Jako z lásky
Ed McBain
Milostivý Bože, odpusť nám tento strašlivý čin. Ale hrozně se milujeme a celý svět je proti nám. Nemáme jinou možnost. Konečně můžeme skoncovat s utrpením naším i těch druhých. Prosíme, pochop nás. Tommy a Irene Zpočátku vše nasvědčuje tomu, že se jedná o sebevraždu milenců, ale detektivům Carellovi a Hawesovi z 87. revíru jejich řemeslo velí na první zdání nespoléhat.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2010 , BB artOriginální název:
Like Love, 1962
více info...
Přidat komentář
Tentokrát mi to připadalo takové hodně smutné, melancholické. Jako ne, že by vraždy měly být veselé, a tentokrát prostě nějak melancholické.
Upřímně nemohl jsem být více vzdálený k možnostem kdo je pachatel. A přes to vám dá na konci autor možnost pár řádek před vyřešením zjistit kdo za tím stojí. Opět moc povedené dílo o tom jak pracuje 87 revír.
Tenhle příběh byl zvláštní. Byla to lehká indispozice autora, anebo únava detektivů?
Zřetelné indicie, které ignorovali, byť je nemohli nevidět a okamžitá vůle případ zařadit mezi nevyřešené...
Ale co moc mě baví, to je ta autorova tichá fascinace počasím a ročním obdobím. Nepatrně párkrát zmíní, že je duben a jaro v rozpuku a jsem naladěná jarně. Když si párkrát přečtu o detektivech utrápených horkým létem, je mi teplo. Při zmínce o dešti a zimě beru do ruky deku a horký nápoj :-)
Vždycky mě tím obalamutí :-)
80%
Milenci a sebevražda svítiplynem. Je to opravdu sebevražda? Některé důkazy ukazují na vraždu. Ale detektivové z 87. revíru vraha nemohou najít. Nakonec dají případ do odložených. Právě tehdy detektiva Cottona Hawese něco napadne. A dopadne vraha.
Detektivka mně zpříjemnila nedělní večer a určitě ji doporučím.
Abych pravdu řekla, tak většinou detektivky od tohoto autora se mi líbí, rychlá a jednoduchá oddechovka. Ale tentokrát to trošku dřelo, celkově mě osobně moc nebavila. Zápletka celkem dobrá, ale zbytečně moc dlouhého popisování běžných situací a zbytečné zmiňování dalších nepodstatných případů.
Ako z lásky - typický rukopis, opisy mesta Isola, inteligentný humor, malý počet strán a pritom je v knihe všetko - emócie, vášeň, práca policajtov, vtipné a aj vážne dialógy, náhodný prvok vedúci k riešeniu. Na to, že je príbeh pomerne bradatý (1962), tak mi prišiel úplne reálny a mohol by sa stať aj dnes, len s tým rozdielom, že zamindrákovaných vagabundov by nejaké podväzky už nerozhádzali. Salvatore alias Ed mi každým svojím krátkym krimi príbehom dokazuje, že vedel, čo robí a aj po rokoch stále dokáže zaujať súčasného čitateľa - nádherne nastavené zrkadlo dnešným prekombinovaným krimi románom.
Podivný případ sebevraždy milenců, která možná sebevraždou není. Vážený čtenář nepochybuje, že jde o vraždu, ale zkušeným detektivům se nedaří najít důkaz, že tomu tak skutečně je! Dokonce to vypadá, že případ skončí ad akta, mezi nevyřešenými pomníčky 87.revíru.
V nouzi nejvyšší Cotton Hawes pochopí tajemství ženského spodního prádla a objeví stopu k pachateli!
Další epizodka ze života 87. revíru. Relativně příjemná a pohodová, alespoň při porovnání s mou předchozí četbou. V Izole se samozřejmě znovu vyšetřují vraždy, je tu několik mrtvých, jenže s Listopádem a hlavně s Leningradem se to (co do počtu obětí a lidských tragédií) vůbec nedá srovnávat. Autor dokáže text vyplnit břitkými dialogy, jemným humorem, pátrání jeho detektivů je klopotné a často bezvýsledné, ale pro obyvatele české kotliny tu naštěstí vše působí naprosto reálným dojmem.
