Ačkoli

27.10.2023

Tak tedy ačkoli Dr. Holub později přiznal, že se pomýlil a všechno odvolal, Ačkoli zůstává jeho přední sbírkou. Reaguje v ní na náraz, který prožil po okupaci roku 1968. A mělo to pro něj fatální následky.
Ačkoli si jedna z čtenářek stěžuje, že jí básně nic nedávaly, je to jen tím, že v nich neumí číst. Nemá tu zkušenost. Tady je prioritní prožitek té doby a ocenění básníkovy statečnosti vyslovit „ačkoli báseň je posledním pokusem o řád, když neřádu je až po krk“.
Vynikající DAR ŘEČI: Pohovořil./...Bylo slyšet/ bublavé syčení,/ jak se dovnitř/ překotně valilo/ prázdno/ jako bahenní plyn. (Takových bylo, co planě žvanili...)
Pan doktor se prázdnu věnuje s vědeckou přesnosti: Prázdno sákne trhlinami v cestách i ve snech. Prázdno není poznáním bezmoci, ale požadavkem bezmoci. (Tak si to pamatujte.) Přiznání si nároku na bezmoc. Chtěním bezmoci. (To je dost přesné, víte on byl opravdu doktor a myslel jako vědec.)
Pojmenoval přesně dobu, jako Hrotnatý výkal historie. Popsal Anatomii ticha,ve kterém vám anacefalický fízl sedí na snech. Neboť umění je věrností selhání. Je třeba se vyslovit naplno: Svoboda – tak snadno definovaná negativním výměrem za tyranie – je novou definicí člověka ve společnosti požadavek svobody, který se obrací proti tyranům...obrací se sám proti sobě a proti ničemu dál, a tyranům to dělá velmi snadné.
Ačkoli – řada dnešních čtenářů nezažila žádnou tyranii a to je na jednu stranu dobře.
Ačkoli odvolal, zůstává v mé mysli jako dobrý člověk. Není sám, kdo odvolal.

11.09.2020

Nápadité obsahem i formou, myšlenkově bohaté, věcně střízlivě podané, příjemné čtení.
"Bůh podoby sovy
přebývá na půdě.
Nasloucháme škrábání jeho drápů
a na stolech s povděkem nalézáme
Jeho chutné vývržky."

04.05.2019

Do téhle sbírky jsem se pustila, protože jsem se nedávno setkala s jednou jinou autorovou básní, která se mi velmi líbila, ale nevím, tahle sbírka mě nějak nezaujala. Až na pár výjimek mi přišlo, že mi většina básní, bohužel, nic nedávala. Moc mi také neseděly ty autorovy „povídací pauzy".

Ale hodně se mi líbila báseň Moudrost, tu mohu za sebe v této sbírce skutečně vyzdvihnout, u té mi i přejel mráz po zádech. V zásadě mohu říct, že se nějaké ty zajímavé myšlenky či verše objevily, samozřejmě, ale celkově spíš takové slabší.

(Ale musím tedy zmínit, že nejsem nějak extra zkušený čtenář poezie, třeba bych se na to v opačném případě dívala jinak, kdo ví.)