Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Druhý román autora Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel. Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko – analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům. Během jejího dobrodružného putování se jí podaří zamotat hlavu agentům nejobávanější tajné služby nebo být unesená ve špinavém náklaďáku na převoz brambor. A tím to zdaleka nekončí...... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Měla jsem velký strach, že úspěch Jonassonovy prvotiny se již nebude opakovat. Proto jsem si dala čtyři roky pauzu a až teď jsem se odvážila do Analfabetky a - skvělé! Vtipné, bláznivé čtení plné cynických poznámek a historických momentů. Velmi oceňuji i originalitu ve srovnání se Staříkem - styl stejně famózní, příběh odlišný. Zdalipak se Jonassonovi podaří své čtenáře nezklamat ještě třetím titulem?
To je tak absurdní příběh, že by to klidně mohla být pravda :D. Posledních 50 stránek jsem se neustále smála. Ty situace jsou fakt neuvěřitelné a neuvěřitelně vtipné. Mně se to nakonec také líbilo.
Možná jsem jedna z mála,kterou za kniha nebavila. Námět skvělý. Úplně vymyšlené,ale mě osobně to nebavilo
Vymyšlené a zamotané je to dobře, ale autorovi se nedaří udržet tempo po celou dobu - někdy to pěkně odsýpá, jindy je ale děj trochu rozvláčný. Jsou místa a postavy, které mě opravdu bavily (z postav hlavně Holger 1 a Celestine), ale někdy to drhlo a některé postavy byly takové ploché. Navíc mi přišlo, že se autor úplně nedokázal rozhodnout pro žánr a druh humoru: na bizarní nebo černý humor to má moc sentimentálních happyendů a na laskavý humor je to zase hodně emočně ploché. Takže místy jsem se bavila, ale někdy jsem se také už těšila, až to skončí.
hvězdičku dávám spíš sobě za odhodlání. Končím na sté stránce....možná někdy se odhodlám o druhý pokus spíš z potřeby dočíst serii a z mého pocitu "nevzdát knihu".... nezáživné a i po prvních pár povedených vtipech na začátku se mi nepodařilo do knihy začíst. Proti staříkovi tragedie..... odvážným mnoho zdaru...
K Audioknize - Po Stoletém staříkovi padla opět skvělá volba vydavatele na Martina Stránského, který byl snad zrozen pro nahrání této knihy, upřímně, poslechla bych si cokoliv, co bude Martin svým sameťákem číst. Úžasné. No a vyprávění se mi snad líbilo ještě více než Stařík, bylo tak nějak méně střeštěné, jako vždy propracované soukolí událostí, které do sebe nakonec přesně zapadnou. V kulisách reálných událostí, skutečných osobností se člověk opravdu pobaví a samozřejmě nesmí brát nic, ani sebe, tak vážně. Perfektní. Díky této audioknize byl čas na zahradě a při natírání prvků pergoly stráven tak příjemně, že už teď se těším na příští práci.
Po Stoletém staříkovi jsem jako audioknihu pořídila Analfabetku, protože mě první kousek naprosto nadchl. Díky velice podobným prvkům jsem ji však doposlouchala jen z povinnosti a už mě moc nebavila. Možná jsem mezi knihami měla udělat pauzu :-/.
Našla jsem si novou nejoblíbenější knihu. Skvělý humor, absurdně vyhrocené zápletky a poutavý příběh. Určitě jsem ji nečetla naposledy
Zvláštní styl humoru, toto už není Forrest Gump ani Cimrman , už je to politika a politická satira. Trochu zklamání a knižka je zbytečně tlustá a děj ztrácí na spádu a děje se toho dost málo.
Priznam se, ze na to, ze kniha byla chvalena vic jak starik,tak jsem byla dost zklamana.Starik se mi libil o mnoho vice.
Ze začátku jsem byla knihou unešená, v polovině jsem se začala nad dějem rozčilovat, ale konec byla sladká tečka. Kniha byla velice čtivá, ale nesmíte si děj moc přirovnánat k realitě.
Pokud bych Analfabetku četl jako knihu, asi by na mne byla místy příliš rozvláčná a utahaná. Jako by autor psal na počet stran. Možná bych uvažoval, jestli nemám čas věnovat "hodnotnější" literatuře. Určitě by mne zklamal nemastný a neslaný závěr.
Jenže já příběh poslouchal s přestávkami jako audioknihu v autě. A přesně tam ji doporučit mohu. Vyprávění můžete kdykoliv zastavit a pokračovat klidně o týden nebo dva později. Přitom nudu na dálnici příběh vyplní hezky.
Kniha je velmi čtivá, ale bezstarostný tón celého příběhu a vlídný humor mi vůbec nesedl. Postavy se vyvíjejí maximálně tak k čím dál větší nesnesitelnosti, příběh negraduje, jen se bez ladu a skladu kumulují absurdní situace, než kniha dosáhne dostatečného rozsahu, aby mohl přijít nudný závěr.
Docela dobrá sranda, ale člověk nesmí očekávat moc. Když se nad tím člověk zamyslí je nereálné tolik "zvláštních" náhod. Příběh o ničem, ale ode dneška používám hlášku "politická strana jděte všichni do prdele" :D :D :D
Štítky knihy
láska humor tajné služby atomová bomba Švédsko Jihoafrická republika monarchie
Ze začátku dobrý, ale ke konci se to už táhlo a zápletka byla čím dál víc vykonstruovaná a absurdní. Byla jsem ráda, že jsem dočetla. Některé pasáže moc dobré.