Stratený muž
Jane Harper
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/439337/bmid_strateny-muz-QgQ-439337.jpg
4
199
199
Román vychádzajúcej austrálskej hviezdy kriminálnej literatúry opisuje veľmi sugestívne a so zmyslom pre gradovanie napätia nemilosrdnú austrálsku divočinu a ľudí, ktorí v nej žijú. Sú takí tvrdí a zocelení drsným životom a ťažkou prácou, že neraz dokážu byť krutejší ako sama príroda. Dvaja bratia sa stretnú pri plote oddeľujúcom ich statky. Hlboko v pustom vnútrozemí austrálskeho kontinentu sú široko-ďaleko jediní susedia. Ich domy sú od seba vzdialené na tri hodiny cesty autom. Cam, ich prostredný brat, ktorý sa stará o rodičovský ranč, im leží mŕtvy pri nohách. Zomrel sám, očividne vyčerpaný od smädu a horúčavy. Muži prinesú brata domov na ranč. Rodinu zasiahne hlboký smútok, v ktorom sa rodí neistota, narastá nedôvera a vzájomné upodozrievanie. Čo ak Cameron nezomrel prirodzenou smrťou? Čo ak izolácia a samota uprostred šírej pustatiny menia ľudí na stelesnené zlo? Jane Harperová napísala za tri roky tri bestsellery, podľa jedného z nich nakrúcajú v Hollywoode film. Zanechala novinárske remeslo, pustila sa do písania austrálskych trilerov a natrafila na zlatú žilu.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2020 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Lost Man, 2018
více info...
Přidat komentář
Velmi působivý příběh. Jak většinou popisy míst tak nějak řekněme přeskakuji, tak zde jsem si je nečekaně užívala a do krajiny se dokázala vcítit. K tomu překvapivá zápletka i trochu neuvěřitelný závěr. Ale i tak - za mě velmi poctivých 4,5*. Na DK aktuálně 88%.
Dobré psychologické drama s detektivní zápletkou. Neuvěřitelná krajina australského vnitrozemí skvěle a sugestivně popsaná - stálo by za to knihu přečíst i jen kvůli seznámení s tímto místem, jako cestopis. Bavilo mě, jak pozvolna autorka rozplétala rodinné vztahy a odkrývala povahu svých postav. Ale rozuzlení mi přišlo nepravděpodobné…. Víc se rozepisovat nebudu, abych někomu nepokazila čtenářský zážitek.
Až poměrně dost depresivní detektivka (troufám si říct "noir") odehrávající se v australském vyprahlém vnitrozemí, kde vzdálit se od auta znamená rozsudek smrti, protože je v prašné pouštní krajině snadné se ztratit i pro místní a bez vody pod pražícím sluncem nevydržíte déle než pár hodin. Autorka pracuje s prostředím a přírodou víc než v předchozích knihách, které jsem od ní četla (Sucho, Síla přírody), nebo na mě to aspoň tak působilo (jakože hodně nehostinné a nebezpečné), a přidává k tomu osamělost zdejších lidí, kterou ještě podtrhla speciálními okolnostmi hlavního hrdiny (ale i ostatní moc dobře vědí, že jsou závislí na ostatních lidech, a navíc se musí umět co nejvíc postarat sami o sebe, protože hustota osídlení je mizivá). Celý příběh má dusivou psychologickou atmosféru, a přesto dokáže rozuzlení překvapit (podezírala jsem kdekoho, ale netrefila jsem se ani náhodou). Skvěle napsané, jen bych možná uvítala nějaké odlehčení (jako byl třeba seržant Raco v Suchu), jinak ale naprostá spokojenost.
Autorka opět potvrdila, že je skvělou vypravěčkou. Atmosféra, kterou v knize vytváří, čtenáře vtáhne do děje, jako kdyby tam opravdu byl – a to v tomto nehostinném prostředí opravdu nechceš :-)
Kniha není úplně detektivka. Jedná se spíše o román či drama, kde se díky/kvůli úmrtí jednoho z bratrů začnou postupně odhalovat dávná rodinná zatížení. Kniha je psána velice poutavě, srozumitelně, vše dává smysl a charaktery postav mají vlastní vývoj, mnohdy nečekaný.
Vzhledem k tomu, že Sucho jsem hodnotil velice vysoko, nečekal, jsem, že by se autorka další knihou dostala až na takovou úroveň, jsem moc rád, že jsem se mýlil.
Já bych tuto knihu rozhodně neoznačila jako thriller, je to rodinné drama, kde povahy jednotlivých členů rodiny a jejich traumata výrazně umocňuje prostředí, kde žijí. To, co je blíže civilizaci řešitelné, pokud nastane v této pustině, vede ke strašným koncům.
