A Gothic Soul
Jiří Karásek ze Lvovic
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246270/bmid_a-gothic-soul-h6q-246270.jpeg
4
63
63
A Gothic Soul is the most acclaimed work of Czech Decadent prose. Expressing concerns that are unique to the Czech movement while alluding creatively and ironically to Joris-Karl Huysman's Against Nature, the novella is set in Prague, which is portrayed as a dead city, a city peopled by shades, who, like the protagonist — a nihilist and the “last scion of a noble line” — are only a dim reflection of the city’s medieval splendor. The man lives in a dreamworld, the labyrinth of his soul giving rise to visions. In his quest for meaning, he walks the city, often hallucinating, while pondering questions of religious fervor and loss of faith, the vanity of life, his own sense of social alienation, human identity and its relationship to a “nation,” the miserable situation of the Czechs under Habsburg rule, and Prague’s loss of its soul on the cusp of modernity as old sections, such as much of the squalid Jewish Quarter, are demolished to make way for gaudy new buildings and streets. With a history of madness running in the family and afraid the same fate awaits him, he ultimately retreats into seclusion, preferring the monastic way of life as the epitome of unity and wholeness and a tonic to present-day fragmentation. Yet Karásek eschews the mawkish, opting instead for darker tones that play with the tropes and motifs of Decadence while conflating the same-sex desires of his protagonist, the fatalism and futility of such an existence within the social construct of the day, with concerns for the dual fates of his nation and city. Given his importance for Czech literature and for European Decadence, very little of Karásek's work has been translated into English. Kirsten Lodge included translations of his poetry in Solitude, Vanity, Night: An Anthology of Czech Decadent Poetry, and we have made available her translations of some of his shorter prose here and here. This is the first time A Gothic Soul, or any full-length work of Karásek's prose, has been translated into English.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2015 , Twisted Spoon PressOriginální název:
Gotická duše, 1900
více info...
Přidat komentář
Číst Gotickou duši od Karáska jako román, ve kterém se něco děje a něco stát má, je velmi zcestné. Kniha se drží svého jména a po celou svou délku doslova líčí dění v protagonistově duši, postižené těžkou, pravděpodobně nevyléčitelnou depresí. Nic víc.
Vzhledem ke své chorobě i celkovému povahovému nastavení, protagonista prožívá svůj život za nedobytnou clonou, která ho odděluje od okolí. Sám z ní neumí vystoupit a neumí do ní nikoho pustit. A tedy i my čtenáři, nevidíme nic z toho, co by neviděl od sám, všechno je nám předáno právě skrze filtr této clony. Můžeme jej jen následovat na cestě k nevyhnutelnému šílenství a naslouchat jeho pocitům.
Kniha obsahuje sem tam zajímavé filozofické myšlenky, ale jádrem je především detailní, dekadentní, temné a melancholické pitvání se v pocitech zmaru, bezmoci, beznaděje, osamělosti, náboženského a společenského vyloučení. Snaha o nalezení víry a vyrovnání se s bohem je obecně jedno z hlavních témat protagonistova života a jakýsi bod, přes který se není schopen dostat dál.
Dále bych upozornila na poměrně málo akcentuovaný prvek, a to to, že kdykoli se protagonista touží s někým seznámit, nikdy to není žena, ale mladý, spíše zženštilý muž. Takový rozkol nevnímám jako náhodu a pravděpodobně to dobře souvisí s neschopností protagonisty srovnat se svou osobností, které není schopen porozumět.
Text v momentech a pasážích, jen tak zobne, sebeidentifikací. Ale většinu času plula moje mysl mimo, někam jinam. Přišlo mi to celé napůl jako jedna velká póza, která se snaží být děsně rouhačská vůči všemu (holt dekadence). 121 let. Mmm. Většinu času to není příliš čitelný text, i ten záměr se jaksi rozpíjí do ztracena. "Toužím po nemožném. A umírám možným." (...) "A pak už to nebyla určitá zahrada, určitá vůně, určité odstíny barev. Byl to jen šum toho všeho, barvy, tóny, vůně, lesk, vše dohromady. Bylo to něco rozčilujícího, co uchvacovalo celou bytost a z čeho cítil rozkoš, ale zase ne určitou rozkoš, jen něco, co hrdlo tísnilo a z čeho nebylo lze se rozkřiknouti a co bylo mučivé a sladké zároveň."
Osobně jsem toho názoru, že jsme všichni duševně nemocní. Jsme uzavření ve svých myšlenkových labyrintech, plných fantazií a snů, ve vězení, ve kterém jsme si sami sobě bachařem. Pokud se u někoho jeho choroba liší od té, kterou trpí většinová společnost, pak je považován za podivína, blázna a šílence.
