Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Druhý humoristický román Jonase Jonassona, jehož Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel se v češtině prodalo přes padesát tisíc výtisků! Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. Ve Švédsku vyšel román na podzim 2013 a okamžitě vzbudil ohlas srovnatelný se Stoletým staříkem, který tu byl dva roky po sobě nejprodávanějším románem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Nedoporučuji číst hned po Staříkovi, protože koncept je opravdu hodně podobný. Ale jinak skvělá kniha plná absurdit. Scéna, kdy se sejdou všichni hlavní hrdinové včetně krále v jedné chatě, je dokonalá. Lehké čtivo na kteroukoliv dobu.
Tam kde byl Alan (stoletý stařík) spíše defétista a bral osud tak jak přišel. Zde máme hrdiny, kteří proti osudu bojují svými schopnostmi a jejich úspěchy (pracně vydřené) jim vždy zničí pár blbečků... Z toho důvodu si myslím, že tato kniha je zkrátka ze života :-D
Stařík je super, ale analfabetka mě bavila víc. Některé shody náhod byly tak šílené, až jsem se chytala za hlavu :D Jinak skvělá kniha! :)
A víte co? Mně se to líbilo... Jasně, je to uhozené, jedna náhoda za druhou, děj krajně nepravděpodobný, ale já se u toho docela bavila. Analfabetka nesahá stoletému staříkovi ani po kotníky (a ani z toho jsem si nesedla na zadek), ale vážně je nutný pořád srovnávat? Nenudila mě a strávila jsem s ní několik fajn večerů, kterých nelituju. Čtyři hvězdičky si podle mě klidně zaslouží.
Příjemné čtení. Úsměv na rtech od začátku do konce knihy . Nesouhlasím, že Stoletý stařík byl lepší. Byla to první kniha, která se nám dostala do ruky, tedy překvapení. Analfabetka je stejně dobrá.
Ze začátku mě tato kniha moc nebavila, ale jelikož nemám ve zvyku knihu nedočíst, dala jsem jí příležitost a dobře jsem udělala :) Zajímavý děj, zvláštní zápletka, prostě příjemné čtení :)
Po přečtení Staříka jsem byla na tuto knihu opravdu zvědavá.Až do půlky knihy mě příběh bavil.Autorův smysl pro absurdní humor a neuvěřitelné situace je obdivuhodný.Čím více jsem se však dopracovávala ke konci, tím více jsem se nudila.Závěr mi přišel až příliš překombinovaný a děj ztrácel šťávu.Stařík mě pobavil víc.
Analfabetka je skvělá knížka plná humoru, ironie a absurdity. Čte se dobře a lehce, člověku se mnohokrát roztahnou rty do úsměvu, nebo aspoň bude neveřícně kroutit hlavou. Pobavený výraz ze tváře však nesundáte.
Autor má svůj specifický styl, který je rozhodně čtivý a baví, ale na druhou stranu se ho člověk může snadno "přejíst".
Knížce dávám 4*, protože chvílemi jsem se přeci jenom nudila, občas mi přišly události zbytečně protahované (pokusy předat bombu švedské vládě) a také si nechávám rezervu na staříka. Ale nemůžu Analfabetce upřít, že je to úžasná kniha :)
Jako úvod musím říct, že tahle kniha není bohužel/bohudík můj šálek humoru. Mám ráda absurdní humor, ale zasazený do reality. Když pak máme kombinaci postav a příběhu, kde se může stát cokoliv, člověk si nedokáže vytvořit vztah k postavám a oblíbit si je. Ke konci už ho ani pak nezajímá jak to s nimi dopadne. Možná by tak niha byla lepší jako komiks :-)
Jako úvod musím říct, že tahle kniha není bohužel/bohudík můj šálek humoru. Mám ráda absurdní humor, ale zasazený do reality. Když pak máme kombinaci postav a příběhu, kde se může stát cokoliv, člověk si nedokáže vytvořit vztah k postavám a oblíbit si je. Ke konci už ho ani pak nezajímá jak to s nimi dopadne. Možná by tak niha byla lepší jako komiks :-)
První mi pod ruku přišel Stařík, který byl neskutečně vtipná, šílená jízda. Proto mě Analfabeka už tolik nevzala za srdce. Spousta nečekamých dějových zvratů, šílenosti, lidská hloupost a prvek absurdna. Jonasson je mistr, ale já se ho už přejedla. Analfabetku určitě doporučuji. Ale do budoucna, pokud spisovatel něco chystá, to už chce vystoupit z těch hluboce vyjetých kolejí. Jinak ztratí ono kouzlo, kterým nás všechny posedl. Holt opakovaný fór nefunguje tak jak prvně.
Me se cetla Analfabetka skvele. Tento styl mi vyhovuje uplne nejvice a humor byl skvely, predstava fungovala na plne obratky. Dej pekne plynul, ale ten konec...nic moc. Vlastne si ho uz ted ani nepamatuju a to jsem knizku docetla asi pred ctyrmi dny.
První kniha u které jsem se smála nahlas. Je plná humoru a hlavně překvapení. U jiných knih člověk většinou předpokládá co se stane, ale u Analfabetky ne. Četla jsem jí jako povinnou četbu ale mile mě překvapila a dostala se do mého pomyslného seznamu knih, které jsem si naprosto zamilovala.
Nejdříve jsem přečetl Stoletého staříka a královsky jsem se bavil . U Analfabetky jsem měl strach , zda autor nebude vykrádat sám sebe , ale nee , opět super zábava . Ideální čtení na dovolenou , a nebo na zlepšení nálady na dlouhé (pod)zimní večery . Milovníkům humoru typu Saturnin doporučuji .
Knihu jsem četla až po Staříkovi a musím přiznat, že zpočátku jsem byla zklamaná tím, jak jsou si obě knihy podobné stylem, typem postav, druhem humoru, zkrátka jako by autor vykrádal sám sebe nebo se snažil vytěžit co nejvíc z úspěchu Staříka. Během četby se mi ale kniha líbila čím dál víc a celkově u mne Staříka překonala. Vyprávění je svěží, postavy zábavné i sympatické a exkurzy do politiky a historie nejsou tak zdlouhavé. Celkově velmi povedená humoristická knížka!
oproti staříkovi již hodně překombinované, a zahranou. Analfabetka zdaleka nedosahuje kvalit předchozího díla.
Roztomilé a absurdní v jednom. Příběh mě donutil smát se nahlas v dopravních prostředcích, takže mi nezbývá nic jiného, než ho vychválit. Snad pouze v polovině příběhu jsem si pomyslela, že to celé ztratilo šťávu, ale díky atomové energii, která celou knihou prostupuje se situace během pár stránek vrátila k původnímu až neskutečnému tempu.
Opravdu jedna z nevtipnějších a nejoddychovějších knih, jaké jsem kdy četla. Jonas Jonasson na sebe může být pyšný. Vytříbený a úderný vtip. Tento styl humoru mám navíc ráda, takže ode mě kniha dostává plných 100 %. I styl příběhu, který je zasazený do reálné mezinárodní politiky od nějakých 60.let do současnosti, je velmi povedený. Jonassonovi se povedlo opravdu mistrovské dílo. Knihu jsem zhltla za 2 dny.
Četla jsem ji až po Staříkovi, líbí se mi Jonassonův svěží styl, je výborně oddechový, ale upřímně jsem čekala originálnější zápletku než evidentní zálibu autora v bombách. Ale každopádně číňanky byly skvělé.