451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501978/bmid_451-stupnu-fahrenheita-3D9-501978.png
4
3733
3733
Nejslavnější dílo klasika science-fiction v novém překladu 451 stupňů Fahrenheita je teplota, při níž papír hoří. V Bradburyho temné vizi budoucnosti nejsou hasiči vybaveni vodními stříkačkami, ale plamenomety, které ničí poslední svědectví svobodného myšlení – knihy. Až do dne, kdy si hasič Guy Montag začne klást znepokojivé otázky… Román vychází v nově revidovaném překladu s úvodním slovem Raye Bradburyho. Kniha je doplněna původním doslovem Josefa Škvoreckého k prvnímu českému vydání a esejem Františka Novotného k současnému aktualizovanému vydání.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , Kniha ZlínOriginální název:
Fahrenheit 451 , 1953
více info...
Přidat komentář
Ten věkový odstup je znát. Ať jsou zde jakkoliv pozitivní reakce a přirovnání k dnešnímu světu, tak jazyk, syntax a literární projev je mi cizí. Na druhou stranu jsem nečetla nikdy nic tak emotivního, naléhavého s takovou osobitou nadějí. Je to možná ten rozdíl mezi dnešní a minulou literutaru, mezi dnešním a dřívějším člověkem. Nikdy bych ale nevěřila, že mě natolik ovlivní a prostoupí jedna knižní postava, která zabrala asi 2 strany textu. Je vidět, že ta kniha je malinko osobní zpověď, že je to právě to zrnko pochybností, které se zaseje v každém čtenáři. Neumím dobře pochopit ten autorův dar, jak umí do textu zakomponovat hluboké myšlenky a pravdy. Je jich tam hned několika já jsem jako čtenář je přijímala, neměla pocit nátlaku nebo opozice. Například tato věta mě zasáhla: " Ostatní umírají, já žiju dál. Nic nemá žádné následky, neexistuje odpovědnost. Háček je v tom, že ona existuje. Ale o tom se nemluví...".. WOW.. nebo (parafrázuji) "Umírají manželé těch ostatních.".. Je to tak citlivé až mi je líto té věkové bariéry, kterou neumím překonat a plně to docenit.
Zajímavá knížka, nemůžu říct, že by mě úplně nebavila, ale chvílemi jsem se musel přemlouvat abych četl dál.
Antiutopická vize napsaná velice úderně a přesvědčivě. Na jedné straně zlo v podobě Beattyho, povrchnost (Mildread) a zneužití techniky (Mechanický Ohař), na straně druhé svoboda (Clarissa), moudrost (Faber) a touha (Montag).
Knihy, které mají sílu poznání, ničí síla ohně. Ale oheň má nejen zničující sílu…
Alegorické poselství, které vnímavý čtenář rozluští i bez šifrovací mřížky.
„Představ si to. Člověk devatenáctého století se svými koňmi, psy, kočáry, pomalým pohybem. A pak, ve dvacátém století - pusť svou kameru rychleji! Knihy se zkrátily. Zkondenzovaly. Vykuchali je. Víc obrázků než textu. Všechno se sesychá na vtip, na senzační závěr." (…) „Seškrtali klasiky na patnáctiminutový rozhlasový program, pak je znova seškrtali, aby se vešli na jednu stránku, a nakonec to dotáhli na deseti - nebo dvanáctiřádkové heslo v naučném slovníku. (...) Výtah z výtahu, výtah z výtahu výtahu. Politika? Sloupek, dvě věty, palcový titulek! A pak jde všechno k čertu! Roztočte lidskou mysl, rozpumpujte ji rukama vydavatelů, literárních zlodějů, rozhlasových podnikatelů asi tak rychle, aby ta odstředivka odmrštila všechny nepotřebné myšlenky, které jen ukrádají čas!" (monolog Beattyho - s. 61/62)
„Víte, proč jsou knihy, jako je tato, důležité? Protože mají hodnotu. A co znamená slovo hodnota? Pro mne znamená tkáň. Tahle kniha má póry. Má výrazné rysy. Na tuhle knihu se můžeme podívat pod mikroskopem. Pod čočkami v ní uvidíte život, který se tam valí nekonečným proudem. Čím víc pórů, čím víc pravdivě zachycených detailů života dokážete dostat na jeden čtvereční centimetr papíru, tím jste literárnější. Ať je to jak chce, tohle je moje definice. Říkat detaily. Stále nové detaily. Dobří spisovatelé se života dotýkají často. Prostřední po něm jen občas rychle přejedou rukou. Špatní ho znásilní a dál se o něj nestarají.“ (dialog Montaga s Faberem - s. 88)
„A ty, Montagu, ty jsi břemeno. Oheň tě sejme z mého hřbetu, čistě, rychle, bezpečně. Nezbude nic, co by jednou mohlo začít zahnívat. Je to antibiotické, estetické, praktické.“ (dialog Montaga s Beattym - s. 119)
......................................................................................................................................
