A
Pavel Čech
Kniha beze slov, kniha mnoha lidských příběhů, komiks, jehož obrázky poskytují mnoho příležitostí ke kladení otázek i hledání odpovědí. Kniha, jejíž příběh je napínavý a končí happy endem, kniha o diktatuře písmene A. Příběh chlapce s číslem 21868 na rádiovce se odehrává ve městě, v němž jediné správné názory symbolizuje písmeno A. AAAA zní z amplionů, A je ve znaku města, na praporech, i praporcích, jimiž mávají děti, je na transparentech, ale i na každé knížce za výlohou knihkupectví, na stravenkách,…. Jenom písmeno A se učí ve školách, A proniká do moderní architektury, lidé jej skandují, jsou ho plné noviny, i vyšetření zraku probíhá pouze na velikosti písmene A. Je to vtip, hrozba, minulost, nadsázka, absurdita a hlavně všechno dohromady. Hrdina knihy žije v podivné (v detailech nevraživé) atmosféře šedivého města každý den stejně. Pracuje v továrně, v níž je jediným světlejším okamžikem dne přestávka na svačinku. To se mladík s krajícem chleba posadí ven, za tovární komín. Vysoko na nebi svobodně létají rorýsi. Chlapec snící o létání vyleze na komín. V dálce, za hranicemi města obestavěného zdí vidíme spolu s ním docela jinou krajinu, barevný svět. Co asi to zjištění s chlapcem udělá? Víme, že si doma sestavuje kolo s křídly a vrtulí. Co autorovi poslouží k rozvinutí tohoto motivu, co dá příběhu spád? P řišel čas sledovat dějovou linku příběhu: Chlapec pozoruje domovní prohlídku u souseda odnaproti, zlobou zkřivené obličeje strážců pořádku, papírovou vlaštovku, kterou soused v posledním okamžiku před zatčením vyhodí z okna. Chlapec ji – jaká to (ne)šťastná náhoda – druhého dne najde a papír rozbalí. Je na něm napsáno písmeno B. Nic víc, a přesto je to mnoho. Kluk se svěří s událostí kolegovi v montovně. To neměl dělat. Strážcům pořádku díky změti odposlouchávacích zařízení, drátů a kamer nic neunikne. Hrdina ví, že teď jde o život, vzniká napínavá honička jako z filmu, střelba stíhacího komanda a … vidíme, že po domácku vyrobené vznášedlo letí, chlapec se na něm vzdaluje, uniká!... celý text
Přidat komentář
Pavel Čech patří mezi mé nejoblíbenější dětské autory. Z žádnou z jeho knih nikdy nesáhnete vedle. Kresby jsou dechberoucí a příběhy velice citlivé a něžné.
Komiks A jsem donesla do mé třídy jakožto knihu týdne. Společně jsme si ji s dětmi prošli, povídali jsme si o významu jednotlivých ilustrací, o možném významu každého malého i velkého A. Bylo fascinující sledovat myšlenkové pochody dětí (páťáčků), kteří jednotlivé části nejprve přirovnávali k vymyšleným situacím ale postupem času dokázali navazovat na současnou situaci společnosti i historické momenty.
Mě samotné tento komiks svou vrstevnatostí připomíná Malého prince. Po každém přečtení objevíte něco nového, každá generace si doplní své životní zkušenosti a zážitky. Moc se těším, až si nad knihu za 5 let sednu s dalšími páťáčky a budu překvapená, jaké asociace vytvoří oni.
Na čtenářské dílně jsme si ukazovali, co dnes budeme číst, po dočtení jsme si sdělovali, co nás v knize překvapilo nebo zarazilo. Já jsem byla překvapená, že se v mé knize vlastně neobjeví žádné slovo - to čtvrťáky nalákalo, aby si ode mně knihu vypůjčili.
Jenže zmlsáni líbivými mangami, čtvrťáci mi knihu vzápětí vrátili bez sebemenší odezvy. Vůbec se nepokusili detailně prohlížet jednotlivé obrázky - a že je toho spousta, na co se dá koukat a hledat - a vyznění, pokud ho vůbec pobrali, je nijak neohromilo. Takže bych doporučila společné čtení i prohlížení s cílem (po)zastavit tu zrychlenou generaci; kdo z těch rychlíků vůbec zaregistroval, natož ocenil třeba jen ty neuvěřitelné dopravní značky?
(SPOILER)
!!! POZOR SPOILERY !!!
Vůči téhle autorově knize jsem na základě anotací byla nejvíc skeptická a nechávala si ji na konec. Navíc jsem nejprve nechápala, co je to na obálce, a myslela si, že je to nějaká brambora nebo kámen s anténou. Po přečtení ihned pořizuji domů a doporučuji na všechny strany. S ohledem na možné využití v hodinách českého jazyka / dějepisu / občanské výchovy naprosto geniální titul!
Jelikož jsem usoudila, že to není nic moc pro děti, začetla jsem se do komiksu nejprve sama. Když nejstarší viděl, že opět čtu Pavla Čecha, rovnou si sedl ke mně na zem, že chce číst taky. Přelistovala jsem tedy zpět na začátek a četli jsme spolu, přičemž jsem se tentokrát zastavovala někde, kde mně to bylo prve jasné, ale jemu nyní ne, a nebo si všimla věcí, které mi napoprvé unikly nebo nedošly (např. využití barev v knize). Neuniklo nám, že sopka, kterou maluje na plátno dívka na břehu, je stejná jako ta, co několikrát figuruje v knížce Pro Tebe. Syn "A" úplně nechápal, ale kladl ty správné otázky: "Proč je všude A? Proč ten pán napsal B? Co se s ním stalo? Proč je to tam všechno šedivé? Proč dolů hází ty knížky?"
