Není hluchý jako hluchý
Ed McBain
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/4406/neni-hluchy-jako-hluchy-4406.jpg
5
130
130
Postavu zdánlivě nepolapitelného zločince Hluchého uvedl Ed McBain v tomto již klasickém policejním románu do děje už potřetí (předtím to tak bylo v románech Provokatér a Poldové). Stalo se tak v době, kdy jím smyšlené zločiny a bezmocná neohrabanost policie nápadně připomínaly skutečnost: americká veřejnost byla traumatizována atentáty na vysoce postavené státní úředníky a politiky a popularita policie se pohybovala hluboko pod bodem mrazu. Ed McBain vytvořil postavu velkého protivníka zákona, netuctového plánovače netuctových zločinů.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
Let's Hear It for the Deaf Man, 1973
více info...
Přidat komentář
Další pokus Hluchého potrápit 87.revír. Kdo z koho?
Kočičí zloděj chce přelstít Berta.
Opět povedená detektivka, další z většiny autorových, ke kterým se docela rád občas vrátím. Autor prostě ví, co čtenář chce a očekává, a tak mu to v dostatečné míře dokáže předložit.
81%
"Tak co si o tom myslíte?" zeptal se hluchý.
Záměrně si vybral lidi, kteří si o ničem nemyslí nic, a byl si plně vědom, že má dnes za úkol prodat jim svůj nápad a plán. S nadějí se po nich podíval. Pokud nebudou ochotni ho v téhle podobě koupit, bude je muset nahradit jinými lidmi. Náramně jednoduchá záležitost.
___________________________________________________________________________________________________________
Tak tahle detektivka se autorovi moc povedla. Hezky to napsali mi-380 a heavy66. Podepisuji se i pod jejich úryvky z knihy, protože jsou pekelně dobré. A našlo by se jich tam ještě fůra, co by stálo za zveřejnění.
Knížku samozřejmě doporučím.
1973, kronika americké megalopole druhé poloviny dvacátého století pokračuje. Hluchý a jeho další ďábelský provokativní kousek je tu sice na prvním místě, ale detektivové zároveň řeší spoustu malých případů a dva větší (krádeže s koťaty a násilí motorkářského gangu). V kinech frčí Bullittův případ, rasismus a nesnášenlivost mezi přistěhovaleckými komunitami roste, vzrůstající násilí v ulicích jako by se vymykalo kontrole.
90 % (116 hodnocení s průměrem 89 %).
…
„Já to vím, že jsem krásná,“ řekla.
„Cože?“ řekl.
„Podívej, Berte,“ řekla, „já jsem manekýnka a jsem placená za to, že jsem krásná. A strašně mi jde na nervy, že na mě v jednom kuse tak čučíš.“
„No dobrý, tak já už…“
„Ne, laskavě mě nech domluvit…“
„Já myslel, že už s tím seš u konce.“
„Nejsem. Chci, aby tohle mezi náma bylo jasný.“
„To už je jasný,“ řekl. „Teď to víme oba, že seš krásná.“
Zaváhal jen na malý moment a dodal: „A navíc ještě skromná.“
…
Kling váhal, zda jí má říct, že – opravdovej policajt nebo neopravdovej – když viděl Bullittův případ prvně, hezkou chvíli nevěděl, co se to tam na tom plátně hrome vlastně děje. Vyšel z biografu s pocitem vděčnosti, že to nebyl on, ten policajt, kterému ten zapeklitý případ přidělili, částečně proto, že by byl nevěděl, odkud jej má začít rozšmodrchávat, a částečně proto, že se mu z těch automobilových honiček motala hlava. Ani tentokrát mu nebylo jasné, o čem ten film vlastně je, jenomže to nebylo vinou uhozených motivací nebo náhlými zvraty komplikované zápletky. Krátce a dobře, nedíval se totiž na film, ale díval se na Augustu.
P.S.
V hlavních rolích Carella, Meyer, Kling, Hawes a Ingersol.
Hluchý potřetí a tentokrát hraje s 87.revírem dopisové pexeso. Carella si láme hlavu s případem Kristusek, a Bert Kling pronásleduje malá koťátka až uloví krásnou kočku. Hluchý napovídá, seč mu síly stačí, aby hloupé policisty donutil k akci, což by nakonec mohlo i vyjít!
EMcB psal skvělé akční scény. Tady je jedna z nich (bacha spoiler) -
„Bejk odkopl židli za sebe, v tu ránu měl v ruce finku, zmáčkl knoflík a z nože vyskočila čepel. Vrhl se proti Carellovi s nožem trčícím ze zaťaté pěsti a v tom okamžiku Carella vystřelil. První výstřel neměl na Bejka žádný účinek. Pokračoval v útoku jako rozzuřený slon a Carella vystřelil znova a ještě jednou, ale Bejk se proti němu hnal pořád, až se nakonec na Carellu navalil a čísnul ho čepelí nože přes obličej a přes krk – ve zlomku vteřiny, než mu Carella zabořil ústí revolveru rovnou do břicha a seškubl spoušť ještě jednou. Razance střely odkopla Bejka zpátky na kuchyňský stůl. Přelomil se o jeho hranu vejpůl, z úst mu vychrstla krvavá pěna a pak se skutálel na podlahu.“
Ten "Hluchý" si nedá pokoj. A jeho nejoblíbenější zábavou je střílet si z 87. revíru. Detektivy i mne to štve, ale zároveň baví.
Stará dobrá klasika bez přehnaných technologií a šílených kombinací, jak nejlépe provést dokonalý zločin.
Jedna z lepších knih od tohoto autora, který je velikým klasikem svého žánru...
Hluchý nám to osladí alebo aj: Hluchý má vždy navrch :-). Výborná kniha, prečítaná za 2 dni.
Všechny případy, kde se vyskytuje Hluchý jsou vždy ještě o něco lepší, než už tak vysoký standard McBainových příběhů o 87.revíru.Ani zde to není vyjímkou.
Další příběh, který mě uchvátil a získal si mě. Byla jsem překvapena při odhalování kočičího lupiče, který vyšetřoval King. A vystupoval tu zase Hluchý, je opravdu hodně chytrý i ty jeho nápovědy mi nedávaly smsl, až později jsem to i chápala já :D Tuto knihu mohu jen doporučit :)
Moc dobrý kniha jen nechápu, stejně jako u předchozí knihy s hluchým proč nerozdaly všem policistům ve městě jeho identikit a po zjištění k čemu se chystá i bankám. Holt nejsou neostřejší tužky v penále. Zároveň budu rád pokud mi někdo kdo knihu četl vysvětlí kapitolu 10 v každé jeho knize je odbočení od děje a popis města a lidí v něm kteří vůbec nesouvisí s dějem ani s našimi hrdiny. A zcela upřímně toto budu v příštích knihách přeskakovat. U této knihy to do hodnocení nedávám jinak by to bylo o bod méně takto je to 5/5