Nepříliš napínavý thriller je zaměřený spíš na mezilidské vztahy, které hlavní postava a vypravěč celého příběhu Nathan postupně vytahuje ze záhybů svého mozku. Autorka je skutečně skvělá vypravěčka, dokáže grandiózně popsat bezútěšné prostředí australských vyprahlých vnitrozemských stepí a polopouští i život v nich. Ačkoliv kniha začíná jako detektivní příběh, postupně sklouzává spíš k románu o životě zdejších lidí. Detektivní nitka se příběhem pokouší klikatit, ale není podstatou. Ovšem právě opakované vracení se k jakémusi pátrání se snaží udržet čtenářovu pozornost. V mém případě se to jakžtakž dařilo.
Ten vyprahlý svět, který člověka spolkne a nenechá po něm vůbec nic, si člověka podmaní. Stejně jako rodinné drama, zpočátku jen tušené, pomalu se rozvíjející a odhalující ošklivá tajemství - až ke kupodivu katarznímu závěru. Nathan, Cameron a Benny, jejich rodiče, jejich děti, jejich farmy, jejich touhy, jejich pinožení se za snesitelným životem... Čtenář leccos vytuší, ale na konkrétní řešení si musí počkat. Jsem spokojená.
Vypravěčem je Nathan, nejstarší ze tří bratrů, rozvedený, osamocený, který je díky špatnému rozhodnutí v minulosti černou ovcí rodiny. Prostřední nejúspěšnější bratr Cameron je nalezen mrtvý a není jasné zda cizím zaviněním. Nathanovi nedají spát nějaké okolnosti a snaží se to vyřešit. Při tom mu pomáhá jeho téměř dospělý syn Xander, se kterým má díky odloučení nejednoznačný vztah.
Při zkoumání začíná oprašovat stará tajemství a křivdy, zavátá letitými nánosy písku.
Pomalé tempo, skvělá práce s charaktery a vztahy dotvoří příběh ve výborné rodinné drama.
Pravda, která nakonec vyjde najevo je sice srdcervoucím, ale i logickým řešením všech zmařených nadějí a promarněných příležitostí, avšak zároveň je plná naděje a nového začátku...
Za mě bohužel jen 3*. Knížka mě nudila, musela jsem se hodně tlačit, abych dočetla. Čekala jsem survival v australských vedrech a dostala jsem rodinné drama v australských vedrech. Škoda, Sucho od stejné autorky se mi líbilo, Síla příroda také, ale Ztracený v pustině je za mě ze všech tří nejslabší.
Detektivka na dlouhé zimní večery jak má být, napětí, vztahy, překvapivý závěr s bonusem popisu života v pro nás exotickém prostředí vyprahlé Austrálie.
Super krimi! Takto si predstavujem vyšetrovanie a postupné odhaľovanie skutočností.
A to som dávala taký pozor pri čítaní, že som to odhalenie aj tušila už asi 40 strán pred koncom čo mi ale vôbec neubralo na zážitku.
A prostredie austrálskej pustatiny kde sa to odohráva a veľmi výrazne vplýva na dej je veľkým bonusom.
Pre mňa je austrálske vnútrozemie veľká neznáma aj napriek cestopisom, ktoré pozerám, takže to malo aj pridanú hodnotu a nové poznatky.
A nechcem ani viac písať o dojmoch z knihy, nech nepokazím čitateľský zážitok niekomu ďalšiemu.
Ale čo chcem povedať je, že to bolo výnimočné krimi a bodaj by všetky boli takéto!
A že do Austrálie sa budem báť ísť...
Knihy odehrávající se v Austrálii jsou moje slabost a knihy Jane Harperové mám opravdu ráda. Líbí se mi její styl psaní, zdánlivě pomalý, přesto ale poutavý, s neuvěřitelně sugestivním popisem prostředí. Tady je to poušť, asi krásná, ale vražedná. A tak se pomalu odvíjí příběh smrti člena rodiny a jak se dá očekávat, rozplétáme složitý propletenec vztahů, křivd, tajemství a temných stránek pod maskou spořádaných lidí. A hrob honáka dává celému příběhu nádech tajemna a šimrání strachu. Není to thriller, zvraty tu nehledejte, přesto vás kniha od sebe nepustí.
Ač souhlasím s výtkami některých čtenářů, přesto se neodkloním od hodnocení plným počtem, mně se kniha moc líbila. Doporučuji.
Napínavé a čtivé čtení z prostředí suché a vyprahlé Austrálie. Je nalezeno mrtvé tělo jednoho muže a nyní je nutno vyřešit jeho smrt . A nezbývá se než ponořit do minulosti a prozkoumat stará rodinná tajemství
Drsné podnebí a těžké živobytí, to všechno tvaruje lidské charaktery a vztahy mezi obyvateli této části Austrálie. To, co vypadá jako úplně obyčejná rodina, je ve skutečnosti velkou sbírkou tajemství ukrytých pod nečitelnými výrazy a vrstvou červeného prachu. Skoro vůbec nevíte, co si o o jednotlivých postavách myslet, tak málo dávají najevo své emoce, hlavně ty pozitivní. Když je jeden z rodiny nalezen mrtvý, nevíte, jestli to byla nehoda nebo sebevražda. A pokud by to byla dokonce vražda, tak vrahem může být v podstatě kdokoli. Velice čtivá a pro mě tedy dokonalá kniha. Spisovatelčin styl psaní mi naprosto vyhovuje. Doporučuji.