Jak už psal Fernando Pessoa: „Celý vesmír je vězeňská cela a býti vězněm nemá co dělat s velikostí kobky."
70%
Možná trochu spoiler...
Delší dobu jsem se nemohla rozhodnout, jestli dát dvě nebo tři hvězdičky. Ač je to tenká knížka, četla se obtížně. Neustále přítomné zoufalství, beznaděj a časté motivy smrti ("kostel se vracel zase do vzezření ponuré hrobky", "strnulé řady lavic se tměly jako hroby", "mrtvolná nehybnost" a mnohé další) společně vytvářejí velice ponurou atmosféru, která prostupuje celým dílem. Hrdina, který se několikrát rozhodne, že změní svůj život, ale nikdy to nedokáže. Nakonec zcela rezignuje a propadá do naprosté lhostejnosti, kdy neví, jak žít a život mu jen propadá mezi prsty. Silné dílo, ale asi se k němu již nevrátím.
Kniha je psaná opravdu krásným jazykem a má neobyčejnou myšlenku. Popisuje marnost, rezignaci a zoufalost jednoho života, který nebyl šťastný ani úspěšný, ale byl pravdivý. A to je, myslím, nejdůležitější.
Hm... tak tohle bylo hodně divné. Celé to na mě působilo velmi pesimisticky a negativně, nemám v plánu se k této knize ještě někdy vracet.
Kniha psaná pro některé asi ne zrovna čitelným jazykem, jelikož Karásek žil v době, kdy dnešní podoba češtiny s tou jeho se v lečems liší. Je to však výjimečná kniha plná bolesti, smutku, pocitů lhostejnosti a zmaru v důsledku toho, jak hlavní hrdina analyzuje svou duši. Navíc výjimečnost knihy je ukrytá v tom ,že ačkoli se skládá z pocitů hrdiny, popisuje v podstatě jeho život, od mládí až po jeho smrt.
Dílo Gotická duše se mi četlo docela obtížně, i když je to poměrně krátké. Už od začátku mi byl hlavní hrdina nesympatický. Ještě více se to stupňovalo, když říkal, jak se chce změnit, chce si najít kamaráda (s dlouhými prsty – u mne trošku nepochopeno), ale mně připadá, že se nesnažil. Alespoň ne dostatečně. Hrdina se rychle vzdával. A také mi připadalo, že se vyžívá v tom svém zármutku, v té své samotě – že je vlastně rád, že takový je.
Ke knize jsem tak od začátku zaujala negativní postoj a ten jsem si udržela až do konce. Gotická duše rozhodně nebude patřit k mým oblíbeným dílům.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Sodoma |
| 1989 | Vteřiny duše |
| 1921 |  Gotická duše |
| 1897 | Sexus necans: kniha pohanská |
| 2012 | Romány tří mágů |
Gotická duše je dost působivý román bolavé duše, která nedochází naplnění, trpí, není možné ji zahojit. Melancholie a utrpení na každé stránce, vcházející zdá se z autobiografických zážitků. Toto dílo nemá děj, je to především sonda do duše, plná podnětů k zamyšlení. Co dělá duši šťastnou? Co člověk potřebuje, aby ho duše nebolela, netrpěla, radovala se? Je víra v Boha tou správnou cestou? Je touha po mystice a něčem, co nás přesahuje, řešením? Nebo je Bůh mrtev a chrámy jsou prázdnou nádobou? Je i duše prázdnou nádobou? A dá se vůbec něčí zaplnit? Je češství diagnózou, která podmiňuje naplněnost naší duše? Cítí se lidé jiných národů jinak než Češi díky tomu, že patří k jinému národu?
Spousta velkých otázek, odpovědi si každý musí hledat sám. Hlavní hrdina necítí nic jiného než bolest, úpadek, tíhne k nihilismu. Bolest světa padá na jeho bedra, až je to k nevydržení.
Po dlouhé době jsem si do nějaké knihy tužkou vpisovala poznámky, podtrhávala myšlenky, krásné jazykové obraty, lepila jsem lepíky. A vrátím se k této knize určitě znovu. Byť nehodnotím naplno, tohle mne oslovilo. Tolik věcí k přemýšlení v tak útlé knize, to jsem dlouho nezažila. Gotická duše mne dozajista oslovila - byť je to dost deprimující, bolestivé čtení, má to svoji hloubku, která se mne vnitřně dotkla a dokázala mne oslovit.