Nerozhodnost
Ed McBain
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398978/mid_nerozhodnost-myg-398978.png
4
91
91
Před 87. okrskem postává ve sněhové vánici cizí muž. Ví, že by měl vstoupit a ohlásit policii, co se přihodilo minulou noc, povědět jim o své bývalé přítelkyni Molly. Ale každá vteřina váhání znamená krok opačným směrem. A s ní odtikává i další vteřina ze života jiné nevinné ženy…
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , BaronetOriginální název:
He Who Hesitates, 1965
více info...
Přidat komentář
Neobvyklá detektivka.
Škoda jen, že Rogerovo odhodlání nedosáhlo spravedlivého konce.
80%
Vrátil se zpátky k vozu a spustil motor. Ještě jednou se podíval na stanici a pak se rozjel k domovu.
K máti.
__________________________________________________________________________________________________________
Psychologická jednohubka s výborným námětem. Je psaná z pohledu pachatele, což se tak často nestává. Policisté z 87. revíru tady nemají moc co na práci, jenom vyšetřit, kdo ukradl starou lednici.
Doporučuji!
Netradične napísaný príbeh (z pohľadu páchateľa ich moc nie je), kde sa síce zločin stane v 87. obvode, no zároveň sa detektívom nedostáva žiadna práca. Pán Váhavý je jednoduchý chlapík z Horného Výplachu, k tomu ešte pod ťarchou matky a taká je aj detektívka - jednoduchá, nevýrazná, našťastie krátka. Osobne sa mi táto časť nepáčila a zaradenie do série 87čky je len kamuflujúcim prvkom. Ako sonda do mysle zločinca je to super, toto sa pánovi spisovateľovi podarilo, no zároveň to bolo nudné - asi ako učebnica.
Príbeh má pokračovanie v románe Brokovnica.
Mohlo mě napadnout, že kniha s názvem Nerozhodnost nejspíš nebude velkej akčňák.
Spíš takový psychohrátky.
Bohužel jedna z těch, které podruhé do ruky brát nemusím.
Asi i vím proč. Detektivové se tam čistě jen mihli. Většina děje se odehrávala v hlavě přitroublého venkovského balíka-mamánka.
Netradiční pojetí detektivky o jednom bambulovi z Předního Balíkova, který rozhodně potřebuje mluvit s policií, a ne a ne se k tomu rozhodnout. Je to až příliš dlouhé, skoro nic se neděje, a volně mi to připomnělo styl Roalda Dahla. EMB má řadu lepších kousků!
Nerozhodnost dostála svému jménu. Celá kniha o tom, zda má jít mladík na policii a oznámit to, nebo ne. Až 10 stran před koncem se nakonec dozvíte, proč to všechno....
Další dobře stravitelná jednohubka z 87. revíru. Zklidňující odlehčení po hutných toulkách předletopočtovým Římem s Harrisovou trilogií. McBain mě znovu příjemně překvapuje originální stavbou zápletky. Obdivuji ho za nepřetržité chrlení nápadů, každá nová kniha je rozdílně poskládaná, napětí tentokrát navozuje úplně jinak než v předchozích osmnácti dílech, žádná strnulá šablona. To dovedu ocenit, i já se nerad opakuji, no jo, samozřejmě, stoprocentně dodržet takové pravidlo je nemožné.
Smutný a otevřený příběh s náhledem do chorobné mysli, jakými nás o deset let později začal zásobovat Král Steven, je částečně kompenzován mírným humorem očekávaných svižných dialogů.
90 % (zatím 76 hodnotících s průměrem 80 %).
…
„Kdybyste něco chtěl,“ řekl muž a srovnal krok s Rogerovým, „stačí říct, mám všechno.“
„Já nic nechci.“
„Nechcete ženskou?“
„Ne, já –“...
„Jakou barvu? Bílou, černou, hnědou? Vopálenou? I žlutou, stačí říct. Ženskejch jako máku.“
„Ne, nechci ženskou,“ řekl Roger.
„Třeba máte radši holčičky? Jak starý? Devět, deset, jedenáct? Stačí říct.“
„Ne.“
„Tak co teda? Fet?“
„Fet?“
„Herák, koks, morfium, opium, kodein, demerol, benzedrin, marjánku, fenobarbital, perník, acid, extázi, stačí říct.“
„Děkuju, ne,“ řekl Roger.
„Co teda potřebujete? Bouchačku? Bejvák? Alibi? Dealera? Stačí říct.“
„Já bych si chtěl dát kafe,“ řekl Roger s úsměvem.
P.S.
Tentokrát se moc nepátrá, příběhem se jen mihnou Carella, Hawes, Parker a Willis.