Australské vnitrozemí a doslova sálající horko, sucho, všudypřítomný červený písek, nejbližší farma vzdálená tři hodiny jízdy a vědomí, že vydat se kamkoliv na cestu bez dostatečné zásoby vody a jídla může mít tragické následky. Tvrdá práce a drsné místo k životu, pro většinu z nás úplně nepředstavitelné. Do toho příběh jedné rodiny, nejasná smrt prostředního ze tří bratrů a rodinná tajemství, o nichž se nemluví.
Čtení této knížky mě bavilo a i přes její pomalé tempo je velmi čtivá a napínavá. Autorčino Sucho se mi ale líbilo trošku víc.
Můj rest z loňského léta, autorka na doporučení a možná špatně zvolený titul.
Očekávala jsem thriller a spíše se mi dostalo románu z australského vnitrozemí. Už samotné vylíčení krajiny mě trochu zarazilo. Neustále je zde popisována nelítostná krajina, kde nic nepřežije, ale zároveň se zde pohybují tisícihlavá stáda dobytka. A ty se tedy živý čím? Žádné vysvětlení!
Děj se neskutečně vleče a jednotlivé postavy jsou mi neustále tak vzdálené, že k žádné z nich necítím ani náznak sympatie. Samotný konec se odehrává ve stylu amerického "dojáku", což mě tedy vůbec nedojímá, spíš mě to pěkně vytáčí.
Pokud plánujete vraždu tak jedině v australském vnitrozemí. Nabyla jsem totiž dojmu, že tamní policii to vrásky nepřidá a rodina se s tím už hold nějak srovná.
Super, budu souhlasit s lomihnát. Ano, i tak to může v rodinách vypadat. Ale věřím, že kdo řídí rod a farmu, asi musí být tvrdý ( obzvlášť v tak krutých podmínkách , jak autorka popisuje ) Do jaké míry je to únosné pro rodinné příslušníky, toť otázka.
V mém rodu to byla babička, kdo vládl v baráku. Logicky to jejiho syna a dceru poznamenalo. Dodnes spolu sourozenci nekomunikují a to mají domy na společném pozemku. Agresi si poté vylívali na nás... ať šlo o školu, názor, dft. cokoliv.
Kniha mi to vše připoměla, samozřejmě v jistých jiných odstínech
Po vlažné a pro mě nijak oslnivé knize Síla přírody mě Jean Harperová zase dostala. Příběh jedné rodiny z australského vnitrozemí byl opravdu zajímavý a čtivý. Záplavy tam, kde nespadne za celý rok ani kapka? (Ale současně se ptám, podobně jako komentář harena a meluzena: z čeho žije dobytek na zdejších farmách, kde má napajedla a samozřejmě potravu?) Nathan, Cameron a Benny, tři dospělí synové farmáře Carla a jeho ženy Liz. Jaký je jejich život, jaké zážitky je formovaly, jaké mají sny a přání?
Podobně jako ddkk soudím, že před sebou nemáme thriller, ale přesto jsem knihu hltala a nemohla jsem se odtrhnout. Finále stálo za to, alespoň podle mě.
P.S. I my jsme, celá rodina - podobně jako komentář Rade - řešili onen kruh kolem Honákova hrobu a došli jsme k podobnému názoru.
"Někdy, ať už náhodou, nebo nevím jak, někdy prostě věci dopadnou nejlíp, jak můžou. A řekl bych, že když už se člověk octne na správným místě, tak není vždycky dobrej nápad pídit se, kudy přesně se tam dostal, chápeš?"
Zde asi budu opakovat názory většiny.. Skvěle vykreslené prostředí, čtenář úplně cítí žár, sucho, písek... (doporučuji nečíst ve studený deštivý den jako já :-D ) Charaktery postav odhalujeme postupně, Nathan je takový sympatický.. nikdo na začátku nevypadá na to, kým se ukáže být.. ale faktem je, že nás autorka postupně navádí k určitému závěru, který se nakonec ukáže být mylný :-) všechno jde pomalu, postupně, ale to vůbec nevadí.. čtenář se nenudí ani chvilku.. :-) tajemství Honákova hrobu také pomáhá atmosféře :-) příběh této rodiny je velmi zajímavý a rozhodně jsem takovéto rozuzlení nečekala :-) Jen za mě ten sluníčkový konec úplně nebyl třeba :-) Vřele knihu doporučuji :-)
Štítky knihy
Austrálie pouště rodinná tajemství kriminální thrillery
Autorovy další knížky
| 2017 |  Sucho |
| 2019 |  Síla přírody |
| 2022 | Ztracený v pustině |
| 2023 | Přeživší |
| 2024 | Vyhnanci |
Autorka velice věrně popisuje krajinu australského vnitrozemí a dusivou atmosféru v rodině. Velice depresivní. Je to tak dobře napsané, až je to pro mě nestravitelné, takže jsem na rozpacích, jak knihu hodnotit. Autorka bezpochyby umí - ale pro mě to není.