Příběh o konvertovaném knížním žháři, hypnotických televizních stěnách a útěku od reality mi nejen svým poselstvím až nápadně připomíná Orwellovo 1984. Z mechanického ohaře i aktuálních témat je člověku vskutku úzko.
Fajn scifárna. Líbil se mi námět, který je zajímavý a nadčasový. Trochu ale pokulhává provedení - zdá se mi, že kniha je "šitá horkou jehlou", přijde mi škoda, že tak zajímavé téma není rozpracovano víc do hloubky a pečlivěji. V úvodu ale sám autor říká, že píše živelně, hodně rychle a nemá tendenci o textu hloubat. Takže to odpovídá :-)
„451 stupňů Fahrenheita - teplota, při níž se papír vznítí a hoří...“
Požárníci kloužou po lesklé tyči, nastupují do vozidla a vyráží k případu. Na helmě mají symbolicky číslo 451, na rameni znak salamandra a na hrudi lesknoucí odznak s Fénixem. Dorazí k domu na konci ulice, vystoupí z vozidla ale nezačínají hasit. Mají v plánu pravý opak. Zapalovat. Ptáte se co? Přeci tu nejhorší věc na světě - knihy. Vlastnictví knih je trestným činem a svobodné myšlení je nepřípustné.
Knihu jsem si koupil již před delší dobou, protože mě její námět zaujal. Když jsem se rozhodoval, co budu dál číst, tak mi 451 stupňů Fahrenheita padlo do oka. Upřímně jsem moc nevěděl o čem to je, ale ve výsledku se mi to celkem dost líbilo. Bylo tam pár částí, které mě nudily a některé věci jsem nechápal, ale ve finále je to fajn kniha se stále aktuálním námětem. Takže pokud jste 451 stupňů Fahrenheita ještě nečetli, tak za mě určitě doporučuji!
Silně mi to připomínalo 1984. Celkem krátká novela, mohla by být propracovanější ale to neubírá na nadčasovosti a čtivosti. Doporučuji.
Čtenářská výzva 2020: Kniha autora, od kterého jste ještě nic nečetli.
Celkom zaujímavý námet, ktorý mi trochu pripomínal film Equilibrium z roku 2002. Len škoda, že celá situácia a fungovanie sveta budúcnosti neboli prepracovanejšie a nešli do hĺbky.
Krucinál lidi, tohle a Orwellovo 1984 byly varování, né zatracenej návod!
"Vždyť ani tenkrát, před dávnými a dávnými časy, když jsme měli knihy po ruce, nevyužívali jsme toho, co jsme z nich mohli získat."
Veledůležitá kniha, které velmi pomáhá její jednoduché provedení - není dlouhá, ani příliš složitá, za to poví hodně. Majstrštyk oslavující bohatství lidského ducha a kultury, který varuje před jejich absencí.
Oproti další velké anti-utopii té doby, Orwellově 1984, kdy byl civilizační úpadek zaviněn krutou a cílenou totalitní represí, to tady autor pojímá jinak - lidstvo vcelku dobrovolně postupně zblblo a nevšimlo si toho, a systém tomu jen rád přihrál pod kotlem (v knize především naruby obrácenými požárníky). Často zmiňovaná "nadčasovost" je tedy opravdu na místě, tenhle scénář jak z filmu Absurdistán jistě není nepředstavitelný.
Ač v poválečném období vzniku těchto dvou velkých knih byla první zmiňovaná více aktuální, dnes možná vede tato (ač Velký bratr samozřejmě nikdy nespí...). Ještě si dovolím jednu citaci: "... před Kristem žil jeden strašně hloupý pták jménem Fénix, vždycky za pár století si vystavěl pohřební hranici a sám se na ní upálil. To byl určitě příbuzný člověka."
Ach jo :))
Když se pálí knihy, je něco špatně. Ono nadužívané slovo „nadčasovost“ tady ale opravdu sedí – komu se tahle kniha nevybavuje, když občas čte zprávy (i třeba jen novinky ze světa techniky)?
