Příliš tiché hodiny
Ed McBain
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/5613/bmid_87-revir-prilis-tiche-hodiny-xrU-5613.jpg
4
122
122
Povídky zpravidla nebývají žánrem, který přináší autorovi slávu. Zato však jsou víc než romány prověrkou autorových schopností kondenzovat děj a říci na malém prostoru vše podstatné. Proto se do boje s touto literární formou pouští snad každý romanopisec. Výjimkou není ani Ed McBain. Jeho knihy už měly oddané publikum, 87. revír a jeho stálé osazenstvo už u čtenářů zdomácněli ve dvanácti románech, když autor roku 1962 vydal tuto sbírku tří kratších textů spojených opět známými postavami. A co nebývá zvykem u jiných, se McBainovi podařilo – prokázal, že si i na malém prostoru dokáže poradit s fabulací, napětím i živostí děje. Ostatně, ani jeho romány nepřekypují slovy. A tak Příliš tiché hodiny nebyly McBainovou poslední výpravou k povídkové formě – jako nebyly ani první. V povídce, která dala název celé sbírce, schází Claudii Davisové k jejímu mládí a bohatství jedna podstatná maličkost – život. Najít toho, kdo ji o něj připravil – stejně jako toho, kdo před časem inscenoval jako nešťastnou náhodu smrt její přítelkyně – je úkol pro Steva Carellu. Vodítek, která by mu pomohla v pátrání, nemá mnoho – vyjma neplatné šeky v Claudiině šekové knížce. Vodítko, jaké v druhé povídce „A" najdou detektivové 87. revíru vedle těla rabína ubodaného k smrti v temné uličce, se naopak zdá dostatečné: vrah tu zanechal nápis na zdi, který případ klasifikuje jako rasovou vraždu. Avšak ukáže se, že to není tak jednoduché, jak se jevilo... Ve třetí povídce Vánice nás autor pozve na dovolenou. Měli bychom ji strávit v horách s detektivem Cottonem Hawkesem a jeho dívkou. Jenže dovolená se změní v závod s časem. Na sedačce lyžařského vleku je nalezena mrtvá dívka, probodnutá lyžařskou holí. Než aby Cotton nechal na případu pracovat nepříliš schopnou místní policii, ujímá se ho sám. Vše totiž nasvědčuje tomu, že oběť by nemusela být poslední.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 2003 , BB artOriginální název:
The Empty Hours, 1962
více info...
Přidat komentář
I když nejsem čtenář povídek tak toto jsem si užil. Nejlepší byla první a pak to šlo kvalitou dolů. První i druhou jsem si neskutečně užil poslední byla slabší ale ne na tolik abych ubral bod na celkovém hodnocením. Tuto sérii mohu zatím jen doporučit každému kdo má rád méně morbidní detektivky s propracovaným vyšetřovacím systémem.
Z těch tří přečtených povídek si za čtrnáct dnů budu pravděpodobně pamatovat pouze dvě věci. Tou první je podivný termín "černá běloška" a druhou je židovský název pro kostelníka "šamaš". Povídka Vánice je z těch tří jiný level. Ta se povedla.
Skoro bych řekla, že v těch kraťoučkých povídkách ještě víc vynikne soukromí jednotlivých detektivů.
Bavěj mě, kluci jedni... :-D
Moje chronologicky pätnáste stretnutie so starými známymi s 87čky je trojstretnutie - ako hokej na tri tretiny rozdelené na tri samostatné prípady. Zo všetkých troch sa mi najviac pozdával Hawesov prípad odohrávajúci sa v lyžiarskom stredisku, to naozaj malo ťah na bránu. Zvyšné dve novely sú takým klasickým Hunterovým rozprávaním, neurazili, no ani neoslnili. Suma sumárum - príjemne strávený čas v dobrej spoločnosti.
Audiokniha. Jednoduchá krimi, která neurazí i přes to, že možná budete vědět část příběhu už v půlce a zbytek ještě než knihu přečtete (nebo poslechnete, jako já). Ale to nesnižuje její kvalitku, tak jak se na Ed McBaina sluší a patří. Jasně napsal kvalitnější dílka, ale proč si nepřečíst jen takovou jednohubku, jako je tato.
Mistr krátkých románů McBain se projevil i jako mistr dlouhých povídek. Tři příběhy; jasné, stručné, výstižné, přesvědčivé, navíc citově zabarvené. Jako bych přečetl další tři autorovy romány, velká spokojenost. Dalo se to zvládnout i během intenzivního vodácko-turistického pobytu na Soumaráku.
95 % (zatím 85 hodnocení s průměrem 84 %).
P.S.
V hlavních rolích postupně Carella, Meyer, Hawes.
Audiokniha i přes výslovnostní specifika čtoucího herce má své veliké kouzlo a mě se zrovna zdálo, že to právě dodalo příběhu ještě další rozměr, který podtrhl genialitu celého příběhu. Uměl navodit tu sprárvnou atmosféru.Za mě 100%
Tyto tři povídky čtu už po několikáté a přestože nemám ráda zimu, Cotton Hawes ve
„Vánici" mě vždycky okouzlí.
počúvala som ako audioknihu v príšernom podaní, ale ako taká rýchlovka od McBaina bol príbeh vynikajúci, niekedy ani netreba, aby bola detektívka príliš zložitá a temná, napriek tomu si čitateľ príde na svoje
Kolem její osoby je spousta nejasností, ale na její smrti nakonec nic divného není!
Autor je mistrem krátkých příběhů s detektivní nebo kriminální zápletkou. A v této knížce jsou hned tři příběhy a ještě kratší, než byly ty předtím, které jsem od něho četl. A všechny se mu povedly na 100%!
Tři povídky, tři bonbónky. Autor mne nutí nedodržovat spánkový režim, musím se co nejvíc zdržovat na služebně 87. revíru, aby mi neuniklo nic ze zdejšího dění. :-)))
Poklidná detektivka. Na jedné straně pohodlný život s penězi a na druhé straně nouze. To pak někoho příležitost zlákala. Sbírání střípků pravdy a odhalování pomalým ale důsledným přístupem přinese ovoce i detektivům.
Poslouchala jsem jako audionahrávku v podání Petra Třebického, a to byla zřejmě chyba. Interpret by potřeboval logopeda, jeho přednes výrazně snížil můj dojem z povídek. Do budoucna se budu jeho nahrávkám vyhýbat. Další příběhy z 87. revíru si raději přečtu sama. Protože vůbec nejsou špatné a ani jejich "stáří" není na závadu.
Na můj vkus trochu krátké příběhy, ale bavily mě. Nejvíc mě pobavila Vánice, zajímavé, jak všichni policajti na dovolené vždycky někde způsobí nějakou vraždu.
Část díla
- Příliš tiché hodiny 1960
- Vánice 1961
- „A“ 1961
Pan McBain psal i skvélé povídky. Toto je dúkaz.
Velmi uspokojivé.