451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33118/bmid_451-stupnu-fahrenheita-3df-33118.jpg
4
3828
3828
Guy Montag, hrdina románu žije ve své ohnivzdorné vile obklopen civilizací tryskových aut, raketových letadel, mechanické hudby a také ovšem policejních helikoptér a mechanických „ohařů“, kteří svým chemickým čichem neomylně sledují stopu zločince. Kdo je však tímto „zločincem“? Ten, kdo překročí základní zákon této utopistické civilizace, tj. ještě vlastní a čte knihy, kdo nemyslí tak, jak je předepsáno myslet, kdo se pokouší uvažovat samostatně. Tohoto „zločinu“ se právě dopustí Montag. A o příšerné, hrůzné štvanici, kterou na něho uspořádá policie ve svých helikoptérách, o zmechanizovaném děsu, který je mu v patách v podobě mechanického ohaře s prokainovou jehlou v čelisti, o úděsné televizní reportáži z této honičky a o konečném zániku onoho odlidštěného světa vypráví tento příběh. Je to jedno z nejlepších Bradburyho děl, v němž nastavil křivé zrcadlo fantastiky civilizaci moderního světa, jež člověku nepřinese skutečné štěstí, dusí-li v něm to nejcennější – lidskou myšlenku.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1957 , Svobodné slovo - MelantrichOriginální název:
Fahrenheit 451, 1953
více info...
Přidat komentář
A všimli jste si, že už ve světě 451F skoro žijeme???
Od současných mega TV k telestěnám je jen krůček... programy, které se nám servírují, jsou "Rodince", na níž je tak závislá Montagova žena a její přítelkyně, hodně dost podobné... politickou situaci všichni vidíme. A pokud jde o pálení knih - na to patrně dojde taky, leč doufám ne kvůli "závadnosti" obsahu, ale jednoduše pro nedostatek místa na skladování papírových knih, které budou všeobecně digitalizovány.
Pak už se budeme moci jenom modlit, aby nepřišel konec světa a totální výpadek elektřiny...
S ohledem na rok vzniku romanu je neuveritelne, jak moc se Bradbury priblizil tomu, jak bude budoucnost vypadat. Telesteny jsou dost pravdepodobne a omezeni osobni komunikace na minimum - to uz se mnohdy deje.
Tato kniha mne poněkud děsí, tedy tou svou představou, že knihy (jejich čtení, vlastnictví...) jsou zakázané, lidé jsou za jejich četbu a vlastnění trestáni. Spolu s 1984 považuji tuto knihu za nadčasovou, protože čtenářům zobrazuje bohužel reálnou možnost toho, co by se mohlo stát.
Při čtení si říkáte, jak je možné, že si to lidé mohou nechat líbit, ale kdo ví, jak bychom se chovali my, kdyby nám podobný společenský systém byl "vnucován" po malých dávkách... Pro mne byla tato kniha velmi silný čtenářský zážitek, který se člověku vryje do paměti a nutí čtenáře k zamyšlení.
Klasika z povinné četby, kterou jsem přelouskala v angličtině. Všechno ve mě vřelo, když jsem četla o stupiditě a lenosti naivních lidí. Příběh věrně zachycuje osobnosti postav, se kterými se bohužel setkávám i v běžném životě. Jestli to někdy opravdu zajde tak daleko, budu za konečné vybombardování televizních místností jenom ráda.
Rozjezd byl trochu pomalejší, chvíli mi trvalo, než jsem pochopila souvislosti a utvořila si obrázek o popisovaném světě (možná kvůli angličtině), ale pak už to šlo ráz na ráz. Probuzení požárníka Montaga, jeho potrestání i následná honička s mechanickým psem - a najednou byl konec.
Trochu mě mrzí, že se nedozvím více o dalších osudech hrdinů. Přežil Faber? Jak zemřela Clarisse? A jak to vypadalo v ostatních částech světa? S kým to vlastně bojovali?
