Amfitryon a jiné komedie
Titus Maccius Plautus
Klasik římské komedie Titus Maccius Plautus, miláček římského divadelního obecenstva, vzbudil zaslouženou pozornost už ve starověku a jeho veseloherní kusy oživovaly po staletí divadelní repertoár. Obrození zájmu o antického komediografa přínáší renesance, je překládán a vykládán humanisty, moderní evropská dramatika – Molière, Shakespeare, Holberg, Kleist, Ostrovský, Giraudoux, ale také Klicpera, Otokar Fischer, Voskovec a Werich – čerpá z Plautova díla podněty pro svou tvorbu. Tematicky čerpají Plautovy hry z bohatých zdrojů nové antické komedie. Hlavními motivy jsou překážky v lásce, osudy odložených nebo ztracených dětí, záměna podobných osob a nenadálá šťastná shledání. Plautus ovšem nakládal s řeckými předlohami velmi volně, často kontaminoval různé hry, obohatil hudební složkou komedií, především však okořenil uhlazené řecké komedie jadrným humorem římské ulice. Jeho postavy mluví šťavnatým lidovým jazykem, hýří situačním vtipem a slovními hříčkami. První plautovský svazek Antické knihovny přináší moderní české překlady sedmi Plautových komedií (Komedie o hrnci; Kasina; Amfitryon; Hra o skříňce; Komedie oslovská; Zajatci; Milenci).... celý text
Přidat komentář
Trochu si dovolím oponovat předchozím komentářům. Komedie v antice znamená něco jiného, než dnes a nelze na ni pohlížet dnešními měřítky. Plautovy komedie se nedochovaly náhodou a mají svou kvalitu i místo ve vývoji žánru. Ovšem nemusejí sednout všem, to je jasné. Kniha je dobrým okénkem do trochu jiného světa a překlad se snaží maximálně zachovat i mnohé jazykové žerty, ačkoliv to není snadné.
Naprosto souhlasím s kolegou níže. Kdybych přečetla jen hru, která dala knize název (Amfitryon) a úvodní hru o divotvorném hrnci, tak se vůbec nic nestalo. Zbytek byl buď na jedno brdo (ve stylu Oslovské komedie) nebo mě nijak nezaujal (Zajatci). Možná by mě to oslovilo jako divadelní hry, při dobrém obsazení a výpravě, ale jako četba mě kniha spíš nudila.
Knihu jsem otevřel v čase vánoc a zpočátku mi přinesla to správné zklidnění. Pod názvem komedie nečekejte, ale nic u čeho byste se váleli smíchy. Přiznám se, že po polovině jsem knihu odložil, protože mi příběhy a postavy začali splývat, a já jsem se trochu nudil. Mezi jednotlivými hrami bych potřeboval tak měsíc přestávku. Myslím, že knížku už nedočtu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1956 | Komedie o hrnci |
1988 | Lišák Pseudolus |
1911 | Chlubný vojín |
1978 | Amfitryon a jiné komedie |
1904 | Mostellaria - komedie o strašidle |
Plautove skvelé, nápadité hry "na večné témy" majú síce predvídateľné zápletky, avšak sú plné slovných hračiek, pestrých výrazov, metafor, narážok. To svedčí o autorovom bohatom a mnohotvárnom štýle, majstrovskom a živom jazyku.