Všichni do jednoho
Ed McBain
Striptérka dotančila. Leží v zanedbané uličce mezi domy a její kdysi pyšná ňadra hyzdí rukojeť nože zabodnutého s brutální silou. Se silou, jakou dokáží vyvinout jen nadpozemské bytosti nebo šílenci. Nejspíš však obojí naráz, Anděl pomsty podepsaný pod dopisem, nalezeným v jejím pokoji, o tom svědčí. Pak kdosi podomácku vyrobenou bombou vyhodí do povětří kostel v ghettu. Už tak napjatým vztahům mezi bílou a černou komunitou čin neznámého fanatika rozhodně neprospěje. Do cesty vrahovi se kdovíproč připlete sváteční hipík. Nikdo nechápe motiv, ale mrtvola po jeho stanovení přímo volá. A k tomu všemu je Andy v nemocnici. Kolega Andy Parker, detektiv z oddělení vražd, se připletl do cesty dvěma výstřelům neznámého útočníka a teď bojuje o přežití. Tyto čtyři zločiny nemají podle všech známek nic společného. Pouze to, že k nim došlo v rozmezí čtyřiadvaceti hodin a místa, kde se odehrály, jsou na plánu města nemile blízko u sebe. Tak blízko, aby pěkně znepříjemnily sobotu detektivům jediné policejní stanice, 87. revíru...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2000 , BB artOriginální název:
Hail, hail the gang’s all here!, 1971
více info...
Přidat komentář
Dvě kapitoly takové spíše povídky ve kterých se řešilo až moc případů najednou. Případy nebyly špatné, ale rozjely pokud se nemýlím 3 a více případů najednou a člověk to jen těžko sledoval a stávalo se to místy nepřehledné vzhledem k tomu, že ani jeden nebyl ten hlavní případ, ale všechny měli stejnou váhu. Není to nejhorší díl ale na více jak 3,4 to nemá tak dávám 3.
Ak by sa kniha rozdelila podľa jednotlivých prípadov na poviedky, tak by na 140 stranách každá dostala priestor cca 14 strán a všetky by obstáli so cťou. Spisovateľ nám prináša pekný vhľad na hornú polovicu sinusoidy kedy vlna vrcholí a všetko sa sype tak povediac naraz alebo v jednom dni, než začne vlna kriminality opadávať. Ako vždy, aj tentoraz nás Evan fiktívnym mestom Isola a zoznámil nás s rôznorodou cháskou. Za mňa príma čítanie a na koniec si dovolím jeden citát, ktorý opisuje dvojicu prostitútiek: "Obe mali niečo vyše dvadsať, boli celkom príťažlivé, vysoké, nohaté, prsnaté, nehanebné a lacné ako víno v tetrapaku." Môžem smelo skonštatovať, že pol storočia od napísania tejto knihy, sa nič nezmenilo. Lacných a prázdnych osôb je viac ako dosť.
Tak tuhle jednohubku doporučuji smlsnout naráz. Pokud ji budete drolit, tak se v tom množství jednotlivých případů ztratíte.
Jeden průměrný den jednoho policejního revíru ve velkoměstě New Yorku! Od krádeží, prodeje drog, přes obtěžování dětí, až k vraždě a násilí proti skupině obyvatelstva. V roce 1971 byli místní kriminálníci v klidu. Tvrdé nekompromisní tažení starosty Rudy Giulianiho proti zločinu začne za více než dvacet let. A další příšerné události, které New York čekají 11. září 2001!
1971, vlna násilí se stupňuje, policisté mají práce, že nestačí přesčasy. Autor znovu úspěšně mění styl vyprávění, tentokrát nenajdeme jednu hlavní roli, ani dvě, ani tři, všichni detektivové (do jednoho) mají co dělat, každý řeší nějaký případ, takže McBainův polodokumentární styl se zde mění na styl skorodokumentární, při němž popisuje několik rušných velkoměstských hodin a během nich množství případů - od krádeží, přes vraždy, až po terorismus. 159 stran a v nich deset, možná i víc detektivek, to tu snad ještě nebylo. Ano, zjednodušení stylu bylo nevyhnutelné, ovšem originální postřehy a živé dialogy naštěstí ani tentokrát nechybí.
80 % (hodnotilo 78 uživatelů, průměr 86 %)
…
„Stejně je kafe v čudu,“ řekl na to bufetář.
„Pročpak?“
„Až mi někdy policajt zaplatí za kafe, udělám přehlídku na Hall-avenue.“
Nikdo mu neoponoval. Neměli sice ve zvyku v okolních podnicích za kávu platit, ale neměli rádi, když se jim to připomínalo.
Příběh napsaný stylem jakým autor píše - policejní práce 87.revíru během dne i v noci. Tentokrát mi připadá, že případů bylo více a ztrácel jsem se v ději. "Možná méně by bylo pro čtenáře více!"
Páni, to byl na 87. šrumec! Nevěděla jsem, kam se dřív vrtnout, abych vyšetřování všech případů stihla! Nakonec jsme to, páni detektivové a já, dovedli do zdárného konce, ale byla to šichta skoro až do rána!
Na to, že jsem zvyklá na Steve Carellu a jeho spolupracovníky, tak tady byla i druhá parta kde byl samozřejmě pohotovostně povolán i Steve.
Jiná, ale též dobrá kniha.
Oproti jiným dílům, byl tenhle vcelku krátký a především dost zamotaný. Odehrávalo se zde tolik trestních činů, až se v tom člověk ztrácel a neustálé přeskakování pasáží, mě opravdu mátlo. Jinak mám knihy tohoto autora velmi ráda, neboť se mi líbí, jak příběhy popisuje. Je to jako realita a strašně se mi líbí dialogy mezi detektivy a podezřelými, nebo vyslýchanými. Také popis osob, míst a detaily místností dávají na příběhu to vžití se čtenáře do děje.
Několik případů najednou, spousta detektivů, byl to docela chaos.
Mayerovo setkání s duchy bylo originální.