A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Malý Noah s dědou sedávají na lavičce a povídají si. Pod lavičkou rostou stejné hyacinty, jaké děda kdysi pěstoval pro babičku. Děda s Noahem si můžou povídat úplně o všem. O všech otázkách spojených se životem a vesmírem, závažných i nicotných. Při rozhovorech s vnukem si děda vždycky vzpomene, jak se zamiloval do babičky a jak o ni ve stáří přišel. Zatím ji pořád vidí před sebou a děsí se dne, kdy si ji už nebude moci vybavit, protože cítí, že jeho svět se mění. Jenže zachytit vzpomínky je čím dál těžší a oba se musejí naučit tomu vůbec nejtěžšímu: umění se rozloučit.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2018 , OneHotBookOriginální název:
Och varje morgon blir vägen hem längre och längre, 2016
Interpreti: Pavel Nový , Michal Zelenka
více info...
Přidat komentář
Chápu to poselství, které se mi autor snaží předat - ale asi mi nějak nesedí ta forma. Příběh se mě nedotýká, místy se až ztrácím v autorových myšlenkových pochodech, necítím emoce, které bych asi cítit měl. Mrzí mě to, hodně jsem se na svoje první setkání s Backmanem těšil, ale co se dá dělat. Časem možná zkusím ještě něco dalšího, a případně se budu muset smířit s tím, že zkrátka nejsem autorova cílová skupina :-))
“zabloudila mi do srdce a nenašla cestu ven, nikdy nemněla orientační smysl.”
Pripravte si kapesníky, pretože si poriadne poplačete. Kniha o láske, spomienkach, pomalom odchádzaní, o strate milovanej osoby - jednoducho o tom čo robí človeka človekom. Skvelá kniha. Nebojte sa, že je útlá, pretože je nabitá myšlienkami ktoré Vás prinútia prehodnocovať, sumarizovať, zamyslieť sa. Nie je to kniha na jeden večer, pretože mnohé myšlienky treba vstrebať.
Mé první setkání s autorem. Kniha mě mile překvapila a líbila se mi. Určitě si přečtu i jeho další knihy.
Fredrik Backman, pro mě neznámý autor, kterého jsem objevila na internetu. Jeho knihy měly velmi dobré hodnocení. První, která se mi dostala do ruky, Babička pozdravuje a omlouvá se, vůbec mi nesedla. Vůbec mě nebavila, bylo to pro mě utrpení. Na internetu jsem si musela znovu najít hodnocení, zda jsem nevzala špatnou knihu. Někdo psal, že se kniha rozjede až později. Pro mě se nic nerozjíždělo, musela jsem knihu odložit, s tím, že toto není autor pro mne. Po delší době jsem na internetu opět narazila za zmíněného autora a knihu, A každé ráno je cesta domů delší a delší", řekla jsem si, dám autorovi ještě šanci. A tato kniha, je naprosto úžasná. Bavila mě hned na první stránce. Moc se mi líbila. Je tam spousta krásných vět - citátů - úvah. Spousta lásky, spousta soucitu, porozumění. Je vtipná a je také smutná. Krásná knížka, kterou chci mít doma v knihovně. Tedy objednávám tuto pro sebe domů a nějakou další, od tohoto autora z knihovny.
Prvý Backman. Na tohto autora sa chystám už dlho a prišiel ten správny čas. Začala som jeho najútlejším dielom a neľutujem. Dojemný príbeh starého otca, ktorému postupne prestáva slúžiť mozog a pamäť. Autor krásne opísal vzájomné vzťahy s manželkou, synom, vnukom. Téma, ktorá sa mňa osobne dotýka, lebo niečo podobné prežívame v našej rodine s babkou a preto som vďačná za toto útle dielo.
ednohubka ke kávě, myslela jsem si. A ona byla... Ale trochu jiná než jsem myslela. Čekala jsem milé oddechové čtení. A pak jsem měla přes slzy slanou kávu...
Kniha o odcházení, o tom jaké je to někoho ztratit, i když tu fyzicky ještě je...
Pokud jste o nějakého svého starouška přišli, pravděpodobně vás dostane jako mě. Obzvlášť pokud v tom hráli roli ti pojídači lidské osobnosti, demence a alzheimer.
Pokud jste o nikoho nepřišli a bude vám to připadat spíš jako klišoidní kýč, což věřím, že někomu připadat může, tak jste šťastní lidé.
Čekala jsem úplně jiné čtení a příběh. Je to milé, motiv odcházení je zpracováný pěkně. Já čekala to, co je na obálce, ale příběh je jiný než obrázek a je to dobře.
Meditace, která je pohlazením po duši, ačkoli se týká velmi smutného tématu. Rozhodně doporučuji - raději za melancholického zimního večera než v létě na pláži.
„Noah sedí na lavičce a pohupuje nohama, kterýma ani nedosáhne na zem, zato hlavou dosáhne až do vesmíru, protože ještě nežil dost dlouho na to, aby někdo jeho myšlenky spoutal na zemi.“
Celú knihu som mala akési tušenie, že mi to niečo pripomína. A potom mi to došlo! Rozprávku Up, Vzhůru do oblak, či Hore, ak chcete. Ak si spomeniete na úvodnú montáž o živote staručkého pána z tej rozprávky, tak to je presne atmosféra a pocity, ktoré vo mne táto kniha vyvolala. Nádherné, citlivé, aj slzička vykĺzla.
„Nejhorší na stárnutí je to, že už vás nic nového nenapadá. … Takže fantazie to také někdy vzdá dřív než tělo.“
Ačkoliv je knížečka velmi útlá, dojem zanechala jako leckerá o mnoho stránek vydatnější... Nezbývá než jen doporučit...
Věděla jsem, že mě to rozseká a rozsekalo. Obdivuhodné, na tak malém prostoru tolik lásky, porozumění, bolesti i úlevy. Není co dodat
Príbeh plný empatie, lásky, porozumenia a áno, smútku.. a všetko to smutné je tak krásne vyjadrené a opísané..s citom a láskou.
Kniha má v sobě hlubokou myšlenku na strašně málo stranách. Ne každý té myšlence pochopí a dá mu smysl. Knihu jsem zhltla během dne a našla jsem v ní moudro, dojemné chvilky a umocnila ve mně, abych si vážila každé chvíle v životě s těmi, které mám ráda a na kterých mí záleží.
Štítky knihy
stáří švédská literatura vzpomínky demence (nemoc) Alzheimerova choroba babička dědeček novely
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Rozsahem jednohubka a přesahem spíš něco jako končící nekonečno. Líbí se mi zvláštní styl, a zdá se mi, že autor tady dávkuje dojetí kapátkem, což je moc dobře. V takovém tématu je totiž snadné sklouznout ke klišé a dojáku. Čtyři hvězdy dávám, protože jsem přeci jen četla mocnější knihu o stejném námětu, a to Starý král ve vyhnanství.