Nemůžu říct, že by mě kniha příliš zaujala. Pro mě to bylo spíš takové vyhlížení konce "Už tam budeme?", kdy jsem se zuby nehty držela, abych nepřeskakovala text(myslím, že to si žádná kniha nezaslouží, ale někdy...). Začátek byla velká nuda! Popis společnosti na mě působil příliš přímočaře a toporně. Čekala jsem skutečně mnohem víc. Ne že by zbytek knihy udělal větší dojem. Jediné, co mi přišlo opravdu zajímavé, tak myšlenka budoucí interaktivní televize(telestěny). A to jaksi dojem z celé knížky opravdu nevytrhne. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, skutečně. Ale necítila jsem stejné pocity ke konci jako u většiny, kdy je mi líto, že moje zážitky s ní končí.
Tuto knihu jsem četla již před nějakou dobou, přesto některé pocity z ní ve mně přetrvávají. Především to, jak rychle kniha ubíhala, obzvláště pasáže, kdy Montag byl skutečně na útěku. A další moment, který přetrval, byl ten, kdy stará žena radši shořela spolu se svými knihami, než by byla na světě bez nich. Vůbec se hrdinovi nedivím, že ho tenhle zážitek donutil k přemýšlení a přehodnocování. Celkově na myšlenky velmi bohatá kniha.
Tady se snad nedá nic vytknout. Prostě krása. Vynikající kniha o tom, jak vědomosti můžou být nebezpečné. Nejvíc se mi líbil asi konec. Žádný přehnaný happy end. Určitě se zařadil do mých oblíbených knih.
Hodně velká nadčasovka... kdo z nás nemá občas pocit, že je jen jednou z mnoha uhnaných ovcí ze stáda... příběhu je neuvěřitelných 63 let a tolik křičí dnešní dobou... nikdo na nic nemá čas... degenerujeme u sociálních sítí... agrese graduje... samota stoupá... slova se ztrácí...
Proboha lidi, vzpamatujme se už konečně trochu... ať můžeme takovéhle příběhy číst s pocitem "úsměvné neskutečnosti" a ne s úzkostí nad tím naším vlastním světem! Víc takových Clariss mezi námi...
Trochu jsem trpěla při představě, že by se tohle někdy mohlo stát... Pálit knížky?! Ne, díky!
Celou dobu při čtení jsem musela myslet na 1984, stejná vymývárna mozků. Děcka by tohle měly číst povinně
Kniha je zajimava, ale oproti jinym me zas tolik nechytla.... Vice se mi libil zacatek knihy, kdy se hlavni hrdina zacina "probirat"
Další kniha z povinné četby, která nebyla zas tak nudná :D Není to sice nejlepší dystopie kterou jsem četla, ale taky ne zdaleka nejhorší. Nicméně je to kniha se zajímavou myšlenkou, ale zpracování trochu vázne. Knihu můžeme brát jako takové "malé" varování před budoucností.
Když tady čtu ty komentáře, mám pocit, že jsem četla snad úplně jinou knihu. Očekávala jsem něco, co mě opravdu pohltí, ale tohle byla nudná a nezáživná slabota. Ačkoliv jsem knihu nespálila, ze čtečky je definitivně odstraněna.
Jsem zločinec. :-)Těžký zločinec a nenapravitelný recidivista – podle této knihy určitě. A hrdě bych se stavěla mimo zákon, kdyby se k něčemu takovému, o čem se v knížce píše, byť jen schylovalo.