Čtenářská výzva 2017 - 4. kniha odehrávající se v budoucnosti
Nikdy mě nepřestanou udivovat tak nadčasové knihy. První vydání z roku 1953, kdy spousta myšlenek byla hodně vzdálená budoucnost a dnes? Lidé se drží stád, jsme závislí na mobilech a jiných technologiích, jsme ovládáni a manipulováni, ten kdo se snaží žít po svém a otevřít oči ostatním, je považován za zločince....
Knížka se mi místy špatně četla, ale množství myšlenek, které si z ní odnáším a za doslov na konci dávám 4+ hvězdy.
Předčilo to moje očekávání. Zvýrazňovala jsem si myšlenky, které mě zaujaly a mám zvýrazněnou 1/4 knihy. :D
Přestože kniha měla být svým způsobem reakce na tehdejší dobu pořád je aktuální, i když už asi v něčem jiném než tehdy.
Skvěle napsané, ale přiznávám, že jsem se občas trochu ztrácela v metaforách.
Mrazivé čtení, není mi z toho moc dobře. Když vidím, co se teď ve světě děje..
Uvízla mi v hlavě spousta zajímavých myšlenek z knihy, ale jednu větu bych raději zapoměla:
"Od roku 2022 jsme vyhráli dvě světové atomové války".
Krindy pindy, co já teď s tím, jak si to mám vytlouct z hlavy?
Knížka, která nesé krásné poselství. Nelíbil se mi konec, myšlenka je ale krásná.
Úžasné, jak se povedlo autorovi před 60 lety přesně předpovědět obraz naší doby a společnosti. Až z toho mrazilo!
Také souhlasím - velmi nadčasová kniha. Problém, kdy není vhodné, aby lidi mysleli, tu už několiktrát byl. A také doufám, že se nebude už opakovat. Bohužel nás ale technologie obklopují čím dál více a není to vždy jen ke prospěchu věci. Pozor -zkuste být někdy off line, bez TV....Taky bych si neuměla představit život bez knih, jako ti, co psali přede mnou.
Souhlasím,že je to nadčasová kniha a mám pocit,že je i dnes aktuální. Jsme čím dál víc připoutáváni k systému,který nám podbízí,že nemusíme myslet,on myslí za nás. Ale to jen tak na okraj.
Kniha je jednou z mých srdcovek hned vedle jeho úžasných hororových povídek
Neuvěřitelně nadčasová kniha! Na poměrně nízký počet stránek, je ohromná svým obsahem, který chtěl autor předat čtenářům. Knihy jsou nebezpečné, protože nutí lidi přemýšlet a tak se určitá část společnosti snaží takových knih zbavit. To už tady párkrát bylo a jen doufám, že se to už nebude nikdy opakovat. Zkusila jsem si představit, jak bych se asi cítila já (kterou uklidňuje už jen pouhý pohled na knihovnu), kdyby mi někdo spálil všechny knihy a nebyla to vůbec příjemná představa. Kniha se četla velmi dobře, určitě doporučuji!
Kniha byla dobrá, i když jsem se od začátku té utopie bála. A bylo proč. Nelíbila se mi ale víc než na tři hvězdy, a nebo spíš 2,5. Asi zkusím film.
Byla jsem nadšená a vyděšená zároveň. Bohužel mám pocit že se naše generace začíná te společnosti z knihy děsivě přibližovat.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno 20. století americká literatura rozhlasové zpracování o knihách
Autorovy další knížky
| 2001 |  451 stupňů Fahrenheita |
| 1959 | Marťanská kronika |
| 1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
| 1995 | Pampeliškové víno |
| 2017 | Ilustrovaný muž |
Po přečtení tohoto románu, kde máme vykreslen dystopický svět nejinak podobný jako od George Orwella, si člověk začne více vážit knih jako takových. V tomto světě jsou totiž knihy zakázány, ale bez knih není kultura. V tomto světě jsou všichni závislí na mušličkách do uší (rozuměj sluchátka) či telestěnách (rozuměj televizi). Když to tak člověk vezme, tak to skoro není o moc podobné jako dnes, kdy chytrá elektronika ovládá nás a ne my ji.
V hlavě mi ještě doznívají myšlenky této skvělé a hlavně nadčasové knihy, která vykreslila v podstatě podobu dnešního světa. Knihu by si měl přečíst každý povinně. Takže kdo nečetl alou pro ni!
Celkové hodnocení 95%