Pro mne je nejlepším shrnutím úvod komentáře uživatele yarghoul na konkurenčních stránkách, který na mne vyskočil z googlu: "První dojem z knihy: Jan Tleskač se dostal do Orwellovy knihy 1984."
A... A... A... Fakt A? Nebo spíš B? B... Asi... Chutná tak moc jinak, než A... Asi se pletu, když všichni kolem tvrdí A. Ach jo, tak jo, asi fakt A. A nebo přeci jen B? Stále to ve mně hlodá... Ta možnost B... Vnitřně s tím souzním... Již se nemohu podepsat pod A. Ano, B. Věřím v B. B! b B! eD mf ghjk!
Příběh prastarý, mnohý autor se s ním už zkoušel popasovat. Zvlášť mladí umělci, kteří totalitu nezažili, o ní rádi tvoří svá první díla.
Ne tak Pavel Čech. Ten pouze ilustracemi, zcela beze slov vyjádřil podstatu toho, co zažil sám, co zažili jeho rodiče v době války. Podstatu nesvobody.
Obdivuji!
Geniální.
Věnováno muži s taškami. Jinak také známému jako muž před tankem. To mi vehnalo slzy do očí.
Áčko si vždycky cestu najde.
Áčko se umí usmívat.
Áčko k vám na návštěvu zajde chce Tě jenom podrbat.
Áčko si chce s dětma hrát.
Áčko se za dobrem skrývá vnímáš rozesmátou tvář.
Áčko se zase vrátí áčko nás neopustí.
Áčko nám život zkrátí svůj svět nám do hlav hustí.
Nikdy nesmíš zavřít oči nesmíš mít z Toho strach.
Áčko je tu snámi a chce se nás dotknout.
Proto díky kniho.Díky autore.Díky,že jsi a existuješ i v takové době.
Takové jsou stále potřeba.
Totalita ztvárněná beze slov - famózní. Pan Čech opravdu umí a jeho obrázky miluju.
A je autorova reflexe na dětství a dospívání nejen v jakém žil režimu, ovlivnilo ho dílo George Orwella 1984.
Orwell nenabízí světlo v dáli. Pavel Čech ho vidí a věří v něho.
Naděje k lepšímu zítřku je vždy tady a teď. Jen ji prostě vidět.
Kniha o diktatuře písmene A. Motiv totality a nesvobody zachycený štětcem Pavla Čecha. Nádherné kresby, nemůžu se na ně vynadívat.
Dalo by se říci - další skvělá kniha Pavla Čecha. Jenže tahle je obzvláště skvělá. Je naprosto beze slov, jen s jediným písmenem A, k němuž se později přidá B. Má jako všechny Čechovy knížky výborně vypovídající obrázky, zprvu černobílé, později barevné, a můžete přemýšlet proč. A navíc zpracovává velmi náročné téma tak, že je jasno i dětem.
Je to druhý komiks beze slov, s kterým jsem se setkala, a oba zpracovávají těžká sociální témata. Téhle si cením proto, že se s ní dá výborně pracovat se školními dětmi různého věku.
Bomba.
Sice beze slov, ale i tak silný příběh, který baví i děti a zároveň poučí o nesvobodě, totalitě i propagandě.
Děti si vymyslely i alternativní děj na základě detailů obrázků.
Román v obrazech či komiks beze slov, jednoduchý, ale silný příběh. Každý obrázek si člověk musí prostudovat - jednak proto, aby si užil trefné postřehy autora, a též proto, že i drobný detail může být důležitý v dalším ději.
Tahle útlá knížka je důkazem, že pro silné sdělení není třeba mnoha slov, v tomto případě ani jednoho. Informace jsou zde zhuštěné a vtělené třeba do jediné čáry nebo (ne)barevného odstínu nebo třeba do plakátu na zdi někde v pozadí.
Velice doporučuji.
A je obrazové album Pavla Čecha, které vypráví příběh o životě v nesvobodě. A ačkoli v knize není jediné slovo, příběh, který vypráví je velice silný. Jeho čtení je náročné, protože si musíte všímat detailů a chápat vyprávění beze slov. Celým příběhem nás doprovází písmeno A, až se jednou hlavní hrdina setká i se zbytkem abecedy. Je to nádhera, důležitou roli zde hrají i (ne)barvy a doopravdy to stojí za to!
Kniha mého oblíbeného autora popisuje dobu, kterou leckdo z nás pamatuje. Nádherně namalované, dojemné i mrazivé. Pavel Čech umí opravdu ve zkratce a v jednom obrázku vystihnout tolik emocí a myšlenek, že mám dojem, že minimálně v českém prostředí nemá konkurenci
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura komiksy symbolika svoboda české komiksy diktatura autorské ilustraceAutorovy další knížky
| 2014 |  Dobrodružství pavouka Čendy |
| 2011 | Dědečkové |
| 2012 | O zahradě |
| 2012 | Velké dobrodružství Pepíka Střechy |
| 2014 | O čertovi |
Geniální