Na tuhle McBainovku jsem narazila náhodou, protože se mi hodil název knihy do čtenářské výzvy. 87. revír jsou výborné klasické detektivky bez přehnané snahy o šokování čtenáře. Strohý styl psaní mi také velice vyhovuje. Později jsem přečetla i pár dalších dílů a ráda postupně přidávám další. Tento díl se při zpětném hodnocení trochu vymyká. Děj je popisován z pohledu pachatele a jeho osobního dilema. Tým 87. revíru se tu prakticky neangažuje.
Byl spáchán zločin a 87. revír o něm neví! A dozví se o něm vůbec někdy...? Osvěžující forma vyprávění, kdy jsou detektivové viděni očima těch, které stíhají (nebo by měli stíhat).
Nerozhodnost hlavního "hrdiny" popsána dokonale. Když se někomu do něčeho nechce, obyčejně to probíhá podle užitého vzorce:-))
On to v podstatě ani není 87. revír - ten se tam objeví jen na "pár řádcích". Celé je to o muži, který se několik dní zdržel ve městě a .... Zajímavá kniha, která mě chvílemi nudila a to spíše ve druhé polovině. Nicméně zajímavé a to i díky tomu, že jsem neustále očekával, kdy se na scéně objeví tradiční protagonisté - takže i trochu vzbuzující představivost v této souvislosti. Váhám mezi 3-4 hvězdami, dávám nakonec 4.
Trochu zklamání - chystal jsem se na svého oblíbeného Steve Carellu. Ten se tam bohužel jenom mihne v okamžiku, kdy ho "hrdina" knihy Roger Broome zahlédne, když jde na oběd se svojí krásnou manželkou. Kniha je spíše sondou do rozpolcené mysli zločince. I když zločince je možná nesprávný název, protože se jím stane pouze díky jakési obsedantní poruše. A bojuje s rozhodnutím, přiznat svůj čin či ne. Některé další, především mužské postavy, jsou do příběhu vloženy bez nějaké větší souvislosti s Rogerovým váháním. Mně kniha trochu zklamala, možná hlavně proto, že jsem čekal něco jiného - 87. revír a Steva.
A pokud není čtenář pozorný, možná ani do poloviny nezaregistruje, že jde o zločin.
Naivní venkovan ve velkoměstě, který se zaplete do zločinu je v tomto příběhu mistra detektivek doslova děs. Nepochopil jsem úmysl vydavatele, vypustit mezi čtenáře II.vydání.
Moc pěkná knížka zabývající se úvahami a činy nerozhodného mladého muže. Je to popis jednoho dne mladého zločince, bez zapojení kriminalistů známěho 87. revíru.
Moje první setkání s tímto autorem. Vše podstatné už napsala Silverdiamond. Já jsem knihu přečetla jedním dechem a zbytek dovolené jsem musela louskat časopisy :-).
...'ano, 'jak již avizovala Mr. Mercedes, 'tento díl je první kniha od McBaina, 've které neproběhne žádné vyšetřování z pohledu detektivů 87. revíru, 'ale pouze se kolem nich lehce mihne... 'příběh popisuje události několika dnů v životě Rogera Broomeho, 'prostého, 'silného, 'mladého muže z venkova, 'který přijel do města prodat dřevěné výrobky ze své dílny a rozhodně neměl v úmyslu provést nic špatného... 'nyní ale stojí nerozhodný Roger před otázkou, 'zda jít na policii a svěřit se někomu se svým tajemstvím... 'potom co v obchodě kupuje přání k Valentýnu pro svojí milovanou matku a dokonce i pro hodnou bytnou paní Doughertyovou (což značí o jeho dobrotě a laskavosti), 'kterou poznal teprve před pár dny, 'vklouzne do jeho života i krásná černá pokladní Amelie a Roger nyní bojuje s dalšími přívaly citů a tím si své rozhodování ještě více komplikuje... 'na začátku všeho dění je však osudný večer před odjezdem domů, 'kdy se Roger v baru zaplete s Molly, 'nehezkou účetní z Kalifornie, 'která přijela do města hledat práci... 'jak je již napsáno na obálce, 'po velkém psychologickém souboji Rogera se sebou samým, 'je otázkou, 'zda zvítězí zákon a spravedlnost...'
Bolo to trochu slabé. Možno aj preto, že tam nijak bližšie nevystupovali obľúbení detektívovia z 87. obvodu.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány kriminalistika policie
Původně jsem chtěl dát 4/5 jelikož se zde v podstatě neřeší žádný případ a neodvíjí se životy našich oblíbených detektivů, ale po přečtení samotného závěru knihy dávám knize 2/5 a doporučuji tento díl při čtení této série vynechat a jít na další. Vůbec o nic nepřijdete a nezkazíte si dojem.