Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238471/mid_analfabetka-ktera-umela-pocitat-238471.jpg
4
4316
4316
Druhý román autora Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel. Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko – analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům. Během jejího dobrodružného putování se jí podaří zamotat hlavu agentům nejobávanější tajné služby nebo být unesená ve špinavém náklaďáku na převoz brambor. A tím to zdaleka nekončí...... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Analfabetka je "Stařík v sukních". Stejně absurdní a vtipný příběh. Bohužel už to nějak "není ono". Nikdy jsem si nemyslela, že by se mi kniha jako "Stařík" mohla líbit a kouzlo bylo v té absurditě a nereálnosti. I když to Jonasson opět vymyslel bravurně, chvílemi už to bylo únavné... Od Zabijáka Andersse, mě to ovšem neodradilo.
Jonasson je fakt drsný spisovatel. Dostat do jedné knihy tolik ironie, humoru, sarkasmu, nečekaných náhod a neuvěřitelných situací! O trochu víc se mi sice líbil Stařík, ale velkou část na tom bude mít to, že to bylo mé první setkání se spisovatelem. Četli jsme ji s manželem na naší cestě po Vietnamu a občas na nás místní divně koukali, když jsme se začali v autobusu zničehonic smát. Tak si dejte bacha, kde ji budete číst.
Četla jsem po Staříkovi. Knížka mně zklamala, děj se ubírá stejným směrem, dá se předpokládat, co nastane. Za mně teda Stařík lepší, Analfabetce jenom 1*.
Na rozdíl od staříka mi příběh připadal ucelenější (možná tím, že se nestřídaly kapitoly, které se odehrávaly v minulosti/přítomnosti). Opět nechyběla dávka absurdnosti. Každá postava byla něčím vtipná a jedinečná.
Stařík mě bavil, Analfabetka unavovala. Pokud by kniha končila vycestováním z Afriky, úplně by mi to stačilo. Takhle to byla nastavovaná kaše, ve které čtenář na dlouhou chvíli zabředne. Musím říct, že do Zabijáka Anderse se mi snad ani nechce.
Výborná :) lepší, než Stoletý stařík pro mě není, ale rozhodně je skvělá :) zasmála jsem se u ní opravdu od srdce. Styl psaní je trochu jiný, vždycky mi chvíli trvá, než si na to zvyknu, ale po pár stránkách vás to vtáhne do děje a nepustí :-)
Pokud člověk přijme autorův vypravěčský styl - což mi nedělalo potíže - tak je to příjemná, vtipná a oddechová knížka. Za mě palec nahoru
Poslouchala jsem audio se super Martinem Stránským. Knihu bych asi nedokázala. Tento žánr úplně nemusím číst, ale audio bylo skvělé. Bavila jsem se malinko méně než u staříka, ale vtip tam byl i zamyšlení:)
Bláznivé zábavné čtení. Při prvním setkání s Beckmanem jsem se bavil, chvilku kroutil hlavou, chvilku obdivoval vtip, ale sem tam se i nudil. Celkově se ale kniha čte velmi lehce a člověk se na ní těší co za šílenosti se zase bude dít dál.
Na Analfabetku jsem se vrhla kdysi, těsně po dočtení a nadšení ze Staříka a ani ne v její půlce jsem ji znuděná odložila. Teď jsem se na ni po dvouleté pauze vrhla a hle, zdá se, že to chtělo jen trochu odstup :) Staříkovi se zkrátka nevyrovná, ale je oddechová, svižná, šílená a zábavná. A to já ráda :)
Po Staříkovi jsem se docela s chutí (skoro na den přesně po roce) pustila do dalšího Jonassonova díla. Opět s famózním Martinem Stránským coby vypravěčem.
Přiznávám, že prostřední část knihy mě bavila o trochu méně - nejvíce se mi líbily části s Nombeko, ale jinak nemám co vytýkat. Pokud se připravíte na to, že autorova díla budete brát s nadhledem a oblíbíte si (či si zvyknete) na jeho styl humoru, pak si jeho příběhy opravdu vychutnáte a užijete.
Obdivuji autorovu propracovanost, schopnost okamžitě mě vtáhnout do děje a jen těžko se od něj zvedat (za což může z velké části M. Stránský), dále i to, že nás během jedné knihy protáhne téměř po celém světě a umožní nám setkání s tak nepřebernou škálou originálních postav a v neposlední řadě to, jak originální a nečekané, šílené i geniální zvraty je do svých příběhů schopen zakomponovat.
Těším se na další díla a Analfabetku i Staříka rozhodně doporučuji :-)
Asi budu divná - kniha se mi vůbec nelíbila. Nutila jsem se do ní a ke konci jsem pár kapitol přeskakovala. Tento autor není můj šálek čaje..
Nedala jsem na recenze a pustila se do ní... Aby taky ne, vždyť už mi doma leží dobré 3 roky, tak asi už vážně nastal čas jí prubnout:-)
Náhodou, dobrá volba, bavila mě... A i když jsem měla třeba delší pauzu a zrovna nebyl na čtení čas, začetla jsem se hned a okamžitě...
Vážně se mi tahle knížka líbila a jsem moc ráda, že tam pro mě, celoživotní romantičku, nechyběl ani happyend...
A klidně se třeba zase příště pustím i do Staříka... Někdy je zkrátka podstatnější nemít žádná velká a přílišná očekávání a i natolik rozporuplná knížka nás může bavit a potěšit. Mně to Analfabetka splnila, za mě 4 zasloužené hvězdičky!
Styl velmi podobný Staříkovi. Tentokrát jsem ale byla více nastavena na velké množství satirických situacích, takže se mi mi kniha líbila více než stařík. Jsem ráda, že jsem si rozšířila obzor o tohoto autora.
Štítky knihy
láska humor tajné služby atomová bomba Švédsko Jihoafrická republika monarchie
Nasypte si do hrnce historicke udalosti, namichejte do toho pribeh, podlevejte suchym humorem a prisypte absurdno. Podavejte s nadsazkou a smyslem pro dokonale vyuziti vsech postav, ktere se tam mihnou.
A ja mam problem... staci ctyri hvezdy? Za mne lepsi nez Starik.