Prachy
Ed McBain
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427673/bmid_prachy-Wyi-427673.jpg
4
125
125
Je horký srpnový den a polovina detektivů z okrsku má dovolenou. Těm, kdo jsou ve službě, však bude ještě větší horko, než čekali. Je jim totiž nahlášen zdánlivě banální požár skladiště – ale Carella a Hawes nepovažují žádný případ za banální. Když se navíc začnou vynořovat mrtvoly, nejde již jen o obyčejné žhářství, tady si někdo hraje s daleko nebezpečnějším ohněm. Stopy od skladiště vedou k developerskému projektu s podezřelými vazbami na podsvětí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2020 , BaronetOriginální název:
Bread, 1974
více info...
Přidat komentář
Detektivky zrovna moc nemusim, ale na ty od Eda McBaina se to nevztahuje! :) Neni spatny nekdy prolezt babicce knihovnu :) Nastesti tyhle knizky miluje a ma jich velkou sbirku, mam si do budoucna co pujcovat x)
Klidnejsi detektivka s tematem zharstvi.
Můj tradiční dovolenkový návrat k 87.revíru. Je to prostě klasická detektivka.
Carellovu týmu zase jednou pomůže Ollií, i když svou svéráznou povahou, zajetý tým rozladí.
Napínavý detektivní příběh začíná pohádkově. Někdo zapálí sklad s milionem dřevěných zvířátek, a pan Grimm, majitel, vypráví detektivům pohádky jako jeho jmenovci z Německa!
Na pohádkový konec to ale nevypadá, mrtvolky se kupí, a tandemu Carella Hawes přispěchá na pomoc Ollie Weeks, který je sice šovinista, rasista a nesnesitelný chlápek, ale má citlivý frňák na zločince a průseráře. Detektivové případ nakonec vyřeší pomocí pokerové partie, padni komu padni, černá nebo bílá!
Občas se pokouším začít novou detektivní sérii, často se ale po několika stránkách seznamování s dalším prostředím, dalším hromadným vrahem a další zoufalou, ale nepřemožitelnou policistkou, pokorně vracím k ověřené kvalitě.
Revír 87 patří mezi věrná a spolehlivá útočiště. Rok 1974, německá stopa. Steve Carella, Cotton Hawes a s nimi svérázný „špekoun“ Ollie Weeks ze sousedního 83. revíru odhalují jeden zločin za druhým, ten hlavní na ně ale čeká až na úplný konec.
85 % (aktuálně 107 hodnocení s průměrem 84 %).
…
„Štěkají pro nic za nic. Je zázrak, že lidi z okolí vůbec dokážou usnout. A tohle má být exkluzivní čtvrť! Záležet na mně, otrávil bych všecky psy v celých Spojených státech. Potom bych je dal vycpat a přidělat k nim kolečka a každý psí fanda by si moh jednoho koupit a promenovat se s ním kolem domu od rána do večera. Aspoň by celou noc neštěkali. Bože, jak já psy nenávidím!“
„Slyšel jste, ehm, slyšel jste včera ještě něco jiného než psy?“
„Jak bych moh něco slyšet, když všichni čoklové vyli jako pominutí?“ zeptal se Aronowitz. Začínal soptit vztekem.
Souhra pánů detektivů z 87. revíru je obdivuhodná. A Ollie, i když jinak nesnesitelný tvor, jako detektiv je prvotřídní. Prostě koncert!
Steve vyšetřuje dvojnásobné žhářství, do kterého je zapletena firma z černošského ghetta. Za vším hledejte prachy a heroin. Svižně napsaný příběh z dnešního pohledu s nekorektními hláškami.
Po nástupu z dovolené musí dvojice detektivů "sedmaosmdesátky" začít řešit rozdělaný případ požáru jakéhosi skladu. Vyvrbí se z toho vraždy a autor rozplétáním záhady zase napsal hezký příběh - odpovídající realitě tehdejšího života ve velkoměstech USA.
Klasika z osmdesátého sedmého revíru, kterou jsem četl už po několikáté. Ke konci jsem se trochu ztrácel v tom, kdo je kdo, a oproti jiným mi přišla taková méně akční. Pěkná detektivka na dvě odpoledne.
Uspokojivé.
Skvělé, propracované, zajímavé. Postavy, dialogy, charakteristiky, vložená "zamyšlení" nad stavem světa či způsoby fungování (nejen) 87. revíru - vynikající, poutavé. A Kořánův překlad - to je dokonalost sama!
Mé první setkání s McBainem a musím přiznat, že mě styl zaujal. Příběhy nejsou překombinované, ale spíše realistické, jako právě v této, kde jde, jak jinak, o prachy. Přesně v duchu hesla, že o prachy jde až na prvním místě, se rozjíždí zamotaný příběh pro detektivy Carellu a Hawese lemovaný vraždami, protože shrábnout celý bank, je příliš lákavé. Velmi příjemné čtení.
Zase jednou dobrá detektivka od Eda McBaina. Jak já mám ráda Steva Carellu a 87. revír. Zatím mě nikdy nezklamal a tomuto názvu jsem prostě odolat nemohla. A bylo to snad ještě lepší než jsem si původně myslela. Taková široce propletená síť gaunerů se jen tak nevidí. A s tím, co vypadá tak hodně vinně, je to nakonec úplně jinak. Mezi postavami se velmi lehce orientuje, ostatně jako vždycky. Pokud si chcete oddechnout a máte rádi detektivky, můžu jen doporučit.
Možná až moc zamotané na konci příběhu kdy je trochu složitější se orientovat kdo je kdo. Jinak naprostá pecka a konečně nějaký díl kdy je to opravdu maso.