85 % (zatím 84 hodnocení s průměrem 83 %).
…žiletky použité, malý černý adresář se zlatým emblémem, láhev Demerolu APG, jak vidíš, prášky na spaní a uklidnění.
„Něco mě napadlo,” řekl Meyer.
„Jo, a co?”
„Kdybych byl J. D. Salinger a sepsal seznam všech těchle sajrajtů, tak by se to pokládalo za vynikající literární dílo.”
„Škoda, že jsi jen Meyer Meyer,” odpověděl Carella. „Třetí polička: láhev Nytolu, tři náplně do propisek, lahvička Florinalu…”
P.S.
Tentokrát vyšetřují hlavně Carella, Hawes a Meyer
Tak já nevím, ale opravdu jsem měla co dělat, abych knihu dočetla (i přes skromný rozsah). Už jsem knihy od McBaina četla a vždy jsem si je užila, tady jsem ale měla veliký problém se začíst, případ mě vůbec nezaujal a chvilky z osobního života detektivů mi spíše překážely. No, ne vždy se s výběrem zadaří, ale na autora určitě nezanevřu.
Moje parta z 87. revíru mne ani nyní nezklamala. Klasická detektivka, ale zároveň stále aktuální téma - láska. Někdo ji má, někdo ne. A někdo se snaží obalamutit detektivy z 87. A i když se to nezdá, detektivové mají dost zkušeností, aby nedali na první dojem. A také ví, že někdy nepochopitelné může být i pravdivé.
Těším se na další díl.
Jo, ta láska, láska nebeská...někoho blaží a jiného to sejří. A chlapci ze sedmaosmdesátého mají hned plné ruce a hlavy práce!
Pěkná nenáročná detektivka z 87. revíru. Byla napsána v roce 1962 a je věrohodná - klidně se to mohlo stát kdekoliv na větě. Jednoduchá zápletka a přesné vysvětlení. Jaký je to kontrast se současnými příliš komplikovanými detektivkami!
Zajímavý námět sebevražd, z nichž se někdy vyklubou vraždy. Pachatel a jeho důvod mne závěrem trochu zaskočil jako překvapivý a nedostatečný, ale ladí to s tím, jak Carella nemá rád detektivky, zejména všechny zbytečné otázky jak, kdy, kde a hlavně proč. Argumenty (autor) shrnuje na 1-2 stranách a nedá se s nimi než souhlasit, zejména oblíbené hledání motivů může být až směšné: často jde o náhodu, momentální "dobrý nápad" nebo zcela ujetý motiv, kterému nerozumí ani pachatel (jak tomu pak může rozumět někdo jiný...).
Mimochodem Carella je na úvod zdeptaný, jen tak mimochodem skoro postřelený a pak průběžně mlácený jak žito, ale nemá to na něj, na tvrďáka, žádný vliv - čas vše zdárně zahojí.
85%
...'další napínavý příběh 87.revíru začíná dvěmi sebevraždami... 'o první není pochyb a detektiv Carella na ni jen tak nezapomene, 'protože jí má tak trošku na svědomí... 'druhá zdánlivá sebevražda milenců v posteli však od začátku působí dost nevěrohodně a je přímo obklopena řadou podivností... 'začíná kolotoč vyslýchání pozůstalých obětí mileneckého páru a není daleko k odložení případu mezi nevyřešené... 'McBain nás v knize obdaří pár menšími napínavými zvraty, 'ale nakonec se detektiv Cotton Hawes blýskne a případ vyřeší...'
Knížku jsem četl už několikrát, takže jsem byl připravený o moment překvapení. Pěkné počtení.
Velmi uspokojivé.