A přemýšlím, jestli svého souseda hasiče nemám zneškodnit preventivně, než mi přijde spálit knihovnu. :-D
Tohle ne. Těšil jsem se na to, ale nečekal jsem, že to bude tak slabé. Hasiči nehasí, místo toho pálí knihy. V knize nás autor děsí budoucností, kdy se knihy budou pálit z toho důvodu, že jsou v nich bláboly. Vše správné a dobré přichází jen z jakési internetové TV, dalo by se přirovnat k Facebooku smíchaného se Skypem. Manželka hlavního hrdiny před takovým Facebookem stále sedí a tlachá s kámoškami, okolní svět ani nevnímá a na svoji minulost pomalu zapomněla. Tohle by se dalo přirovnat i k dnešku, kdy autor popisuje, že na "Facebooku budoucnosti" se řeší totální hovadiny a člověku jen uniká okolní reálný život. Tahle vize se mi od autora velice líbila a to zvlášť, když se částečně vyplnila. Proto knize taky nedávám rovnou odpad. Nesouhlasím však s autorem, že by knihy někdy v budoucnu zmizely nebo se dokonce rovnou pálili. Bullshit. Jakmile se však objevila na scéně zázračná kniha knih Bible, tak jsem myslel, že se poseru. Postupem čtení se o ní už naštěstí tolik nepsalo, ale pro změnu začli citáty z Romea a Julie nebo co, které měli vzít prvoplánovitě za srdce. Leda hovno. No a konec knihy byl samozřejmě čekaný, takové blá blá blá, knihy vše zachrání, lidstvo povstane z popela jak Fénix... Ach jo.
Autorovi popisné výjevy tedy taky "stojí za to". Takové abstrakce, kterých není málo, např. - Obejmu svět a stanu se jeho součástí, blá, blá blá... Kristovanoho!
P.S. Přiznám se, že jsem měl chuť tuto knihu spálit. Bohužel, jsem četl její elektronickou verzi a mobil si pálit opravdu nehodlám.
(10/10) 451 stupňů Fahrenheita. Teplota, při které se vznítí papír.
Vlastně vůbec netuším, jak jsem se o téhle knize dověděl a vlastně ani proč jsem si ji chtěl přečíst, protože jsem víceméně vůbec netušil, o čem bude, ale jsem hrozně rád, že jsem se k ní dostal. Nevím proč jsem měl, dojem, že půjde o nějaký katastrofický román a... ono o něj vlastně jde. Jen tou katastrofou nejsou živelné ani jiné pohromy, ale lidstvo samo. Lidstvo, které žije a baví se bez toho, aby se obtěžovalo nad čímkoli přemýšlet a tak se z přemýšlení a všeho, co by k němu mohlo vést stane zločin.
Líbí se mi, jak je kniha napsaná a hlavně zpočátku má až jakousi "snovou" atmosféru nebo jak to říci. Nevím, zda to tak působilo jen na mě, ale měl jsem při jejím čtení pravdu zvláštní pocit. Ta kniha je zkrátka děsivá, ale zároveň krásná. A také se bojím, že i celkem aktuální...
Jedna z knih, na kterou jsem se chystala dlouho a přitáhlo mě k ní až nové vydání. Vědecko-fantastický žánr moc načtený nemám a kdo ví, jak by na mne kniha zapůsobila v době dospívání, před touto dnešní realitou. Děsivé, znepokojující, smutné, ale s kapkou naděje, pokud lidé nerezignují na základní hodnoty. Dost věcí předpovězených, se už děje (televizní oblbování, pokleslá úroveň zábavy). Kniha se mi četla trochu hůře, musela jsem se každý večer vracet k předešlému, ale to mi zas tak nevadilo. Místy je to hodně napínavé a místy zase poetické čtení (možná až moc, člověk přece jen chce vědět, jak to s hrdinou dopadne). Je to taková kvalitní povinná četba, nejen knihovnická. Zajímavé jsou doslovy i úvodní slovo autora. A spousta myšlenek k zapsání. (A také moc hezká vnější úprava knihy - váhám, jestli nechat přebal nebo ho sundat).
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno útěk 20. století americká literatura budoucnost tajemství symbolismus hasiči rozhlasové zpracování pragmatismus o knihách technologie budoucnosti oheň knihyAutorovy další knížky
| 2001 |  451 stupňů Fahrenheita |
| 1959 | Marťanská kronika |
| 1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
| 1995 | Pampeliškové víno |
| 2017 | Ilustrovaný muž |
Velmi děsivý příběh. Představa, že v budoucnosti bude čtení knih zločin, je děsivá. (Teď mě možná ukřižujete, ale ta mánie s hledáním pokémonů patří mezi faktory, které naznačují, že se příběh stane skutečností).