Guy Montag je požárník moderní doby, který nehasí požáry, ale zakládá je, aby spálil všechny knihy, které jsou v té době zakázané. Dělá svou práci do té doby, než díky mladé dívce prozří a začne přemýšlet. Hodně nadčasová kniha, která ukazuje zvrácenost režimu a zákazy knih a myšlení lidí. Co mi na knize přijde trochu podobné s dnešní dobou, je udržet co nejvíce lidí doma u televize a vymývat jim mozky. Pro mě je toto další kultovní dílo, která předběhlo svou dobu
Jak se píše v doslovu - "...obludné varování před zvrácenou formou modernizace, která se zvrhla do totality a zabránila lidem přemýšlet."
"Nadčasová" - je asi nejčastější přívlastek spojený s touto knihou. A je pravdivý dodnes. Příběh působí povídkovým dojmem (a byl tak původně napsán) a zahrnuje v sobě mnohé z otázek směřování civilizace, psychiky, ekologie. Složitá témata jsou lehce zakomponovaná do textu a je z něj cítit, že se autor potřeboval rychle vypsat. Povedlo se mu to.
Půjdu proti proudu a dovolím si říct, že tato kniha vůbec není skvělá. Konec civilizace od Huxleyho je mnohem lepší.
Román 451 stupňů Fahrenheita je jednoznačně nadčasový, protože se v něm nachází spoustu témat, nad kterými se můžeme zamyslet: konzumní toxická společnost, která natolik zpohodlněla, že tím trpí vztahy mezi lidmi, pálení knih a zákaz jejich čtení, vývoj charakteru člověka, jemuž se podaří uvědomit si, co se děje pod pokličkou a něco s tím dělat. Kniha je navíc psána jazykem, který člověka vtáhne a nepřestane číst, dokud není až na jejím konci.
Román průměrné úrovně. Slušela by mu spíše forma kratší povídky. Nicméně, dystopická vize vyprázdněné, odlidštěné společnosti je až děsivě aktuální, přestože sama kniha byla napsána již v roce 1953.
"…vezměme si menšiny v naší civilizaci. Čím víc je obyvatelstva, tím více je menšin. Hlavně, abyste se nějak nedotkli citů milovníků psů a chovatelů koček, citů lékařů, advokátů, obchodníků, ředitelů, mormonů, baptistů, unitářů, Číňanů, Švédů, Italů, Němců druhé generace, Texasanů, Brooklyňanů, Irčanů, lidí z Oregonu nebo z Mexika… … čím víc se zvětšují trhy, tím spíš si musíš dát pozor, aby ses nedotkl něčích názorů. Je třeba šetřit nejvniternější cítění těch nejnepatrnějších menšin. Spisovatelé plní zlých myšlenek, zavřete své psací stroje! - A oni je zavřeli! Z časopisů se stala příjemná limonádová selanka. Knihy… rozbředli ve špínu. Není divu, že přestaly jít na odbyt…"
"… Tady to máš, Montagu. Nepřišlo to shora od vlády, cestou nařizovací. Nezačalo to žádným výnosem, žádným usnesením, žádnou cenzurou, vůbec ne! … celý ten kousek provedla technika, masové využití zdrojů a tlak menšin. Jim poděkuj za to, že dnes můžeš být neustále veselý, smíš číst obrázkové seriály, oblíbené senzační životopisy nebo týdeníky plné inzerátu… "
Z toho jednoho až mrazí.
Rozhodně zajímavý námět. Kniha se dobře čte a člověk se tak může ztotožnit i s postavami. Trošku mi to připomíná knihy George Orwella, bohužel závěr mě moc nedostal. Klidně bych přidal ještě jednu nebo dvě kapitoly o tom, jaký byl návrat do post apokalyptického světa.
Výborná kniha, ale popravdě, pro mě ne tolik čtivá, jako např. náš Čapek. Je to takové celé víc.. kovové a v tom se mi trochu ztrácí ty velké myšlenky.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno útěk 20. století americká literatura budoucnost tajemství symbolismus hasiči rozhlasové zpracování pragmatismus o knihách technologie budoucnosti oheň knihy
Autorovy další knížky
| 2001 |  451 stupňů Fahrenheita |
| 1959 | Marťanská kronika |
| 1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
| 1995 | Pampeliškové víno |
| 2017 | Ilustrovaný muž |
Tak zajímavý příběh, jako je ve Zpěvu drozda, to není, ale OK.