A anděl mlčel
Heinrich Böll
Hrdina je vojenským zběhem, prchajícím před trestem smrti. Z vlastního domova najde trosky, nenajde ani lidi, které zde opustil, jeho žena je mrtva. Setkává se s podobně opuštěnou ženou, která právě ztratila své dítě a společně s ní se pak snaží vybudovat si novou existenci a přežít. Ničím nepřikrášlený, syrový příběh působí opravdu silným dojmem. Kniha připomíná Remarqueovy příběhy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1993 , Akropolis , IdeálOriginální název:
Der Engel schwieg, 1992
více info...
Přidat komentář
První kniha od tohoto autora a určitě ne poslední.
Zdevastované poválečné Německo a přeživší, kteří by raději nepřežili. Lidé hladovějící a žijící v ruinách, hledající pro co by žili a jak. Falešné doklady, bída, špína, krádeže a spása milosrdenství...
Kniha to není špatná, ale není to úplně můj šálek kávy. Nejspíš jsem čekala trochu něco jiného, každopádně velmi realisticky ukazuje situaci po 2. světové válce, respektive těsně po jejím konci v roce 1945. Neseděl mi styl, jak byla kniha napsána. Trošku mi to připomíná některé knihy od A. Lustiga, které se mi taky četly velmi těžce. Bohužel tuto knihu osobně nejsem schopná docenit, možná jsem na tento styl psaní ještě nedozrála.
V doslovu překladatel Jiří Veselý píše, že sám autor nepovažoval dílo za zralý pro tisk, že je dílo nehotové a je to z něj i cítit. Možná. Ale možná právě pro tu "nedokonalost" mi děj přišel hodně reálný a lidský.
Velmi pěkná kniha, pro mě zatím nejčtivější z těch, které jsem od Bölla četla (Biliár o půl desáté, Vlak dojel přesně). Jinak opět jeho originální styl.
Nádherná kniha. Sáhla jsem po ní ještě na gymplu, po výkladu při hodině češtiny. A opravdu jsem nebyla zklamaná.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1962 | Biliár o půl desáté |
1966 | Klaunovy názory |
1989 | Vlak dojel přesně |
1993 | A anděl mlčel |
1961 | Kdes byl Adame? |
(SPOILER) Böllova románová prvotina z roku 1951, za autorova života nevydaná a publikovaná až po jeho smrti z pozůstalosti, v roce 1992. Román s četnými autobiografickými prvky, zařazením typický představitel německé Trümmerliteratur, autorské reflexe bezprostředního poválečného německého vývoje.
Hlavní hrdina (či spíše antihrdina), vojenský zběh Hans Schnitzler, se vrací do svého rodného města, Kolína nad Rýnem, na samém konci druhé světové války. Doslova v troskách města vyhledává manželku svého nadřízeného, který jej zachrání před popravou a tím mu "ukradne smrt", která na něj, coby dezertéra čekala. V ovzduší všeobecné deziluze, na pozadí rozvalin zničeného města a s přetrhanými osobními vazbami (manželka, se kterou se oženil za války, umírá na konci války při náletu) se Hans ocitá na okraji společnosti. Seznamuje se s opuštěnou ženou Reginou, obdobně vykořeněnou, a postupně s ní navazuje vztah. Po určité době, kdy je ochromen deziluzí a traumaty z války, se zapojuje do snahy přežít krádežemi uhlí na otop a sháněním jídla. Jako kontrapunkt k těžkému údělu Hanse stojí doktor Fischer, oportunista a vydavatel církevního časopisu, vydělávající jak na válce, tak na poválečném chaosu a černém trhu, snažící se získat majetek z pozůstalosti od Hansova nadřízeného podvodem na jeho těžce nemocné manželce
Hlavním rysem románu je vedle silného humanistického ladění a až dokumentárního popisu poválečného zmaru a chaosu v Německu (tedy deziluze ve společnosti) především kritika oportunismu (přiživování se na válce i poválečném zmatku), často podporovaného a krytého církevními kruhy. Autor takové jevy popisuje prostřednictvím mnohých autobiografických prvků a kritizuje společenskou nečinnost či rozvrat, který nechává mnohé upadat na samé dno, zatímco jiným (přímo či nepřímo) umožňuje zneužívání nastalého celospolečenského klimatu bezohledně pro svůj osobní prospěch a obohacení.